Hlavní navigace

Nezaměstnaní s vyšším platem dostanou více peněz

12. 1. 2012
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

K novému roku proběhla valorizace maximální podpory v nezaměstnanosti. Na lepší peníze si přijdou propuštění zaměstnanci s vyššími příjmy.

Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti (počítané z posledního průměrného čistého výdělku uchazeče o zaměstnání) zůstává pro rok 2012 stejná jako v r. 2011, ale od 1. ledna 2012 se zvyšuje maximální výše částky, kterou může uchazeč o zaměstnání jako podporu dostat. Výše podpory totiž není neomezená, nýbrž je limitována.

Zpřísněným podmínkám pro nárok na podporu v nezaměstnanosti jsme se v poslední době několikrát věnovali, a proto se tentokrát zaměříme pouze resp. převážně na zmíněnou valorizaci, tedy výši podpory.

Zpřísněnými podmínkami máme na mysli kupř. odklad výplaty podpory, pokud zaměstnanci vzniklo v posledním zaměstnání právo na odstupné nebo jiné obdobné plnění, jakož i kompenzaci případně nevyplaceného odstupného úřadem práce. Dále znevýhodnění za rozvázání pracovního poměru zaměstnancem bez vážného důvodu nebo odepření podpory, jestliže byl zaměstnancův pracovně-právní vztah skončen zaměstnavatelem z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. O těchto pravidlech si můžete přečíst více v článku Kdo dostane nově nižší podporu v nezaměstnanosti, kdo později a kdo ji nedostane vůbec?

Odložené odstupné a kompenzace

Přece jen bude užitečné připomenout a zdůraznit aspoň, že podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného.  Čtěte také: Odstupné 2012: Tři platy až po dvou letech práce

Výši kompenzace za nevyplacené odstupné a další uvedená peněžitá plnění stanoví zákon o zaměstnanosti jako násobek doby, za kterou náleží odstupné, odchodné nebo odbytné, a 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání.

V případě, že uchazeč o zaměstnání nebude moci průměrný měsíční čistý výdělek doložit, kompenzace se poskytne ve výši násobku doby, za kterou náleží odstupné, odchodné nebo odbytné, a 0,15 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího tomu, ve kterém byl uchazeč o zaměstnání zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání.

Ust. § 44b zákona o zaměstnanosti, řešící kompenzaci nevyplacených uvedených peněžitých plnění úřadem práce, je však pro praxi značně problematické. To zejména v situaci, kdy se zaměstnavatel dohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v jiném – pozdějším, než nejbližším výplatním termínu, nebo dojde např. z důvodu dočasné platební neschopnosti zaměstnavatele k opožděné výplatě odstupného, jakož i při řešení otázky vymáhání rozdílu mezi výší peněžité kompenzace a odstupného aj.  Čtěte také: Odstupné, podpora a nucené práce: nic dobrého vás na „pracáku“ nečeká

Podpůrčí doba čili Jak dlouho na podpoře

Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání, který splní podmínky pro nárok na ni, vyplácí po podpůrčí dobu:

  • 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku,
  • 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku
  • 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku.

Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Sazba podpory v nezaměstnanosti činí:

  • první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %,
  • další 2 měsíce 50 % a
  • po zbývající podpůrčí dobu (tj. 1, 4 nebo 7 měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání) 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku uchazeče o zaměstnání, kterého dosáhl v posledním zaměstnání, nebo jeho vyměřovacího základu (u OSVČ), a to přepočteného na 1 kalendářní měsíc.

Uchazeč o zaměstnání, který před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, však má nárok na podporu v nezaměstnanosti jen ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Ukončil-li však uchazeč o zaměstnání sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti po dobu prvních dvou měsíců podpůrčí doby ve výši 65 %, další dva měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.

Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu. Podpora při rekvalifikaci se vyplácí po celou dobu rekvalifikace.

Ukončil-li uchazeč o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, které jsou dobou důchodového pojištění, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu.

Maximální částky

Na základě pravidelné každoroční valorizace od 1. ledna 2012 dochází ke zvýšení částky maximální podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.

Tato mzda se každoročně zvyšuje, i když nelze zapomenout, že v r. 2009 oproti roku 2008 klesla, a proto také maximální podpora v nezaměstnanosti za r. 2010 oproti maximální podpoře za rok 2009 (resp. nejvyšší možná podpora v nezaměstnanosti, o kterou bylo zažádáno v r. 2010, oproti nejvyšší možné podpoře, o níž bylo zažádáno v r. 2009) byla nižší.

Od 1. ledna 2011 však už zase došlo ke zvýšení maximální podpory v nezaměstnanosti. Podpora v nezaměstnanosti, o kterou bylo požádáno v r. 2011, byla, resp. je vyšší, než by (při stejných výdělkových poměrech žadatele) byla podpora, o níž by bylo zažádáno v r. 2010. Stejně tak bude vyšší podpora, o kterou bude požádáno po 31. 12. 2011, resp. po 1. 1. 2012, než podpora, o kterou bylo požádáno dříve.

Maximální výše podpory v Kč za měsíc, podle roku, kdy bylo požádáno o podporu 2012 2011 2010 2009
-         v nezaměstnanosti 13 762 13 528 13280 13307
-         při rekvalifikaci 15 422 15 161 14883 14913

Zdroj: Autor, zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příslušná prováděcí sdělení MPSV k němu.

Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2011 činila 23 726 Kč. (Její výše byla vyhlášena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 435/2011 Sb.)

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tak může dosáhnout až 13 762 Kč měsíčně, jestliže žádost o podporu byla podána po 31. prosinci 2011, tedy v r. 2012. (Jestliže byla žádost o podporu v nezaměstnanosti uplatněna ještě do 31. prosince 2011, pak její maximální možná výše činí 13 528 Kč měsíčně.)

Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. Nejvyšší podpora při rekvalifikaci nastoupené v r. 2012 tak může dosáhnout až 15 422 Kč za měsíc. (Pokud uchazeč o zaměstnání nastoupil rekvalifikaci v r. 2011, činí maximální podpora při rekvalifikaci 15 161 Kč.)

Když není podporu z čeho spočítat

V praxi se stávají případy, kdy zaměstnanec nemůže doložit svůj příjem a osvědčit výši průměrného výdělku – může se to stát při likvidaci nebo bankrotu zaměstnavatele; v případě že (ačkoliv je to jeho povinností) zaměstnavatel nevyhotoví zaměstnanci potvrzení o výši výdělku (např. z důvodu probíhajícího pracovněprávního sporu mezi nimi) a zaměstnanec nemá jiné dokumenty způsobilé dokázat úřadu práce výši dosahovaného výdělku (např. proto, že je ztratil, přišel o ně při požáru nebo povodni atp.).

I v těchto situacích je však třeba uchazeče o zaměstnání hmotně zabezpečit a stanovit mu výši podpory, i v těchto případech se vychází se statisticky zjištěné průměrné mzdy v národním hospodářství, z níž se příslušným procentem odvozuje výše podpory.

Uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, anebo u něj nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit, jakož i uchazeči, který splnil podmínku pro přiznání podpory – podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (a tato doba se posuzuje jako zaměstnání) se podpora v nezaměstnanosti stanoví:

skoleni_15_4

  • za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku,
  • další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a
  • po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího tomu, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu.

Podpora v nezaměstnanosti tedy činí v příslušných úsecích podpůrčí doby 3559 Kč, 2848 Kč, 2610 Kč (dosud šlo, resp. jde o částky 3499 Kč, 2799 Kč, 2566 Kč).

Podpora při rekvalifikaci v uvedených případech činí po celou dobu rekvalifikace 0,14násobek příslušné částky, tedy 3322 Kč (dosud šlo, resp. jde o částku 3266 Kč). Přečtěte si také: Přehledně: Změny v zákoníku práce od 1. 1. 2012

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).