Návrat simulantů, nebo zdravého rozumu? Nemocenská možná bude od prvního dne

Marodění může být v blízké budoucnosti pro zaměstnance o něco výhodnější. Vláda v demisi totiž v minulém týdnu schválila návrh sociálních demokratů na zrušení takzvané karenční doby u nemocenských. Zaměstnanci by se tak opět mohli dočkat náhrady mzdy v době dočasné pracovní neschopnosti i za první tři dny marodění.

Proti návrhu, který nyní míří k projednání do poslanecké sněmovny, se okamžitě postavili zástupci firem. Obávají se výrazného nárůstu nákladů i nárůstu počtu nemocenských. Argumentují přitom předchozí zkušeností: po zavedení třídenní karenční doby v roce 2008, kdy ji prosadila vláda vedená Mirkem Topolánkem, počet marodících zaměstnanců výrazně klesl. Ukazuje to následující tabulka.

Zdroj: statistika ČSSZ

Počet lidí na nemocenských od zavedení takzvané karenční doby výrazně klesl. Naopak se zvýšila průměrná doba marodění. Po zavedení karenční doby tedy výrazně ubylo dočasných pracovních neschopností na krátkou dobu. Podle zastánců karenční doby to, když jejich argumentaci zjednodušíme, znamená, že lidé přestali „simulovat“. Podle kritiků naopak došlo k tomu, že lidé chodí do práce často nemocní, například se začínající chřipkou.

Není to o tom, že by se snížila nemocnost, ale lidé začali chodit do práce nemocní. Pro nízkopříjmové zaměstnance je třídenní výpadek mzdy neúnosný, nemohou si ho dovolit, proto chodí do práce i nemocní, říká například Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. Odbory jsou dlouhodobě pro zrušení karenční doby.

Firmy jsou proti

Zástupci firem to vidí úplně opačně, zneužívání systému nemocenského pojištění prokazují podle nich statistiky. Před zavedením karenční doby byla v ČR nemocnost ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi nápadně vyšší. Hlavně u krátkodobých pracovních neschopností byla výrazně i nad průměrem středoevropských zemí s podobnou historií, jako je Maďarsko, Polsko nebo Slovensko, aniž by k tomu byl oprávněný důvod. Podle všech mezinárodních srovnávacích lékařských průzkumů je totiž zdravotní stav obyvatelstva v těchto zemích horší než v ČR, říká Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory ČR.

Zástupci firem argumentují i tím, že už nyní trpí nedostatkem zaměstnanců a zrušení karenční doby by jejich situaci ještě dále zhoršilo. Pokud by firmy měly povinně platit první dny nemocenské, praxe ukázala, že se nemocnost zvýší. Firmám by pak chybělo ještě více lidí, navíc by stouply náklady na nemocnost až o pět miliard korun, říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ti, kdo argumentují pro zachování karenční lhůty, občas upozorňují i na to, že firmy na krátké nemoci svých zaměstnanců myslí a nabízejí jim takzvané sick days. Tedy volné dny pro účely nevolnosti či nachlazení, které se nepočítají do dovolené a jsou proplácené. Podle průzkumů ale tento benefit nabízí zhruba jen třetina firem v Česku. Například podle loňského průzkumu společnosti LMC je to 29 procent firem.

Návrat díky námluvám

Za to, že zrušení karenční doby je nyní nejreálnější za poslední roky, mohou „vládní námluvy“ hnutí ANO s ČSSD. Sociální demokraté volají po proplácení nemocenské i v prvních třech dnech nemoci dlouhodobě. A právě zrušení karenční doby určili za jednu ze svých programových priorit pro vládu, ve které by případně zasedli.

Pro ČSSD je naprosto nepřijatelné, aby byli zaměstnanci v 21. století trestáni za to, že onemocní. Pokud ostatní strany tvrdí, že jim jde o vyšší životní úroveň občanů, měly by náš návrh podpořit, uvedl předseda sociální demokracie Jan Hamáček. Podobně zrušení karenční doby dlouhodobě podporují komunisté, kteří mohou budoucí koaliční vládu ANO, ČSSD svými poslaneckými hlasy podporovat.

Sociální demokraté jsou si vědomí, že by prosazení jejich návrhu zvýšilo náklady zaměstnavatelů. Navrhují proto snížení nemocenských odvodů firmám i osobám samostatně výdělečně činným o 0,2 procentního bodu. Vládní legislativci spočítali, že by státní rozpočet v takovém případě přišel až o tři miliardy korun ročně.

Nabízená kompenzace podle Hospodářské komory nevyváží finanční a personální dopady na firmy. Zrušením karenční doby vzrostou mzdové náklady v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost. Pokud by navíc musely podniky přijmout nové zaměstnance, protože někdo tu práci za nepřítomné zaměstnance ve výrobě udělat musí, odhadují někteří členové Hospodářské komory zvýšení mzdových nákladů o 3,3 až 3,6 procenta, říká Miroslav Diro. Podle výpočtů ministerstva práce by firmy vyšlo zrušení karenční doby při očekávaném růstu nemocnosti na 5,1 miliardy korun ročně.

Změny po pár dnech

Návrh sociálních demokratů počítá s tím, že by firmy platily náhradu lidem na nemocenské stejně jako dnes do 14. dne pracovní neschopnosti. Výhodnější návrh pro firmy a naopak nevýhodnější pro státní rozpočet připravilo hnutí ANO. To navrhuje, aby firmy proplácely stejně jako dosud jedenáct dnů nemoci. Stát by tedy nově platil nemocenskou už od 12. dne. Nyní je to tak, že první tři dny neplatí nikdo, od 4. do 14. dne platí náhradu mzdy firma a od 15. dne platí nemocenskou stát.

Návrh hnutí ANO vnímáme jako prvek, který přináší aspoň trochu racionality do diskuse o případném zrušení karenční doby. Nicméně nevyřeší zásadní problém: dojde k nárůstu fiktivní nemocnosti, náklady přitom ponesou zaměstnavatelé i stát. Nový návrh je kočkopsem. Nepřinese žádnou zásadní úlevu ani zaměstnavatelům, ani státu. Lepší je proto podle zaměstnavatelů karenční dobu zachovat, říká mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

V pondělí pak přišla na jednání tripartity s dalším návrhem současná ministryně práce v demisi Jaroslava Němcová (ANO). Podle něj by firmy v prvních třech dnech platily jen poloviční náhradu mzdy než v dalších dnech pracovní neschopnosti. Podle Němcové by takový návrh byl výhodnější pro státní pokladnu, protože by se s ním nepojilo snížení odvodů o 0,2 procentního bodu, jak to navrhuje ČSSD. 

Hospodářská komora na jednání tripartity zase požadovala, aby si zaměstnanci opět platili nemocenské pojištění, pokud ke zrušení karenční doby dojde. Od roku 2009 totiž nemocenské pojištění spadá pouze do odvodů, které za zaměstnance odvádějí firmy. Každý měsíc by tak lidé měli podle Hospodářské komory odvádět navíc 1,1 procenta ze své hrubé mzdy.

Firmy by nakonec mohly uspět i se svým voláním po zachování karenční doby. K tomu by mohlo dojít, pokud by nedošlo k dohodě o koaliční vládě mezi ANO a ČSSD s podporou komunistů. Šéf hnutí ANO a současný premiér v demisi Andrej Babiš si k tomu dveře otevřené nechal.

Je třeba určit výši pojistného, výši placené dávky a projednat to v rámci tripartity. V situaci, kdy naše firmy nemají zaměstnance a v minulosti byly zkušenosti, že to mělo negativní dopad na přítomnost lidí v práci, tak je to problém, který jsme připraveni dále diskutovat, uvedl po jednání vlády, na kterém byl schválen návrh ČSSD.