Navrhované vyšší odvody pro OSVČ dopadnou nejhůř na ty nejmenší

S úvahami o změnách důchodového systému vyplouvají na povrch první konkrétnější návrhy. Některé se týkají i osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a nevyznívají pro ně zrovna příznivě.

Za minimální zálohy ti sebereme důchod

O prvním už jsme informovali v článku Chystané „vylepšováky“ politiků. Novinky, které vás nepotěší. Přišel ze strany ministryně práce Jany Maláčové, která v pořadu Interview pro Českou televizi uvedla, že živnostníci, kteří si platí pouze minimální zálohy na důchodové pojištění, nedostanou v rámci plánovaných úprav penzijního systému důchod z nultého pilíře. Tedy tu část, která má tvořit jakousi zaručenou jistotu a která byla původně prezentována jako základní nárok pro všechny, kteří splní podmínku pro přiznání penze (doba pojištění – tedy odvádění záloh na důchodové pojištění a věk).

Maláčová nově přišla s tím, že na penzi z nultého pilíře by dosáhly jen ty OSVČ, které odváděly alespoň z minimální mzdy. Touto tajemnou formulací se dostáváme oslím můstkem k dalšímu návrhu, tentokrát z pera Důchodové komise pro spravedlivé důchody (dále jen Komise).

Výrazně vyšší odvody na důchodové pojištění

Ta v dokumentu Architektura nového systému označuje současné nastavení důchodového systému pro OSVČ jako neudržitelné, hlavně kvůli pravidlům pro výpočet pojistného na důchodové pojištění.

Není od věci si tato pravidla připomenout. Záloha na sociální, resp. důchodové pojištění se u OSVČ odvozuje od dosaženého zisku, přesněji daňového základu, který získáme, odečteme-li výdaje od příjmů. Měsíční vyměřovací základ OSVČ stanovíme jako jednu polovinu jeho dvanáctiny. (Sazba pojištění pak činí 29,2 %.)

Minimální vyměřovací základ odpovídá (u OSVČ vykonávající hlavní činnost) 25 % průměrné mzdy. V případě, že skutečný vyměřovací základ OSVČ je nižší než tento stanovený minimální vyměřovací základ, platí pro ni právě ten minimální a OSVČ tak platí jen minimální zálohy na pojistné.

Právě tato skupina podnikatelů dělá Komisi starosti: Evidence ukazuje, že významná část OSVČ skutečně odvádí pojistné pouze z 25 % průměrné mzdy. To však podle odhadů MPSV může vést k velmi nízkým důchodům současných OSVČ v budoucnosti a může zvýšit chudobu a nerovnosti mezi českými seniory i českou populací obecně. Orientační propočet při podmínkách roku 2019 totiž ukazuje, že starobní důchod takových celoživotních OSVČ by byl pouze 8400 Kč měsíčně. To je o 30 % méně, než je hranice příjmové chudoby pro jednotlivce.

Komise proto navrhuje zvýšení odvodů OSVČ tak, že výpočtový základ by už nečinil polovinu rozdílu mezi příjmy a výdaji, ale nově 75 % z této částky (tedy 75 % z vyměřovacího základu).

Minimální vyměřovací základ by se u hlavní činnosti pak měl zvýšit z 25 % průměrné mzdy na 40 %, tedy, jak Komise v materiálu uvádí, na nynější úroveň minimální mzdy. Ve skutečnosti je 40% podíl z průměrné mzdy za rok 2020 pod úrovní minimální mzdy za rok 2020 (13 934 Kč vs. 14 600 Kč), nicméně částky se dost blíží.

Touto informací se zároveň dostáváme zpět k tomu, co řekla Maláčová České televizi. Pravděpodobně mluvila právě o vyměřovacím základu, ze kterého by se odvozovala výše zálohy a který by měl tedy odpovídat úrovni minimální mzdy a pak by OSVČ dosáhla i na důchod z nultého pilíře.

Opatření dopadne na ty nejmenší živnostníky

Proti návrhu na takové zvýšení odvodů živnostníků se ohradila Hospodářská komora ČR (HK ČR) s tím, že opatření dopadne zvláště tvrdě na ty nejdrobnější podnikatele.

Sociální pojištění je v podstatě daň jako kterákoli jiná. Ačkoliv si živnostníci uvědomují nezbytnost důchodové reformy, pro OSVČ s nízkými příjmy by toto zvýšení odvodu bylo likvidační a vhánělo by je do šedé zóny, uvedla viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.

Zástupci HK ČR připomínají, že základem pro výpočet výše pojistného je polovina rozdílu mezi dosaženými hrubými příjmy a vynaloženými výdaji a že tento rozdíl je tzv. smíšeným důchodem drobných podnikatelů, který zahrnuje jak zisk, tak příjem z pracovní činnosti pro vlastní podnik. Tak jako se pojistné neodvádí ze zisku zaměstnavatelů, tak se pojistné neplatí z podnikatelského zisku OSVČ, ale jen z peněz odpovídajících mzdě. Stávající rozdělení smíšeného důchodu půl na půl je výsledkem intenzivních politických a odborných diskuzí, vedených v minulosti.

Konkrétní příklady zvýšení odvodů

Hospodářská komora na dvou příkladech OSVČ (obě hlavní činnost) s nižším a vyšším příjmem naznačila, že navržená opatření Komise by nejhůře dopadla na živnostníky s nižšími příjmy, kterým by se odvody zvýšily relativně nejvíce.

Drobná švadlena, která utrží za měsíc průměrně 30 tisíc korun, bude i při uplatnění 60% výdajového paušálu odvádět pojistné z minimálního vyměřovacího základu (jak při stávajícím nastavení, tak i v případě realizace návrhu Komise). Ovšem kvůli navrhované změně způsobu stanovení minimálního vyměřovacího základu by její odvod skokově narostl o 60 %.

Umělecký kovář, který utrží za měsíc průměrně 90 tisíc korun, bude mít při použití 60% paušálu vyměřovací základ vyšší než ten minimální (jak v současném systému, tak i podle návrhu Komise). Pokud by nově musel živnostník vycházet ze 75 % rozdílu mezi příjmy a výdaji, odváděl by na důchodové pojištění skokově o 50 % více.

Naše výpočty potvrdily příklady Hospodářské komory. Zatímco švadleně, která si měsíčně vydělá 30 000 Kč, by se zálohy na důchodové pojištění zvýšily o 60 % z 2544 na částku 4069 Kč měsíčně, uměleckému kováři, který si měsíčně vydělá 90 000 Kč by se měsíční záloha zvýšila „jen“ o polovinu, z částky 5256 Kč na 7884 Kč měsíčně. Navrhované změny tedy seberou z disponibilního příjmu relativně nejvíce těm nejmenším živnostníkům.