Průměrný výdělek slouží k výpočtům v rámci mzdového účetnictví například pro určení výše náhrady mzdy za dovolenou, výše náhrady mzdy za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, pro určení výše odstupného apod.
Průměrný výdělek jako výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí
Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtovaného zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období (ust. § 353 odst. 1 zákoníku práce). Za odpracovanou dobu se přitom dle ust. § 353 odst. 2 zákoníku práce považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Ne tedy doba, za kterou náležela náhrada mzdy nebo platu.
Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí (ust. § 354 odst. 1 zákoníku práce). Výjimky, kdy se nezohledňuje příjem právě za uplynulé čtvrtletí, ale za období kratší, nebo naopak delší, si přiblížíme dále.
O nárocích rozhoduje výdělek v předcházejícím kalendářním čtvrtletí
Výše průměrného výdělku je tak odvozena od výše hrubé mzdy (vyplácené v soukromém sektoru) nebo hrubého platu (poskytovaného zaměstnancům státní a veřejné správy a služeb), který byl zaměstnanci zúčtován k výplatě v tzv. rozhodném období (resp. za toto rozhodné období, protože mzda se vyplácí až v následujícím měsíci) a z odpracované doby v rozhodném období.
Rozhodným obdobím je přitom zásadně kalendářní čtvrtletí, které bezprostředně předchází době, za niž má zaměstnanec nárok na peníze, které se právě odvozují od průměrného výdělku.
Co se do výdělku počítá a co ne
Pro účely výpočtu průměrného výdělku se tedy sečtou všechny složky mzdy poskytované zaměstnanci za výkon práce:
- Především samotná základní mzda,
- dále pak příplatky mzdy za práci přesčas,
- za práci ve svátek,
- za práci v sobotu a neděli,
- za práci v noci,
- za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Na jaké příplatky máte nárok, jsme psali v těchto článcích:
Na jaké příplatky ke mzdě máte nárok? Řekněte si o ně
Na jaké příplatky k platu máte nárok ve státním sektoru?
Naopak se nezahrnují ostatní příjmy zaměstnance, které nejsou odměnou za výkon práce, zejména a především jde o veškeré náhrady mzdy, například za dovolenou či za dobu překážek v práci. Náhrady mzdy se tedy nepočítají z předchozích náhrad mzdy. Už vůbec se pak nezahrnují a nezohledňují příjmy, jako třeba cestovní náhrady, nebo dokonce odměny vyplacené v návaznosti na životní jubileum apod.
Při úvaze, které částky náleží do základu pro výpočet průměrného výdělku, není z hlediska určení, zda se v konkrétním případě jedná o mzdu, či o jiné hmotné plnění, rozhodující, jak je takové plnění označeno. Podle rozsudku Nejvyššího soudu z roku 2003 je podstatná okolnost, zda jde o peněžité plnění poskytované zaměstnanci za práci, a nikoli o další plnění poskytované zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním. Další rozsudek Nejvyššího soudu z roku 2006 hovoří o tom, zda tedy lze plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci podřadit pod pojem mzdy.
Čtyřikrát do roka, a to k 1. lednu, dubnu, červenci a říjnu
Průměrný výdělek se zjišťuje vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu kalendářního roku a zohlední se při tom příjem za předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se totiž zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.
Průměrný výdělek se zásadně počítá za předchozí kalendářní čtvrtletí, tj. kalendářní čtvrtletí předcházející skutečnosti, kvůli které se zjišťuje průměrný výdělek. Jde-li třeba o dovolenou čerpanou ve 3. kalendářním čtvrtletí, pak bude o výši náhrady mzdy rozhodovat průměrná mzda dosažená ve 2. kalendářním čtvrtletí.
Jiné rozhodné období než předchozí kalendářní čtvrtletí
Pro některé případy platí výjimky, kdy je rozhodné období určeno jinak:
- Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí.
- Při uplatnění konta pracovní doby je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců před začátkem vyrovnávacího období.
- Při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější.
- U zaměstnance, u kterého došlo ke změně pracovní smlouvy z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna až po této změně, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku z průměrného výdělku zjištěného naposled před změnou pracovní smlouvy, pokud to je pro zaměstnance výhodnější.
- Pro účely výpočtu výše odstupného vypláceného při skončení pracovního poměru v souvislosti s tzv. přechodem práv a povinností z pracovních vztahů (při transformaci zaměstnavatele – privatizaci, restrukturalizaci, prodeji, nájmu podniku) z důvodu podstatně zhoršených pracovních podmínek u přejímajícího zaměstnavatele je rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí předcházející nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů (což je kalendářní čtvrtletí předcházející faktickému uskutečnění změn při transformaci zaměstnavatele a přechodu zaměstnance k přejímajícímu zaměstnavateli).
- Jestliže zaměstnanec neodpracoval v rozhodném období alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.
Výjimka při zhoršení pracovních podmínek
Pokud zaměstnanec končí pracovní poměr, protože nesouhlasí s převedením k novému (tzv. přejímajícímu) zaměstnavateli v rámci transformace původního zaměstnavatele a došlo u něho při tom k podstatnému zhoršení pracovních podmínek, bylo by nespravedlivé počítat mu výši odstupného z případně zhoršeného mzdového ohodnocení.
Nejvyšší soud ČR proto určil, že „rozhodným obdobím pro zjištění průměrného výdělku pro účely stanovení odstupného v případě zaměstnance, u něhož došlo k rozvázání pracovního poměru z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s tzv. přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů, je kalendářní čtvrtletí předcházející nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů“ (a nikoliv čtvrtletí předcházející vzniku nároku na odstupné).
Nejvyšší soud se zabýval případem zaměstnankyně, v němž s účinností ke dni 2. října 2017 došlo k prodeji závodu a v souvislosti s tím došlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů z původního na přejímajícího zaměstnavatele. Zaměstnankyně o dva měsíce později, 1. prosince 2017, předala přejímajícímu zaměstnavateli výpověď z pracovního poměru, a pracovní poměr jí tak skončil uplynutím výpovědní doby dne 28. února 2018. Podle běžných pravidel by se výše odstupného odvozovala od průměrného výdělku dosaženého ve 4. čtvrtletí roku 2017. V tomto případě je však třeba zjistit průměrný výdělek za 3. čtvrtletí roku 2017, v němž ostatně zaměstnankyně dosáhla vyššího mzdového průměru, a z něj odvodit výši odstupného.
V příštím článku na toto téma si řekneme, kdy se použije pravděpodobný výdělek namísto skutečného, jak se rozpočítávají prémie, podíly na zisku do více čtvrtletí a další podrobnosti.
ČLÁNKY DO MAILU