Vláda dostala na stůl návrh zákona o hromadných žalobách, do kterého ministerstvo financí zapracovalo četné připomínky, jež různé subjekty namítaly k původnímu znění předlohy. Ačkoli konečná podoba materiálu se ještě může změnit, je pravděpodobné, že zákon jako takový projde. Podporuje ho totiž i opozice a o rozšiřování tohoto institutu na území EU usiluje také Evropská komise.
Snadnější vymáhání stejných či podobných nároků
Cílem zákona o hromadných žalobách (a souvisejících zákonných změn) je sjednotit hromadné vymáhání stejných či podobných nároků vzniklých z jedné protiprávní činnosti, které bylo v české legislativě dosud řešeno nesystematicky a nedostatečně.
Spotřebitelé by tak měli získat nástroj, který jim umožní vymáhat svá práva společně v rámci jednoho soudního řízení, a tedy levněji a efektivněji. Opatření pomůže například v situacích, kdy není nárok jednotlivce zas tak vysoký, aby mu stál za námahu, náklady a čas, které vyžaduje individuální žaloba (důvodová zpráva tento stav zve racionální apatií). Škoda všech postižených spotřebitelů ale v součtu nemusí být vůbec zanedbatelná.
Hromadná žaloba může pomoci například při sporech proti bance, e-shopu, mobilnímu operátorovi apod. Změna odlehčí i přehlceným soudům, protože spory podobné povahy se sjednotí pod jednu žalobu s jedním rozhodnutím a nebude ji řešit několik soudců paralelně, často ještě s různou povahou konečného rozsudku.
Skupina a správce
Člen
Skupina poškozených musí mít alespoň 10 členů. I pouhý člen může podat hromadnou žalobu (pouze v přihlašovacím řízení – viz níže). Pokud tak neučiní (není tedy stranou řízení, není žalobcem, není účastníkem – je jen osobou, jehož právo je předmětem hromadné žaloby), má právo být slyšen, nahlížet do spisu a podat za určitých podmínek námitku.
Zástupce skupiny
Zástupce skupiny je pak člen, který se rozhodl vystoupit „z davu“ a uplatňovat svůj nárok (který je pro skupinu příznačný) u soudu buď sám, nebo prostřednictvím správce skupiny. Zástupců skupiny může být i více. Zástupce může podat žalobu pouze v přihlašovacím řízení (viz níže).
Bez takovéhoto aktivního člena skupiny se hromadné řízení obejde pouze v případě, že hromadnou žalobu podává tzv. zájmová osoba. Jde o neziskovou organizaci, která hájí zájmy skupiny jako celku ve veřejném zájmu. Zájmová osoba může podat žalobu v přihlašovacím i odhlašovacím řízení (viz níže).
Správce
Skupina členů si volí svého správce. Souhlas s podáním hromadné žaloby mu udělí zástupce skupiny. Správce podává a vede žalobu a účastníky informuje o průběhu řízení. Pro činnost správce je nutné získat desetiletou akreditaci, kterou udělí ministerstvo spravedlnosti. Akreditace může být z různých důvodů pozastavena nebo předčasně zrušena. Správcem může být pouze bezúhonná důvěryhodná osoba s magisterským titulem v oboru práva či ekonomie nebo nezisková organizace.
Správce na sebe bere riziko spojené se zahájením, průběhem i skončením řízení. Nese riziko, že při neúspěchu ve sporu musí hradit náhradu nákladů řízení protistraně, jde tedy o jakéhosi investora sporu, což ho má motivovat k úsilí při sporu. Na náhradu nákladů řízení a odměnu (která může být sjednaná do výše 25 % z vymožené částky) má nárok pouze v případě alespoň částečného úspěchu ve sporu. Výše odměny však musí být přiměřená vzhledem k očekávané složitosti, délce a rizikovosti hromadného řízení. V opačném případě ji soud může snížit. Pokud tomu povaha plnění neodpovídá, dá se odměna sjednat v penězích. Právo členů se o tuto část sníží.
Obecně o žalobci platí, že musí vždy jednat v zájmu skupiny a musí být zastoupen advokátem.
Dvě fáze řízení
Hromadné řízení má mít dvě fáze. V té první soud v tzv. řízení o přípustnosti hromadné žaloby rozhodne, že jsou naplněny podmínky pro společné projednávání (zda je dost poškozených s dostatečně stejnorodými nároky – má sloužit i jako pojistka proti šikanózním žalobám s cílem poškodit konkurenci). Teprve poté se může řízení přehoupnout do fáze hromadného řízení ve věci samé. To může probíhat dvěma způsoby.
Přihlašovací hromadné řízení
Základní forma hromadného řízení bude postavena na přihlašovacím řízení (princip opt-in). To znamená, že členové skupiny, v rámci které se budou vymáhat stejné nároky, se do ní musí sami, výslovným projevem vůle aktivně připojit.
Odhlašovací hromadné řízení
Tato forma má být jen okrajová, použitelná v případě splnění předepsaných podmínek. Zahájit toto řízení může jen správce a za určitých podmínek také nezisková organizace. Odhlašovací řízení (princip opt-out) umožňuje, aby se účastníky řízení stali i členové, kteří se do něj aktivně nepřihlásili (o řízení ani nemusí vědět, ačkoli žalobce se musí aktivně snažit uveřejňovat informace o zahájení a průběhu tak, aby se dostaly ke všem členům skupiny). Naopak. Pokud s hromadnou žalobou nesouhlasí, musí se ze skupiny sami aktivně odhlásit, jinak zůstávají její součástí.
Řešení je použitelné jen v případě, že existuje jasně ohraničitelná skupina osob s bagatelními nároky do 5000 Kč. Pokud má plnění pravidelnou formu – např. splátek apod., posuzuje se z hlediska limitu jejich roční součet. Žaloba také musí prokázat, že existuje alespoň 50 členů, kteří s ní souhlasí, a že má prostředky na (transparentní) financování sporu. To musí dokázat složením 5 % ze žalované částky (max. do 5 mil. Kč) do soudní úschovy.
Přihlášení do přihlašovacího řízení nebo neodhlášení se z odhlašovacího řízení je překážkou tomu, aby se tato osoba domáhala těchto práv v jiném soudním řízení.
Financování řízení
Na žalující straně soudní řízení financuje žalobce, který zároveň nese veškeré riziko neúspěchu (tedy v případě neúspěchu sporu platí druhé strany náhradu nákladů řízení). Členové skupiny mohou nést náklady řízení pouze v případě, že je způsobili svým zaviněním.
Jak už jsme zmínili, v případě úspěšného řízení má žalobce nárok na odměnu až do 25 % z vysouzeného plnění.
Odměnou žalobce není nijak dotčeno jeho právo požadovat náhradu nákladů řízení, včetně odměny za zastupování advokátem.
Žalobce musí také uhradit soudní poplatek, který není zanedbatelný.
| Úkon | Poplatek |
|---|---|
| Návrh na zahájení přihlašovacího hromadného řízení, jehož předmětem je peněžité plnění | 30 000 Kč |
| Návrh na zahájení odhlašovacího hromadného řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 5 000 000 Kč vč. | 50 000 Kč |
| Návrh na zahájení odhlašovacího hromadného řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než 5 000 000 Kč | 1 % z této částky (částka nad 500 000 000 Kč se nezapočítává) |
| Návrh na zahájení hromadného řízení v ostatních případech | 20 000 Kč |
Zdroj: Návrh změny zákona o soudních poplatcích v souvislosti s přijetím zákona o hromadných žalobách
V případě, že soud rozhodne ve prospěch skupiny a předmětem je peněžní plnění, přejdou od žalovaného prostředky do soudní úschovy soudu, který v něm rozhodoval v prvním stupni. Informace o plnění se také propíše do rejstříku hromadných žalob (viz níže).
Peníze vyplácí členům soud. Náklady soudní úschovy platí stát. Neuspokojení členové skupiny se mohou o prostředky přihlásit do 3 let od jejich složení, poté jejich právo zaniká. Pak peníze propadají státu, který je musí použít na ochranu spotřebitele.
Rejstřík hromadných žalob
Břemeno informační povinnosti o zahájení a průběhu řízení směrem ke členům skupiny leží na žalobci. Ministerstvo spravedlnosti má ale podle důvodové zprávy zřídit a spravovat také veřejný rejstřík hromadných žalob, kde budou vedena probíhající řízení (poté, co jejich přípustnost schválí soud), jejich správci a nejdůležitější úkony provedené v řízení.
Zájemci se přes něj budou moci přihlásit/odhlásit z řízení prostřednictvím stanoveného formuláře.
Hromadné žaloby by mělo být možné směřovat i proti jednání, které bylo vykonáno v minulosti před účinností připravovaného zákona. Zákon má nabýt účinnosti rok a půl po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.
