Hlavní navigace

Nenásilná krádež bude trestná až od 10 000 Kč. Je to správně?

3. 8. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Má inflace odůvodňovat mírnější postih zlodějů? Pokud nepoužijí násilí, dopustí se nově při krádeži až do hodnoty 9999 Kč jen přestupku, a ne trestného činu.

Jako trestný čin – třeba krádeže, ostatně na tento typický a častý delikt se zaměříme – se nově budou posuzovat majetkové delikty od škody 10 000 Kč místo současných 5000 Kč. Pod tuto hranici jsou majetkové delikty toliko přestupkem, kterými se zabývají obecní a městské přestupkové komise jejich úřadů (radnic). Ulehčí se tedy soudům, ale přibude práce úřadům.

Především se však podle mého názoru, a proto se změnou trestního zákona z principiálních důvodů nesouhlasím, vysílá signál, že je možno bez hrozby postihu trestním soudem krást věci vyšší hodnoty („ještě“ se nedopouštět trestného činu, ale „pouze“ přestupku) nebo páchat jiné trestné činy, ale s nižší trestní sazbou.

Škodou nikoli nepatrnou (dle ust. § 138 odst. 1) se tedy nově bude rozumět škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč namísto dosavadních 5000 Kč.

Mírnější trestní postih majetkových deliktů

​Novela trestního zákona zároveň zdvojnásobuje i další částky, které určují závažnost a míru postihu majetkových trestných činů. Například škoda velkého rozsahu, jež charakterizuje nejtěžší, nejzávažnější majetkovou kriminalitu, bude začínat na deseti milionech korun místo nynějších pěti milionů.

Jak se změní výše škody

  • Škodou nikoli malou bude škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč namísto 25 000 Kč;
  • větší škodou škoda dosahující částky nejméně 100 000 Kč namísto dosavadních 50 000 Kč,
  • značnou škodou škoda dosahující částky nejméně 1 000 000 Kč namísto 500 000 Kč,
  • a škodou velkého rozsahu škoda dosahující částky nejméně 10 000 000 Kč namísto dosavadních 5 000 000 Kč.

A tak třeba pro porušení povinnosti při správě cizího majetku (dle ust. 220 odst. 1 trestního zákona) bude trestně stíhán ten, kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek a tím jinému způsobí škodu 50 000 Kč, zatímco dosud stačilo způsobení škody 25 000 Kč.

Budiž, všechno zdražilo. Připustil bych tedy změnu všech ostatních částek (v ust. § 138 odst. 1 trestního zákona), jen ne té nejnižší, tedy z 5 na 10 tisíc korun, která se týká definice škody nikoliv nepatrné. Ostatně jako právně konformní ji nedávno shledal i Ústavní soud.

Hrozba odnětí svobody účinně odrazuje, pokuta asi ne…

Relativně, ale opravdu jen relativně a jen s ohledem na inflační vývoj, nízká hranice 5000 Kč, od které je majetkový delikt stíhán prostředky trestního práva, a ne pouze přestupkového, má podle mého názoru zásadní preventivní význam, odrazuje od páchání trestné činnosti. A to především hrozbou uložení trestu odnětí svobody. A ten v přestupkovém řízení pochopitelně uložit nelze.

Správní sankce, včetně především pokuty, jsou mnohým delikventům pro legraci. A neplatí, jak se někteří lidé mylně domnívají, že opakovaný přestupek se stává trestným činem, tedy že kdo například potřetí ukradne věc hodnoty nižší než nepatrné a bude dopaden, dopustí se již trestného činu. Opakované spáchání přestupku je „pouze“ přitěžující okolností odůvodňující vyšší sankci, ale stále jen v režimu přestupkových předpisů.

I hranice 5000 Kč byla ústavní

Nebyl to občan, pachatel trestného činu, obžalovaný, ale soud, který takového občana soudil, kdo podal návrh na zrušení pravidla, že škodou nikoli nepatrnou, od jejíž výše nastupuje trestní postih namísto pouze přestupkového, je škoda dosahující nejméně částky 5000 Kč.

Okresní soud v Liberci vedl trestní řízení proti obviněné, které je kladeno za vinu spáchání přečinu krádeže (podle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku) formou tří dílčích útoků, kterými si přisvojila cizí věc tím, že se jich zmocnila, přičemž způsobila na cizím majetku škodu v celkové výši 7525,60 Kč.

Okresní soud přerušil řízení a podal Ústavnímu soudu návrh na zrušení § 138 odst. 1 trestního řádu pro rozpor s ústavním pořádkem. Okresní soud měl za to, že stávající hranice jednotlivých kategorií škod nebyly změněny (valorizovány) od 1. 1. 2002, přestože v důvodové zprávě k návrhu novely trestního zákona byl vyjádřen záměr tyto hranice upravovat vzhledem k inflačnímu vývoji. (Důvodová zpráva však nemá normativní, ale event. jen podpůrně interpretační význam.)

Poměr škody nikoli nepatrné k průměrné mzdě byl v roce 1992 43 %, kdežto v roce 2018 pouze 15,7 %. Oproti tomu krádež stejných potravin v roce 2002 způsobila škodu 3662 Kč, v roce 2018 již má hodnotu 5000 Kč. Z důvodu růstu průměrné mzdy a inflačního vývoje postihuje trestní represe podle navrhujícího soudu čím dál širší okruh pachatelů. To byly argumenty navrhovatele.

Vskutku bizarní argument o trestní represi, vždyť pokud by člověk nekradl, nikdo by ho nestíhal a před soudem neobžaloval. Ústavní soud návrhu ve svém nálezu (ze dne 26. 5. 2020, spis. zn. Pl. ÚS 46/18) nevyhověl, když posuzoval jak argumenty pro, tak proti.

Nepokradeš! Otázka mravní, nebo ekonomická?

Nad ekonomickým pohledem na věc by podle mého názoru měl vítězit pohled mravní. Krádež je krádež, i když někdo ukradne věc za 10 Kč. Trestání pak už je jenom otázkou způsobu postihu – správní postih je mírnější, rozhodně v jeho rámci nelze uložit trest odnětí svobody, který může uložit toliko soud.

A ten, kdo krade opakovaně, pravidelně, takříkajíc jako profesionál – zlodějna je prostě jeho řemeslo – a není při krádeži přistižen, daří se mu unikat spravedlnosti, si na peněžitý postih v rámci přestupkového řízení může docela dobře vydělat…

Jistě by bylo absurdní používat trestní represi u hodnoty způsobené škody – odcizené věci třeba 50 nebo 100 Kč, doby Bídníků a Jeana Valjeana, který dostal 5 let na galejích za krádež chleba, minuly…

Nicméně se domnívám, že 5000 Kč, 6000 Kč je dostatečně vysoká hodnota, aby si lidé a zvláště obchodníci, prodejci, mám totiž na mysli pro ilustraci typické přečiny krádeže v obchodech, zasloužili ochranu prostřednictvím obavy pachatelů z trestní represe včetně případného trestu odnětí svobody již od hodnoty odcizené věci stávajících 5000 Kč, a nikoli až od 10 000 Kč.

účto-aktuálně-tip-do-článku

Kapsáři si ale nepolepší

Dodejme na závěr na uklidnění mnohdy rozhořčené veřejnosti, že se nezmění trestnost a postih kapsářství nebo vykrádání zejména chat, protože trestnost této kriminality (trestný čin dle ust. § 250 odst. 1 písm. b) a d) trestního zákoníku) neodvisí od výše způsobené škody – hodnoty ukradené věci.

A když už jsme zmínili Bídníky, mám za to, že dnes už není třeba krást z nouze – paleta sociálních dávek pamatujících na kdejakou sociální událost je v České republice poměrně široká, nicméně jsou i případy nešťastníků, kteří se na šikmou plochu dostali někdy ani ne vlastní vinou a k páchání trestných činů je skutečně dohnala životní nouze, soudy pak většinou přistupují k takovým případům citlivě, ukládají nižší tresty, a věřme, že se snad pachatelům dostane i potřebné výchovné a sociální pomoci.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).