Nejvyšší kontrolní úřad: Ochrání státní peníze?

21. 3. 2006
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek
Autor: Depositphotos – gunnar3000
Ilustrační obrázek
Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislým orgánem, jehož účelem je kontrolovat nejen formální správnost, ale též hospodárnost kontrolovaných činností - především nakládání s majetkem svěřeným státu. Co vše může kontrolovat, jaké jsou jeho povinnosti a jaké má pravomoci?

Tato velice vážená instituce má své pravomoci a oprávnění stanovená v zákoně č.166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů., který podrobně upravuje jeho postavení, působnost, organizační strukturu a činnost.

Zákon tento úřad definuje jako nezávislý kontrolní orgán České republiky se sídlem v Praze. Orgány úřadu jsou prezident, viceprezident, Kolegium, senáty úřadu a Kárná komora úřadu. Vnitřní pořádek orgánů upravuje organizační řád, jednací řád Kolegia, jednací řád senátů a kárný řád.

Prezident řídí úřad a jedná jeho jménem navenek, předsedá Kolegiu a Kárné komoře. Prezidentem Úřadu nebo viceprezidentem Úřadu může být jmenován občan České republiky, který je způsobilý k právním úkonům, je bezúhonný, splňuje podmínky stanovené zákonem, jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svoji funkci řádně zastávat, má ukončené vysokoškolské vzdělání a dosáhl věku 35 let. Funkční období prezidenta Úřadu a viceprezidenta Úřadu je devět let.

Co NKÚ kontroluje

Úřad je oprávněn vykonávat kontrolu

  1. hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch právnických osob s výjimkou prostředků vybíraných obcemi nebo kraji v jejich samostatné působnosti,
  2. státního závěrečného účtu České republiky,
  3. plnění státního rozpočtu České republiky,
  4. hospodaření s prostředky, poskytnutými České republice ze zahraničí, a s prostředky, za něž převzal stát záruky,
  5. vydávání a umořování státních cenných papírů,
  6. zadávání státních zakázek.

Kontrolu vykonává úřad, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, u organizačních složek státu, jakož i u právnických a fyzických osob. Úřad vykonává rovněž kontrolu hospodaření České národní banky v oblasti výdajů na pořízení majetku a výdajů na provoz České národní banky.

Při kontrolní činnosti úřad prověřuje, zda kontrolované činnosti jsou v souladu s právními předpisy, přezkoumává jejich věcnou a formální správnost a posuzuje, zda jsou účelné a hospodárné. Zjišťované skutečnosti podléhají kontrole bez ohledu na druh a stupeň utajení.

Výsledkem kontrolní činnosti Úřadu jsou kontrolní závěry. Kontrolním závěrem se rozumí písemná zpráva obsahující shrnutí a vyhodnocení skutečností zjištěných při kontrole. Úřad zpracovává a předkládá Poslanecké sněmovně stanovisko ke zprávě o průběžném plnění státního rozpočtu a ke státnímu závěrečnému účtu České republiky, včetně kontrolních závěrů, které byly podkladem pro toto stanovisko.

Úřad na vyžádání Poslanecké sněmovny nebo Senátu a jejich orgánů zpracovává v dohodnutém termínu i stanoviska k návrhům právních předpisů, týkajícím se rozpočtového hospodaření, účetnictví, státní statistiky a výkonu kontrolní, dozorové a inspekční činnosti.

Zásady pro provádění kontrolní činnosti

Kontrolní činnost vykonávají členové úřadu a kontroloři na základě písemného pověření prezidenta úřadu nebo jím pověřeného člena úřadu. V pověření se uvádí objekt a věcné vymezení kontroly, jména, příjmení a titul kontrolujících a jejich postavení v úřadu, jméno a příjmení vedoucího skupiny kontrolujících a označení orgánu nebo osob, k nimž je možno se odvolat proti rozhodnutí o námitkách proti kontrolnímu protokolu.

Kontrolu nesmějí provádět ti kontrolující, u nichž se zřetelem na jejich vztah ke kontrolovaným osobám nebo k předmětu kontroly jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Kontrolující je proto povinen bezprostředně po tom, co se dozví o skutečnostech nasvědčujících o jeho podjatosti, oznámit to příslušnému členu úřadu, jde-li o kontrolora, nebo prezidentovi úřadu, jde-li o člena úřadu.

Kontrolované osoby oznámí úřadu skutečnosti nasvědčující podjatosti kontrolujícího, jakmile se o těchto skutečnostech dozví. O námitce podjatosti kontrolujícího se rozhodne bez zbytečného odkladu.

Pravomoci kontrolorů NKÚ

Kontrolující jsou při provádění kontroly oprávněni

  1. vstupovat do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných prostor kontrolovaných osob, pokud souvisí s předmětem kontroly; nedotknutelnost obydlí je zaručena,
  2. požadovat na kontrolovaných osobách, aby ve stanovených lhůtách předložily originální doklady a další písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy programů, vzorky výrobků nebo jiného zboží,
  3. seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, prokáží-li se osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto skutečností, vydaným podle zvláštního zákona,
  4. požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných, ústních a písemných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech,
  5. zajišťovat v odůvodněných případech doklady; jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit a ponechat jí kopie převzatých dokladů,
  6. požadovat, aby kontrolované osoby podaly ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o odstranění zjištěných nedostatků,
  7. používat telekomunikační zařízení kontrolovaných osob v případech, kdy je jejich použití nezbytné pro zabezpečení kontroly.

Povinnosti kontrolorů NKÚ

Povinností kontrolujících je zjistit při kontrole skutečný stav věci a jsou povinni jej prokázat doklady.

Kontrolující jsou dále povinni

  1. oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předložit pověření k provedení kontroly,
  2. šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob,
  3. předat neprodleně převzaté doklady kontrolované osobě, pominou-li důvody jejich převzetí,
  4. řádně ochraňovat zajištěné doklady proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití,
  5. pořizovat o výsledcích kontroly kontrolní protokol,
  6. zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly, a nezneužít znalostí těchto skutečností.

Povinnosti kontrolovaných osob

Kontrolované osoby jsou povinny poskytnout součinnost odpovídající oprávněním kontrolujících. Fyzické osoby nemají stanovenou povinnost, jestliže by jejím splněním způsobily nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. Kontrolované osoby jsou povinny v nezbytném rozsahu odpovídajícím povaze jejich činnosti a technickému vybavení poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly.

O kontrole se pořizuje kontrolní protokol, který obsahuje zejména popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků a označení ustanovení právních předpisů, které byly porušeny. V kontrolním protokolu se uvádí označení úřadu a jména kontrolujících na kontrole zúčastněných, označení kontrolované osoby, místo a čas provedení kontroly, předmět kontroly, skutečný stav, označení dokladů a ostatních materiálů, o které se protokol opírá. Kontrolní protokol podepisují kontrolující, kteří se kontroly zúčastnili.

Povinností kontrolujících je seznámit kontrolované osoby s obsahem kontrolního protokolu a předat jim jeho stejnopis.

Odvolání proti rozhodnutí a pokuty

Proti kontrolnímu protokolu může kontrolovaná osoba podat námitky vedoucímu skupiny kontrolujících, a to ve lhůtě pěti dnů ode dne seznámení s kontrolním protokolem, nestanoví-li kontrolující lhůtu delší. Námitky je nutno podat písemně a musí být zdůvodněny.

Školení pro účetní - podzimní novinky

O námitkách rozhoduje vedoucí skupiny kontrolujících. Nebylo-li námitkám vyhověno, může se kontrolovaná osoba ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o námitkách odvolat. Podrobnosti stanoví zákon.

K zabezpečení řádného provedení kontroly a ke splnění stanovených povinností může úřad v případě zjištění porušení povinností uložit kontrolované osobě pokutu až do výše 50 000 Kč.

Měl by být NKÚ při kontrolách přísnější?

Autor článku

Právník zabývající se legislativou v oboru trestního, správního a občanského práva. Má praxi v justici a státních orgánech.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).