Z praxe podnikového právníka vím, že počítání dob a lhůt činí značné problémy zaměstnavatelům a jejich personalistům, a což teprve vám jako zaměstnancům. Často tak mají lidé potíže rozlišit, kdy má právní úprava na mysli dny kalendářní a dny pracovní. Ale my vás to naučíme, aby vás nikdo nezkrátil o vaše práva a nároky.
Nesprávné stanovení konce zkušební doby v důsledku jejího prodloužení může vyvolat zbytečný spor o platnost rozvázání pracovního poměru jeho zrušením ve zkušební době, pokud k němu dojde v poslední den nebo poslední dny zkušební doby. (Po uplynutí zkušební doby je rozvázání pracovního poměru jeho zrušením bez uvedení důvodu neplatné. Nenechte se tedy propustit z práce v době, kdy už to zaměstnavatel učinit nesmí. Pokud učiní, máte nárok na odškodnění. Ani vy nerušte pracovní poměr opožděně. O následcích neplatného rozvázání pracovního poměru, a to i jeho zrušením ve zkušební době, jsme pojednali v článku Za chyby se platí, i při nesprávné výpovědi.) Nesprávné určení konce pracovního poměru prodlouženého v důsledku prodloužení výpovědní doby o ochrannou dobu (zejména z důvodu vaší pracovní neschopnosti) může vyvolat spor např. o výši mzdy nebo náhradu mzdy (když vám zaměstnavatel trvání pracovního poměru nesprávným výpočtem zkrátí a obere vás tak o peníze za poslední dny) či o včasnost uplatnění neplatného rozvázání pracovního poměru u soudu (to jsme si rozebrali v článku Když se chcete bránit neplatnému vyhazovu, musíte podat žalobu včas).
Prodloužení zkušební doby o pracovní dny
Ve smyslu ust. § 35 odst. 4 věty druhé zákoníku práce se o dobu celodenních překážek v práci, pro které nekonáte práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené zkušební doba prodlužuje. Relevantní pro prodloužení zkušební doby jsou jen celodenní překážky v práci a dovolená čerpaná v rozsahu celého pracovního dne (pracovní směny). Jde a musí tedy jít o prodloužení zkušební doby o neodpracované směny, bez ohledu na jejich délku, které nebyly odpracovány z uvedených důvodů a připadly do původně sjednané zkušební doby, tedy o prodloužení zkušební doby o pracovní dny. (Jestliže zaměstnanec byl během zkušební doby 6 dnů v pracovní neschopnosti a čerpal 1 den dovolené, musí odpracovat ještě 7 pracovních směn, po které bude zkušební doba běžet.) Správně pak dodává právník Bořivoj Šubrt (Šubrt, B.: Kalendářní a pracovní dny v pracovním právu, Práce a mzda č. 10/2016), že zkušební doba nebude končit poslední hodinou poslední pracovní směny, ale až kalendářním dnem, v němž tato směna skončila. Ještě po jejím ukončení, a to do půlnoci příslušného dne, tak může jedna ze stran pracovního poměru doručit té druhé platné zrušení pracovního poměru ve zkušební době.
Prodloužení výpovědní doby o kalendářní dny
Byla-li vám dána výpověď před počátkem ochranné doby (specifikována v ust. § 53 odst. 1 zákoníku práce, my jsme ji popsali v článku Na neschopence výpověď dostat nemůžete, i když vám budou tvrdit opak a judikaturu pak v článku Čekáte na plánovanou operaci? Nesmí vám dát výpověď) tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Pracovní poměr skončí ve smyslu ust. § 53 odst. 2 zákoníku práce teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže sdělíte zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrváte. Výpovědní doba je v ust. § 51 odst. 1 zákoníku práce stanovena v délce 2 měsíců, tedy v kalendářních měsících, prodloužení pracovního poměru se proto počítá v kalendářích dnech.
Výpovědní doba se prodlužuje, když ochranná doba přesahuje konec (neprodloužené, běžně počítané) výpovědní doby. (Výpovědní doba se přerušuje a její zbývající část – časový úsek souběhu (standardní, neprodloužené) výpovědní doby a ochranné doby, kdy se tedy výpovědní doba a ochranná doba kryjí – doběhne až po skončení ochranné doby, pokud nesdělíte, že na takovém prodloužení pracovního poměru netrváte.) Jestliže jste např. v prvním měsíci dvouměsíční výpovědní doby uznáni na 2 týdny práce neschopnými pro nemoc, nemá vaše nemoc vliv na délku výpovědní doby.
Příklad
Zaměstnanci byla doručena výpověď 20. 4., výpovědní doba tedy počala plynout 1. 5., zaměstnanec byl uznán práce neschopným dne 15. 6. do 21. 6. Na 30. 6. připadl poslední den výpovědní doby. Pracovní poměr skončil dnem 30. 6., neboť ochranná doba skončila dříve, než nastal poslední den výpovědní doby. Naopak jestliže zaměstnancova pracovní neschopnost (ochranná doba) přesáhne konec (standardní) výpovědní doby, výpovědní doba se prodlouží o ochrannou dobu.
Příklady
Byla vám dne 22. 11. doručena výpověď z pracovního poměru. Výpovědní doba (by) začala běžet dne 1. 12, vy jste však byli dne 27. 11. uznáni práce neschopným, přičemž vaše dočasná pracovní neschopnost trvala i po datu 31. 1., ke kterému by jinak uplynula výpovědní doba, a skončila až dne 7. 2. Výpovědní doba počala běžet až po skončení ochranné doby, tedy od 8. 2. Nelze přitom vycházet ani z toho, že činí 2 měsíce a že tak pracovní poměr skončí 7. 4. K běhu výpovědní doby je třeba vztáhnout takový počet kalendářních dnů, který odpovídá měsícům prosinec a leden, tedy 62. Pracovní poměr skončí ke dni 10. 4. (nejde-li o přestupný rok).
Výpověď vám byla doručena 20. 4., a proto vám výpovědní doba počala plynout 1. 5. a na 30. 6. připadl, resp. měl připadnout poslední den výpovědní doby, jste byli uznán dočasně práce neschopným:
- v průběhu výpovědní doby ode dne 29. 6. na dobu do 5. 7.; 2 dny (od počátku pracovní neschopnosti dne 29. 6. do dne 30. 6.) se přičetly ke dni, kdy skončila pracovní neschopnost (ochranná doba), tj. k 5. 7.; pracovní poměr skončil dne 7. 7.,
- v průběhu výpovědní doby ode dne 25. 5. na dobu 19. 7. včetně; 37 dnů (od počátku pracovní neschopnosti dne 25. 5. do dne 30. 6.) se přičetlo ke dni, kdy skončila pracovní neschopnost (ochranná doba), tj. k 19. 7.; pracovní poměr skončil dne 25. 8.,
- ještě před počátkem výpovědní doby ode dne 27. 4. na dobu 19. 7. včetně; 61 dnů (od 1. 5. do dne 30. 6.) se přičetlo ke dni, kdy skončila pracovní neschopnost (ochranná doba), tj. k 19. 7.; pracovní poměr skončil 18. 9.
