Zemřela osamělá paní, která neměla ani dědice ze zákona, ani po ní nezůstala závěť. A tak její majetek připadl státu v rámci tzv. odúmrti. Odúmrť upravuje § 1634 občanského zákoníku: Nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, pak dědictví připadá státu.
Když nechcete, aby dědil stát: Odkažte majetek charitě
Nemít příbuzné či nechtít nikomu z příbuzných a známých, koho znám, něco odkázat, není nic zvláštního. Přece jen se však asi divíte, že člověka, který není chudý, a proto po něm je co dědit, rovnou nenapadne odkázat majetek na něco prospěšného. Může to být charitativní organizace, útulek pro zvířata, dětský domov a podobně.
Ovšem právě pro tyto situace upravuje občanský zákoník shora zmíněnou odúmrť. Nemovitosti, které takto stát jako dědic v rámci odúmrti získal, nakonec úspěšně prodal. Jenže nový majitel našel v domě vkladní knížky na jméno zesnulé paní. Nový majitel je řádně odevzdal (ostatně nic jiného s nimi dělat nemohl), ale také žádal nálezné. Vklady na knížce totiž také připadly státu. Jenže k vyplacení nálezného se stát neměl.
A tak došlo ke sporu mezi novým vlastníkem nemovitostí a nálezcem tří vkladních knížek, a to o 135 284 Kč. Paní měla uloženo u České spořitelny na vkladních knížkách
- 638 299,20 Kč
- 63 581 Kč
- 720 751,40 Kč
Jak vysoké je nálezné
Nálezné činí (podle ust. § 1056 odst. 2 občanského zákoníku) desetinu ceny nálezu. Žalováno bylo, jak vidno, na zhruba odpovídajících 135 284 Kč + úroky z prodlení.
Nálezné přiznaly majiteli nemovitostí, který stát zažaloval, jak soud prvního stupně, tak i soud odvolací. A ještě se státu, resp. Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, soudní spor prodražil o náhradu nákladů řízení, kterou musí zaplatit žalobci vymáhajícímu nálezné.
Psali jsme také: Kolik protistraně zaplatíte, když částečně vyhraje soudní spor nebo proběhne více řízení?
Česká republika zastoupená oním majetkovým úřadem to nevzdala a podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.
Argumentovala tím, že vkladní knížka je pouhým potvrzením peněžního ústavu o existenci a výši vkladu a žádnou majetkovou hodnotu sama o sobě nemá. Když vše vezmeme do důsledků, tak opravdu s vkladní knížkou moc nezatopíte, moc tepla nezískáte.
Nejde o „věc“, ale o právo majitele účtu, k němuž byla vkladní knížka vystavena, na výplatu (zůstatku) peněžních prostředků z tohoto účtu, tj. o pohledávku z účtu (ust. § 2676 odst. 1, § 2679 o. z.).
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vyšel z právní úpravy vkladů, jak jsme vám ji vysvětlili v článku Jak správně a platně darovat peníze na účtu, když nejsou posílány převodem na účet?
Formálně z ní vyšel správně a asi to myslel možná dobře, aby státu ušetřil prostředky, i když se to nepovedlo, jak uvidíme. Nebylo by to vůči nálezci vkladních knížek spravedlivé. A to také soudy uznaly. Dále majetkový úřad upozornil soudy ve svých podáních na to, že ustanovení o nálezu (podle ust. § 1051 a násl. o. z.), podle nichž platí zejména, že kdo věc najde, nesmí ji bez dalšího považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji, se netýkají práv jako nehmotných věcí. Prostě čirý formalismus, na který soudy nepřistoupily, i když někdy to dělají.
Vkladní knížka opravdu nemá jen cenu papíru a dalších materiálů, z nichž je vyhotovena. Nebylo by to jinak absurdní?
Právo nálezce ztracené vkladní knížky na nálezné
Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku (spis. zn. 33 Cdo 3720/2020, ze dne 25. 11. 2021) souhlasil se soudy nižších stupňů v tom, že nálezce vkladních knížek má právo na nálezné, a tak dovolání majetkového úřadu zamítl, takže potvrdil rozhodnutí odvolacího soudu.
Svůj verdikt odůvodnil Nejvyšší soud zejména následovně: Ustanovení občanského zákoníku upravující právo nálezce ztracené věci na nálezné (tj. ust. § 1051 a násl. o. z.) se použijí jen na věci hmotné i nehmotné, na práva však jen potud, připouští-li to jejich povaha a neplyne-li ze zákona něco jiného.
- Pohledávku z účtu nelze pojmově ztratit a nalézt; ze zákona vyplývá, že je vyloučena aplikace ust. § 1051 a násl. o. z.
- Vkladní knížka splňuje předpoklady, jež definují (hmotnou) věc v právním smyslu; je rozdílná od osoby a slouží potřebě lidí. Ten, kdo je jejím vlastníkem, má přístup k nakládání s peněžními prostředky na účtu, jejichž majitelem je výstavce vkladní knížky.
- Protože bez předložení vkladní knížky s peněžními prostředky na účtu nelze nakládat, a tedy ani úspěšně uplatnit právo na výplatu zůstatku peněžních prostředků včetně úroků ke dni zániku závazkového právního vztahu, je namístě použít ust. § 1056 odst. 2 o. z. o ceně nálezu na vkladní knížku tak, že její hodnota (cena) se rovná výši peněžních prostředků na účtu, k němuž byla vystavena.
ČLÁNKY DO MAILU