V článku Nezdá se vám výše náhrady mzdy nebo odstupného? Co se do výdělku počítá a co ne jsme se zabývali tématem, kdy nerozhoduje o výši průměrného výdělku příjem za předchozí kalendářní čtvrtletí, co když zaměstnanec krátce po nástupu do práce onemocní a jak se mu v takovém případě určí náhrada mzdy. Dnes se podíváme na případy, jak se při náhradě mzdy či odstupném rozpočítávají pololetní či roční prémie, kdy se použije výdělek pravděpodobný a jak se určí.
Kdy se použije pravděpodobný výdělek namísto skutečného?
Jestliže zaměstnanec v rozhodném období (předchozím kalendářním čtvrtletí) neodpracoval alespoň 21 dnů, protože např. onemocněl, použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období. Zaměstnavatel tak vyjde z kratšího, skutečně odpracovaného období a zjištěné hodnoty využije pro dopočet pravděpodobného výdělku. Zaměstnavatel také může vyjít ze srovnání zaměstnance s jinými zaměstnanci, kteří vykonávají stejnou práci.
Zaměstnavatel pak pravděpodobný výdělek vypočítá jako aritmetický průměr ze skutečných průměrných výdělků zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Ne vždy je více zaměstnanců na stejném pracovišti, kteří vykonávají zjevně stejnou práci, a proto podává definici zákoník práce v ust. § 110 odst. 2 zákoníku práce: Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce.
Další významnou praktickou otázkou pro správný výpočet průměrného výdělku je zahrnutí mimořádných odměn, prémií, podílů na zisku.
Rozpočítání prémií, podílů na zisku do více čtvrtletí
Je-li mimořádná složka mzdy (část mzdy) poskytována za delší období než jen za daný měsíc, resp. dané kalendářní čtvrtletí – v praxi jde např. o podíly na zisku, prémie vázané zvláště na celoroční výkon firmy a podíl zaměstnance na něm atp. –, musí být rozpočítána do více období, do více kalendářních čtvrtletí. Počet dalších období se určí podle celkové doby, za kterou se mzda nebo plat poskytuje. To znamená, že pololetní odměny se rozpočítávají do dvou čtvrtletí, roční odměny či prémie pak do čtyř čtvrtletí a podobně.
Pro účely zjišťování průměrného výdělku je nutno určit poměrnou část mimořádně vyplacené složky mzdy připadající na kalendářní čtvrtletí, v němž byla vyplacena (resp. za nějž byla vyplacena). Pak ovlivní výši nároků v následujícím kalendářním čtvrtletí, ale i dále.
Přitom se do rozhodného období započítá poměrná část mzdy odpovídající odpracované době. Není tedy možné zahrnout do každého čtvrtletí aritmetickou polovinu půlroční, resp. čtvrtinu roční prémie, ale je třeba přihlédnout i k odpracované době. Například pokud byl zaměstnanec 1 měsíc v daném čtvrtletí nemocný, do hrubé mzdy se zahrnou pouze 2/3 odměny připadající na rozhodné období – čtvrtletí. Zbývající část této (mimořádné složky) mzdy se zahrne do hrubé mzdy při zjišťování průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích).
Příklady:
Nejvyšší soud ČR vysvětlil v rozsudku ze 7. listopadu 2016, že byla-li zaměstnanci zúčtována a vyplacena mimořádná odměna za časové období jednoho roku v říjnu 2011, znamená to, že pro účely výpočtu průměrného výdělku je třeba její poměrnou část – jednu čtvrtinu – zahrnout do základu pro výpočet průměrného výdělku i v prvních třech kalendářních čtvrtletích roku 2012.
Asi je však vhodnější to ještě říci s ohledem na principy splatnosti a výplaty trochu jinak: „Byla-li mimořádná odměna, …, zúčtována a vyplacena spolu se mzdou za měsíc říjen, …“. Podle ust. § 141 odst. 1 zákoníku práce jsou totiž mzda nebo plat splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.
Je tak třeba rozlišit určitou částku v daném měsíci vyplacenou a do příjmu za daný měsíc jen zahrnutou a zúčtovanou a v následujícím měsíci vyplacenou. Kdyby totiž byla odměna v říjnu toliko vyplacena, a to spolu se mzdou za měsíc září, pak by se její poměrná část započítávala již do průměrného výdělku za 3. čtvrtletí (červenec, srpen, září), který ovlivňuje nároky ve 4. čtvrtletí.
Proto mimořádná odměna oceňující roční výsledky práce, která byla vyplacena spolu se mzdou za říjen 2023, ovlivní výši průměrného výdělku za 4. čtvrtletí roku 2023 a 1. a 2. a 3. čtvrtletí roku 2024, přičemž tyto průměrné výdělky pak ovlivní výši nároků vždy v každém následujícím kalendářním čtvrtletí.
Končí-li pracovní poměr, nemusí se rozpočítání prémií a následné navýšení průměru plně projevit
Není přitom významné, že zbývající poměrné části mimořádné části mzdy už nejsou, resp. nemohou být v dalších obdobích formálně zúčtovány. To se stane třeba v případě skončení pracovního poměru. K dalšímu rozpočítání zbylých částí mimořádného příjmu do dalších čtvrtletí tak už nemusí v praxi dojít.
Při dlouhodobé překážce v práci se průměrný výdělek mění pro každé čtvrtletí, jsou nutné přepočty
Není tomu tak, že jednou vypočtený průměrný výdělek se používá stále. Zjišťuje-li se průměrný výdělek pro účely náhrady mzdy za dlouhodobou překážku na straně zaměstnavatele nebo třeba pro účely odškodnění za neplatně rozvázaný pracovní poměr ze strany zaměstnavatele (zhruba řečeno ve výši náhrady mzdy za dobu trvání sporu o platnost rozvázání pracovního poměru), pak je třeba s každým dalším novým čtvrtletím průměrný výdělek znovu přepočítat.
I když je třeba výše měsíční mzdy pevně stanovena částkou za měsíc, není to tak, že stačí tuto výši vynásobit třemi a je tu průměrný výdělek za čtvrtletí. Každé čtvrtletí má jiný počet pracovních dnů a placených svátků.
- Takže při dlouhodobé překážce v práci trvající např. celé 2. a 3. kalendářní čtvrtletí se použije pro náhradu mzdy za 2. čtvrtletí průměrný výdělek dosažený v 1. kalendářním čtvrtletí,
- pro náhradu mzdy za 3. čtvrtletí pravděpodobný výdělek vypočtený z parametrů pro 2. čtvrtletí. Jestliže ve 2. čtvrtletí zaměstnanec nepracoval, tak už se musí za toto období pro účely 3. čtvrtletí zjišťovat průměrný výdělek jako pravděpodobný výdělek.
Při zvýšení minimální mzdy je nutno valorizovat i nízký průměr
Je tak třeba přepočítat pravděpodobný výdělek, resp. průměrný výdělek za každé kalendářní čtvrtletí, což se projeví ve výši náhrady mzdy za následující kalendářní čtvrtletí. Současně je třeba zohlednit např. valorizaci minimální mzdy, zvýšení nejnižších úrovní zaručené mzdy nebo zvýšení platových tarifů ve státním a veřejném sektoru.
Průměrný výdělek rozhodný pro 1. kalendářní čtvrtletí nového roku odvozený od příjmů za 4. čtvrtletí minulého roku by mohl vyjít nižší než nově stanovená minimální mzda nebo nejnižší úroveň zaručené mzdy. Je-li tomu tak, pak se takto vypočtený průměrný výdělek přepočítá na částku odpovídající nově stanovené minimální mzdě nebo příslušné nejnižší úrovni zaručené mzdy.
ČLÁNKY DO MAILU