V předchozím článku Nezabavitelné částky pro dlužníky v exekuci se zvýšily, ale počítají se jinak než dříve jsme vysvětlili, jak se nově vypočítají nezabavitelné částky a další parametry. Ty rozhodují o míře exekuce ze mzdy nebo třeba důchodu. Tedy o tom, kolik zůstane dlužníkovi a kolik dostanou věřitelé.
Od 1. ledna 2023 rozhodují o míře exekuce tato čísla:
- Nezabavitelná částka na povinného (dlužníka): 13 638 Kč
- Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu: 3409,50 Kč
- Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení, čili hranice, nad kterou je mzda již plně zabavitelná: 30 686 Kč
- Maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy v Kč: 10 228 Kč
Jejich uplatnění, použití si nyní vysvětlíme.
Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od hrubé mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a pojistné odvody.
Z takto vypočtené čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte (základní) nezabavitelná částka, která je součtem nezabavitelné částky na samotného povinného (dlužníka) a nezabavitelných částek na jím vyživované osoby.
Po třetinách
Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) – po odečtení základní (celkové) nezabavitelné částky – je rovna 30 686 Kč nebo nižší, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách.
Maximální výše jedné třetiny z 30 686 Kč je 10 228 Kč. Případný zbytek odečtený od zbytku čisté mzdy – 1 nebo 2 Kč – při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi náleží povinnému.
Zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek až do částky, nad kterou se sráží bez omezení (30 686 Kč), se rozdělí na tři třetiny. Částka přesahující hranici 30 686 Kč se srazí bez omezení.
První třetina (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina).
Druhá třetina (zbytku čisté mzdy) slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.
Třetí třetina (zbytku čisté mzdy) se vždy vyplatí povinnému.
Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1. Částka zbytku čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.
Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).
Přednostní pohledávky a ostatní-nepřednostní pohledávky
Přednostními pohledávkami jsou:
- pohledávky výživného;
- pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;
- pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy;
- pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
- pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,
- pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
- pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
- pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
- pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
- pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
- pohledávky za náhradní výživné.
Postavení přednostní pohledávky má i paušální náhrada nákladů pro plátce mzdy.
Ostatní pohledávky jsou nepřednostní. Jedná se např. o nezaplacené vyúčtování služeb a dodávek spojených s užíváním bytu nebo nemovitosti jako elektřina, voda, plyn. Spadají sem i tak časté nezaplacené pokuty (přirážky k jízdnému) za jízdu načerno (bez platné jízdenky) ve veřejné dopravě. Nepřednostními pohledávkami jsou i dluhy povinného dlužníka z půjček, úvěrů, přečerpaných kreditek apod.
Paušální náhrada pro plátce mzdy jako přednostní pohledávka
Plátce mzdy má nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného dlužníka. Hradí ji plátci mzdy, tedy svému zaměstnavateli, povinný dlužník.
Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu činí za jeden kalendářní měsíc 50 Kč. Výše náhrady však nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu zaokrouhlenou na celé koruny nahoru.
Zbývá-li tedy po odečtení nezabavitelných částek a jedné třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení základní-celkové nezabavitelné částky) v případě, že je sráženo pro přednostní pohledávky, nebo po odečtení nezabavitelných částek a dvou třetin zbytku čisté mzdy, je-li sráženo jen pro nepřednostní pohledávky, 150 a více Kč, paušální náhrada činí 50 Kč. Zbývá-li však a je-li sráženo méně, paušální náhrada se snižuje.
Příklad výpočtu nižší náhrady za provádění srážek, když zbývá málo po odečtení nezabavitelných částek:
Po odečtení nezabavitelného minima (nezabavitelných částek a dalších předepsaných částek) od čisté mzdy povinného zaměstnance zbývá pouhých 100 Kč, z nichž je možno uspokojovat oprávněné věřitele. Paušální náhrada nákladů plátce mzdy pak činí jen 34 Kč a 66 Kč bude sraženo v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce).
Nárok na paušální náhradu nákladů však vzniká plátcům mzdy pouze u nových výkonů rozhodnutí, resp. exekucí, které byly zahájeny 1. 1. 2022 a později.
Celkový příklad výpočtu srážek v jednoduché exekuci
Ženatý zaměstnanec se 2 dětmi pobírá čistou mzdu 26 000 Kč. Je mu sráženo pro nepřednostní pohledávku.
Základní nezabavitelná částka je součtem nezabavitelné částky na povinného dlužníka 13 638 Kč a 3 částek na vyživovanou osobu po 3409,50 Kč, takže činí 23 866,50 Kč čili po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 23 867 Kč. Zbývá 2133 Kč, které se rozdělí na tři třetiny po 711 Kč.
Jedna třetina 711 Kč bude sražena ve prospěch oprávněného věřitele. Povinnému dlužníku zůstává základní nezabavitelná částka 23 867 Kč + 2 × 711 Kč (dvě třetiny zbytku čisté mzdy), takže celkem 25 289 Kč.
Jde-li o exekuci zahájenou po 1. 1. 2022, pak se částka sražená ve prospěch oprávněného věřitele sníží o 50 Kč paušální náhrady nákladů exekuce pro plátce mzdy.
Od kdy nové limity srážek
Plátce mzdy (zaměstnavatel) uplatní nově vypočtené nezabavitelné částky (a další uvedené nové parametry – limitní čísla – srážek ze mzdy) poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky mění.
Nové nezabavitelné částky ovlivňují až mzdu za měsíc leden 2023, zúčtovanou a vyplácenou v únoru 2023, zatímco mzda za měsíc prosinec 2022 vyplácená v lednu 2023 bude ještě zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek.
U výplaty důchodů však má být nové navýšené nezabavitelné minimum uplatněno ihned v lednu 2023.
