Na zaplacení daně z nemovitosti máte pár dní. Jak na to?

25. 5. 2011
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek
Autor: Depositphotos – gunnar3000
Ilustrační obrázek
Zákon sice říká, že daň z nemovitosti je třeba zaplatit do konce května, nový daňový řád vám ale dává čas zaplatit ji bez sankce až do 6. června.

Termín pro podání daňového přiznání k dani z nemovitosti uplynul již koncem ledna (přiznání podával ten, kdo se stal v roce 2010 novým majitelem nemovitosti, nebo poplatníci, u kterých se změnily okolnosti rozhodující pro vyměření daně; Více: Daň z nemovitosti 2011: Víme, jak na ni). Také nyní je aktuální jeden termín spojený s daní z nemovitosti a ten již platí pro každého majitele nemovitosti. Do konce května je třeba podle zákonné lhůty daň zaplatit.

Zatímco u pozdního podání daňového přiznání zavedl nový daňový řád minimální sankci ve výši 500 korun, u placení daně z nemovitosti nic takového nehrozí. Nadále platí, že sankce se při zpoždění počítá jako úrok z prodlení a zároveň sankci nebudete platit v případě, že úrok z prodlení nepřesáhne částku 200 korun.

Nejpozději 31. května…

Daň z nemovitosti je podle daňového kalendáře třeba letos zaplatit do úterý 31. května. Pokud výše vaší roční daně přesahuje 5000 korun, pak si platbu můžete rozložit na dvě stejně veliké poloviny s tím, že první část musíte zaplatit rovněž do konce května, druhou pak do konce listopadu. Výjimku ze zákona mají poplatníci provozující zemědělskou výrobu a chov ryb, pro ně se termín posouvá z konce května na konec srpna (v případě půlení pak platí splatnost druhé části daně do konce listopadu).

Zaplatit daň můžete třemi obvyklými způsoby – převodem, složenkou a na pokladně finančního úřadu. Vzhledem k tomu, že v minulých dnech lidé vytvořili u řady pokladen větší než únosnou frontu, rozšířila daňová správa v termínu od 19. do 31. května pokladní hodiny. V tomto termínu tak zaplatíte daň z nemovitosti hotově i mimo úřední dny, a to každý pracovní den minimálně do 15:30 hodin, kromě pátků, kdy budou pokladny z technických důvodů otevřeny pouze do 14. hodin, uvedla mluvčí Generálního finančního ředitelství (GFŘ) Jaroslava Musilová.

U placení bezhotovostním převodem či složenkou připomínáme, že již dva roky se za den platby počítá den připsání platby na účet finančního úřadu. Pokud budete platit složenkou, připravte si 22 korun (při platbě do 5000 korun, do 50 000 korun si připravte 33 korun) jako poplatek České poště. Tzv. daňové složenky, které byly od poplatku osvobozeny, stát letos kvůli úsporám zrušil.

To, kolik máte platit, na jaký bankovní účet (každý finanční úřad má svůj vlastní účet u ČNB, předčíslí dále odlišuje, co platíte – u daně z nemovitosti se uvádí předčíslí 7755) a pod jakým variabilním symbolem (u fyzických osob jde o rodné číslo poplatníka) se nejlépe dozvíte ze složenky, která vám měla být doručena v druhé polovině května. Všechny složenky byly předány k přepravě nejpozději 12. května 2011, řekla nám zástupkyně mluvčí GFŘ Jana Kaslová. Ta také radí, co dělat v případě, že si nejste jisti provedením platby a složenka vám z jakéhokoli důvodu nebyla doručena. Pokud složenka nepřišla, je možné kontaktovat místně příslušný finanční úřad, kde lze získat potřebné informace.

…bez sankce ale zaplatíte až do 6. června

Pokud ovšem nestihnete zaplatit do termínu určeného zákonem o dani z nemovitostí, tedy ve většině případů do 31. května, nemusíte se ještě obávat sankcí. Nový daňový řád totiž zapomnětlivým daroval několik dnů jakéhosi milosrdného čekání na sankci. Ta doba se (zřejmě proto, abychom to neměli tak jednoduché) liší u podání daňového přiznání – sankce se počítá po pátém pracovním dnu prodlení, tedy od šestého – a u placení daně – sankce se počítá od pátého pracovního dne.

Liší se také výpočet sankce. Zatímco u pozdního podání daňového přiznání se sankce počítá jako 0,05 % z výše vypočtené daně za každý den prodlení a minimální sankce je stanovena ve výši 500 korun, u placení daně se počítá úrok z prodlení. Jeho roční sazbu vypočítáte tak, že ke 14 procentům přičtete aktuální výši repo sazby, kterou určuje centrální banka. Momentálně tak úrok z prodlení činí 14,75 % p.a.

Úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč, doplňuje Jana Kaslová. Sankce se tak příliš obávat nemusíte. Pokud si vezmeme například výši daně 1000 korun, pak se sankce vypočtená z momentální sazby úroku z prodlení (14,75 %), rovná za celý rok 147,5 Kč. Podle slov Jany Kaslové tedy sankci nebudete platit žádnou.

Vyhráno ale nemáte, samotnou daň vám finanční úřad samozřejmě neodpustí a ani není povinen upozornit vás na to, že máte dluh. V § 153 daňového řádu se pouze uvádí, že může daňový subjekt vhodným způsobem vyrozumět o výši jeho nedoplatků. Samostatné vyrozumění zpravidla správce daně neposílá, protože poštovné bývá často vyšší, než vyměřená daň,  říká daňový poradce Jiří Celler a doplňuje: Pro úhradu daně zpravidla stačí, že má daňový subjekt přeplatek na jiné dani a požádá o jeho vrácení. Správce daně pak přeplatek na jiné dani převede na  nedoplatek daně z nemovitostí a vrátí pouze rozdíl.

V případě vyšší dlužné částky samozřejmě může správce daně vymáhat nedoplatek i daňovou exekucí. K tomu Jiří Celler dodává: To ale bývá u této daně krajní případ. Podle § 175 daňového řádu správce daně zvolí způsob vymáhání nedoplatku tak, aby výše nákladů spojených s vymáháním, které bude daňový subjekt povinen uhradit, nebyla ve zjevném nepoměru k výši nedoplatku.

A jak dlouhou dobu má finanční úřad na to, aby se k případnému nedoplatku dostal? Po marném uplynutí lhůty pro placení daně nedoplatek zaniká, ale na to nelze spoléhat ani při výše uvedeném mírném postupu správce daně, protože tato lhůta je šestiletá a lze ji za určitých podmínek prodlužovat až na 20 let (§ 160 daňového řádu), uzavírá Jiří Celler.

Pozor na spoluvlastníky

Novinkou tohoto roku u daně z nemovitosti je možnost spoluvlastníků podat daňové přiznání každý sám za sebe. Pokud tedy jste spolumajiteli nějaké nemovitosti, pohlídejte si, zdali některý z vašich společníků nepodal přiznání na vlastní pěst. V takovém případě byste též museli podat daňové přiznání sami (nyní samozřejmě již se sankcí) a také zaplatit novou výši daně.

Existuje však výjimka. Pokud jste v minulosti měli jako spoluvlastníci nemovitosti určeného společného zástupce, nebude na vás finanční úřad vymáhat pokutu za opožděné podání daňového přiznání ani penále z doměřené daně.

Pokud vám zároveň letos nepřišla složenka od úřadu s potřebnými údaji pro zaplacení daně, může za tím být právě to, že některý ze spoluvlastníků nově podal daňové přiznání jen za svůj podíl.

bitcoin_smenarna

Složenka mi nedorazila, tak jsem volal na finanční úřad, abych si zjistil všechny potřebné údaje. Úřednice mi vysvětlila, že některý ze spoluvlastníků podílu na garážových stání v našem domě podal za tento svůj podíl nově daňové přiznání. Proto zatím složenky neposlala, prý má moc jiné práce, a pošle je až po konci května. Zeptal jsem se, zdali mám čekat na doručení složenky a až poté daň zaplatit. Bylo mi řečeno, že nikoli, že na složenku ze zákona nárok nemám, daň ale zaplatit v určeném termínu musím. Mám podle ní tedy zaplatit stejnou výši daně jako minulý rok a poté jen doplatit nově stanovenou výši daně za společné prostory, na které se nebude vztahovat žádná sankce, to nám napsal čtenář Jiří.

I přes nepříliš proklientský přístup zmíněné úřednice je jí třeba dát za pravdu. Na složenku zákonný nárok nemáte, daň zaplatit musíte. Proto na nic nečekejte.

Zaplatili jste už daň z nemovitých věcí?

Kdy budete platit vyšší daň z nemovitosti než minulý rok?

Výše daně z nemovitosti se mění jednak tehdy, když podáváte daňové přiznání znovu, což se děje u poplatníků, u kterých se změnily okolnosti rozhodující pro vyměření daně. Takovými okolnostmi jsou například provedení přístavby nebo nástavby, případně demolice stavby.

Může se měnit ale také nezávisle na vaší vůli, změnou sazeb a koeficientů v případech určených zákonem. Ty vyjmenovává Jindřich Klestil z oddělení majetkových daní GFŘ.

Kromě případného stanovení nebo změny místního koeficientu mohou obce svými vyhláškami v zákonem stanoveném rozmezí měnit také koeficienty podle § 6 odst. 4, § 11 odst. 3 písm. a), nebo stanovit či zrušit koeficient podle § 11 odst. 3 písm. b) zákona o dani z nemovitostí. Obce také mohou svými vyhláškami osvobodit od daně pozemky zemědělské půdy podle § 4 odst. 1 písm. v), nebo pozemky či stavby postižené živelní pohromou (§ 17a téhož zákona).

Důvodem změny výše daně z nemovitostí také může být změna průměrných cen za 1 m2 zemědělské půdy, stanovených pro jednotlivá katastrální území vyhláškou Ministerstva zemědělství, anebo cen přiřazeným oceňovacím předpisem kódům souborů lesních typů (pokud je poplatník použil při výpočtu daně z lesních pozemků).

Pro úplnost dodávám, že vyhláška MZe, kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami za 1 m2 zemědělské půdy (aktuálně vyhláška Mze č. 412/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů), je novelizována prakticky každoročně, ale změny se týkají obvykle malého počtu jednotlivých katastrálních ú­zemí.

Ceny souborů lesních typů (SLT) se naproti tomu mění méně často, a to novelizací oceňovací vyhlášky. Pro r. 2011 ke změnám cen SLT nedošlo. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).