Hlavní navigace

Nezabavitelné částky pro dlužníky v exekuci se zvýšily, ale počítají se jinak než dříve

26. 1. 2023
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Jak se nově vypočítá, kolik musí zůstat ze mzdy nebo důchodu dlužníkovi v exekuci? Na kolik byly nezabavitelné částky zvýšeny? Jak se mění čísla, která rozhodují o tom, co zůstává dlužníkovi a co je mu naopak sraženo ve prospěch jeho věřitelů?

Od 1. ledna 2023 se mění, jako to obvykle bývá v počátku každého nového roku, rozhodující čísla exekučních srážek, tedy jejich limity a parametry. Ty pak rozhodují o tom, kolik zůstává dlužníkovi a kolik uzme exekutor pro věřitele, popřípadě pro sebe (i když samozřejmě srážky provádí rovnou plátce mzdy nebo třeba důchodu).

Navíc se tentokrát mění i způsob stanovení výše nezabavitelných částek a částky, nad kterou se sráží bez omezení, což jsou dvě základní veličiny, které rozhodují o míře srážek pro věřitele na straně jedné, o nezabavitelném minimu pro dlužníka na straně druhé. Mění se, valorizuje se výše životního minima i normativu nákladů na bydlení, od nichž se vše odvozuje. Tentokrát však nejde jen o pouhou valorizaci, ale i o nový způsob určení normativu.

V čem spočívají změny od 1. ledna 2023

Změny tedy spočívají v tom, že:

  • Již se nepracuje s normativem nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, nýbrž s normativem nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby v bytě užívaném na základě nájemní smlouvy, a to v obci s alespoň 70 000 obyvateli. Stále přitom platí, že uvedený normativ se použije bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný dlužník bydlí a zda bydlí, nebo nebydlí v nájemním bytě.
  • Nezabavitelná částka na povinného nečiní 3/4, ale toliko 2/3 součtu životního minima jednotlivce a příslušného normativu nákladů na bydlení.
  • Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu nečiní 1/3, ale toliko 1/4 nezabavitelné částky na povinného.
  • Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, již nečiní 2násobek, ale jen 1,5násobek součtu částky životného minima jednotlivce a příslušného normativu nákladů na bydlení.

Pokud jde o konstrukci nezabavitelných částek, vrací se tak částečně dřívější pravidla, která už jednou platila:

  • Před 1. červencem 2020 činila nezabavitelná částka na povinného 2/3 součtu částek životního minima jednotlivce a příslušného normativu nákladů na bydlení, od 1. července 2020 pak 3/4.
  • Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu činila před 1. červencem 2020 1/4 nezabavitelné částky na povinného a od 1. července 2020 1/3.
  • Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činila zprvu od 1. ledna 2007 prostý součet částky životního minima jednotlivce a příslušného normativu nákladů na bydlení, od 1. června 2019 pak 2násobek součtu těchto částek.

Takže v něčem se pravidla vrací zpět. Ale to vůbec neznamená snížení ochrany dlužníků, jak si ukážeme, i když koeficienty pro výpočet nezabavitelných částek byly sníženy.

Změny spočívající ve valorizaci

Přitom se od 1. ledna 2023 současně životní minimum jednotlivce zvyšuje na 4860 Kč a výše normativu nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby v bytech užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy v obci s aspoň 70 000 obyvateli je nově stanovena na hodnotě 14 197 Kč, přičemž je třeba ještě zohlednit částku navýšení normativních nákladů na bydlení v roce 2023, a to v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy jednou nebo dvěma osobami, ve výši 1400 Kč.

Vláda přitom může zvýšit toto navýšení normativu nákladů na bydlení podle nově upraveného valorizačního mechanismu v zákoně o státní sociální podpoře. Bude-li se zdražovat, poroste inflace, budou se čísla rozhodující o míře exekučních srážek měnit, nezabavitelné minimum poroste.

Nezabavitelné částky a nezabavitelné minimum není vždy totéž

V závislosti na uvedených hodnotách, jak bylo naznačeno, se určí výše nezabavitelných částek, které musejí vždy zůstat povinnému dlužníkovi. Dále se také stanoví výše jednotlivých třetin čisté mzdy, které zbývají po odečtení právě nepostižitelných částek a určují, kolik lze srazit pro přednostní a kolik pro nepřednostní pohledávky. A konečně se určí, kolik naopak musí zůstat povinnému dlužníkovi, jakož i výše částky, nad kterou se sráží povinnému dlužníkovi již bez omezení. Nedosahuje-li výše mzdy základní nezabavitelné částky nebo je jí rovna, srážky nelze provést.

A právě součet nezabavitelných částek, čili celková/základní nezabavitelná částka a nejméně 1/3, popř. i 2/3 zbytku čisté mzdy, které zbývají po odečtení nezabavitelných částek (ovšem zbytku mzdy počítaného jen do určitého limitu), je nezabavitelným minimem, které vždy musí zůstat dlužníkovi.

I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, tak musí vždy zůstat alespoň toto nezabavitelné minimum ve výši součtu nezabavitelných částek (tj. základní nezabavitelná částka), a pokud ještě něco po odečtení nezabavitelných částek z čisté mzdy zůstalo, tak také další částky (do určitého limitu).

A to:

  • 1/3 zbytku čisté mzdy (který převyšuje základní nezabavitelnou částku až do částky, nad kterou se sráží bez omezení), pokud je sráženo pro přednostní pohledávku,
  • nebo 2/3 tohoto zbytku čisté mzdy, pokud je sráženo pro nepřednostní pohledávku.

Nová konstrukce nezabavitelných částek

Základní (celková) nezabavitelná částka, která nesmí být sražena dlužníkovi z měsíční mzdy, je nově rovna součtu

  • 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby podle zákona o státní sociální podpoře, počítané pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci s alespoň 70 000 obyvateli, které představují nezabavitelnou částku na dlužníka, a
  • 1/4 nezabavitelné částky na povinného, která se započítává na každou osobu, které je povinný (dlužník) povinen poskytovat výživné.

Nezabavitelná částka = 2/3 × (životní minimum jednotlivce + částka normativních nákladů na bydlení pro 1 či 2 osoby v nájemním bytě v obci s aspoň 70 000 obyvateli)

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy (po odečtení základní nezabavitelné částky, tedy nezabavitelné částky na samotného povinného dlužníka a částek na jím vyživované osoby) srazí bez omezení, činí 1,5násobek součtu částky životního minima jednotlivce a příslušné částky normativních nákladů na bydlení (pro jednu nebo dvě osoby v bytě užívaném na základě nájemní smlouvy v obci s aspoň 70 000 obyvateli).

Nezabavitelná částka na dlužníka

Nezabavitelnou částku na dlužníka spočítáme tedy jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce 4860 Kč a částky normativu nákladů na bydlení v nájemním bytě pro 1 a 2 osoby v obci s aspoň 70 000 obyvateli čili 14 197 Kč a částky jejího aktuálního navýšení 1400 Kč, tedy jako 2/3 z 20 457 Kč čili 13 638 Kč.

Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu

Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu činí 1/4 nezabavitelné částky na povinného čili 3409,50 Kč.

Na koho lze uplatnit částku na vyživovanou osobu

Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. K zápočtu částky na manžela (manželku) není podmínkou, aby žili ve společné domácnosti s povinným. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů.

Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Příslušná nezabavitelná částka se tak nezapočítává na osobu, v jejíž prospěch byla nařízena exekuce pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá; je-li však výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, je třeba příslušnou nezabavitelnou částku na tuto vyživovanou osobu započítat.

Dlužník se musí starat o zachování svého nezabavitelného minima

Aby mohl plátce mzdy (zaměstnavatel) zohlednit při srážkách ze mzdy nebo jiných opatřeních, týkajících se zaměstnancovy mzdy, osoby vyživované povinným, musí povinný plátci doložit, že výživné poskytuje a komu. Sám plátce mzdy není povinen vyživované osoby vyhledávat.

Vyživovací povinnost k dítěti se prokazuje rodným listem, u zletilého dítěte je třeba doložit i potvrzení o studiu, případně rozsudek o stanovení vyživovací povinnosti. Existence manželství se prokazuje předložením oddacího listu a čestným prohlášením o tom, že manželství trvá. Obdobně u registrovaného partnerství se plátci předkládá doklad o partnerství vydaný příslušným matričním úřadem.

Povinný může mít stanovenou vyživovací povinnost též k rozvedenému manželovi, tu prokazuje rozsudkem o stanovení výživného (stejně jako u skončení registrovaného partnerství). Má-li plátce pochybnosti o tom, co všechno zohlednit, může se obrátit na soud s žádostí o určení výše částky, která má být v příslušném výplatním období povinnému sražena.

Jak stanovíme základní nezabavitelnou částku?

Nezabavitelnou základní (celkovou) částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby.

Jak počítat a zaokrouhlovat

Nezaokrouhlují se jednotlivé složky celkové nezabavitelné částky (tj. nezabavitelné částky na povinného a nezabavitelné částky na vyživované osoby), ale až jejich součet u jednotlivého povinného zaměstnance, tedy až celková základní nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru. Průběžné zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.

Od jaké částky bez omezení

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, a to ve výši jedenapůlnásobku součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro 1 nebo 2 osoby v nájemním bytě v obci s aspoň 70 000 obyvateli, činí 30 685,50 Kč. Jelikož nařízení vlády č. 595/2006 Sb., v platném znění, které předepisuje tato čísla, neupravuje způsob jejího zaokrouhlení, měla by být zaokrouhlena podle běžných matematických pravidel na 30 686 Kč.

Ať již částka takto zaokrouhlována bude, nebo nebude, neměl by vznikat žádný praktický problém, protože stále bude maximální výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení základní nezabavitelné částky) činit 10 228 Kč, ať již případný zbytek vzniklý zaokrouhlováním směrem dolů na částku dělitelnou 3 bude činit 1, nebo 2, nebo snad 1,50 Kč.

Ovšem výše měsíční mzdy se zaokrouhluje na celé koruny nahoru a podobně se i sociální dávky vyplácejí v celých korunách. Například základní výměra důchodu se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru a procentní výměra důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Pro důchody ihned vyšší nezabavitelné částky, u mezd až při únorové výplatě mzdy za leden

Čísla, která rozhodují o míře srážek ze mzdy za leden 2023, která bude vyplácena v únoru 2023, takže se týkají zaměstnanců až od února, jsou tedy tato:

Výše nezabavitelných částek od února 2023
Nezabavitelná částka na povinného (dlužníka) 13 638 Kč
Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 3409,50 Kč
Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení, čili hranice, nad kterou je mzda již plně zabavitelná 30 686 Kč
Maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy v Kč 10 228 Kč

Ovšem důchodů by se měly týkat ihned od jejich lednové splátky. Platí totiž, že zaměstnavatel uplatní nově vypočtené nezabavitelné částky (a další uvedené nové parametry srážek ze mzdy) poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky mění.

Nové nezabavitelné částky tak ovlivňují (až) mzdu za měsíc leden 2023, zúčtovanou a vyplácenou v únoru 2023, zatímco mzda za měsíc prosinec 2022 vyplácená v lednu 2023 bude (ještě) zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek.

FIN23

Důchody však nemají splatnost jako mzda (zpětně za předchozí měsíc v následujícím měsíci), takže by u exekuce z nich měly být ihned v lednu 2023 zohledněny valorizované nezabavitelné částky.

Příště názorně vysvětlíme, jak se srážky počítají. A zanedlouho si připomeneme, jak se v poslední době zvyšovaly nezabavitelné částky, a pokusíme zodpovědět otázku, zda byly dostatečně zvýšeny i pro rok 2023. Zda je namístě jejich novou konstrukci, jak jsme ji popsali tentokrát, kritizovat, nebo ne. A že se jí kritiky od určitých kruhů dostává.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).