Hlavní navigace

Na jaké příplatky k platu máte nárok ve státním sektoru?

4. 2. 2021
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
I za práci pro státní sektor, veřejnou správu máte nárok na příspěvky k základnímu (tarifnímu) platu. Nač si k platu přijdete, když vás platí státní rozpočet?

Zákoník práce upravuje i vícero příplatků k platu pro zaměstnance státní a veřejné správy, nejen pro zaměstnance soukromého sektoru. O příplatcích pro zaměstnance podnikatelského sektoru, soukromé sféry jsme psali před několika dny. I za práci pro erár, nejenom pro podnikatele, máte nárok na příspěvky k základní mzdě za specifické pracovní podmínky. Ověřte si, zda vás neobírají a platí vám je. Uvidíte, že je jich více než právě v podnikatelském sektoru.

Nemyslíme si, že se ve veřejném sektoru šetří tak jako v sektoru soukromém, který si musí na sebe vydělat. Prostě se vydá nařízení vlády, které zaměstnancům státního a veřejného sektoru přidá další inflační peníze. Ostatně možná vám neunikla informace, že momentálně panuje dle statistiky v České republice paradoxní i nebezpečná situace zároveň, kdy průměrný plat ve státním a veřejném sektoru je vyšší než průměrná mzda v privátní, podnikatelské sféře.

Tím ale neříkáme, že se všude ve veřejném sektoru přeplácí, to ani náhodou, právě v těch nejzáslužnějších profesích je mnohdy povýtce přidání jen fiktivní – co se přidá na jedné složce platu, ubere se na jiné… Pokud se na někom šetří, je to právě na těch, na kterých by se rozhodně šetřit nemělo, třeba na zdravotnících, hasičích, pracovnících v sociálních službách apod.

Na úřadech a jiných státních a komunálních institucích však, přinejmenším formálně, jistě vyplácejí svým zaměstnancům všechno, co mají – podle tabulek, tedy základní tarifní plat, jehož výše se odvíjí od druhu vykonávané práce a započitatelné praxe, jakož i všechny příplatky. Zaměstnanci si to ohlídají.

Nicméně moc dobře víme, že s jedním příplatkem je v praxi problém, a to je tzv. osobní příplatek všeobecně nazývaný a známý jako osobní ohodnocení. Pro jeho výši mnohde není rozhodující množství a kvalita vykonávané práce nebo odbornost, kvalifikace, vzdělání, profesní věhlas, ale dobré vztahy se šéfem. Jeho výši neurčuje pracovní výkonnost, ale protekce, známosti, nepotismus. Obdobně tomu může být i s odměnami. K tomu všemu se ještě dostaneme.

Mzda není plat a plat není mzda – kdo dostává plat?

Pojďme se tedy podívat na příplatky k platu poskytované ve státním a veřejném sektoru. Ještě před tím ale musíme připomenout, protože mnozí to stále a stále pletou a zaměňují – sami zaměstnanci, politici, novináři – že plat pobírají zaměstnanci zaměstnavatelů jmenovaných v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Plat je definován jako peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je

  • stát,
  • územní samosprávný celek (obec nebo kraj),
  • státní fond,
  • příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů,
  • školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, nebo
  • regionální rada regionu soudržnosti.

Ostatní zaměstnanci pobírají mzdu. Takže především vám, kdož pobíráte plat, je určen tento článek. Vám, kdož pobíráte mzdu, byl určen předchozí článek Na jaké příplatky ke mzdě máte nárok? Řekněte si o ně.

(I za práci pro podnikatele, nejenom pro erár, máte nárok na příspěvky k základní mzdě za specifické pracovní podmínky. Ověřte si, zda vás neobírají a platí vám je.) Ale samozřejmě si můžete porovnat, jak na tom jste vy a jak erár.

Příplatek za vedení

Příplatek za vedení je určen pro šéfy na nejrůznějších úrovních řízení, ať jsou vedoucím referátu, oddělení, odboru, sekčním šéfem nebo třeba šéfem celé instituce – statutárním orgánem. Vedoucímu zaměstnanci přísluší příplatek za vedení, a to podle stupně řízení a náročnosti řídicí práce. Tento příplatek dostávají také zástupci šéfů – vizte ust. § 124 odst. 2 zákoníku práce. O výši příplatku se tu nebudeme rozepisovat, jen bychom kopírovali zákon (viz odkaz na příslušné ust. § 124 odst. 3 zákoníku práce).

Tento příplatek se nějak automaticky v soukromém sektoru neposkytuje, může ho zavést jednotlivý podnikatel, ale předpokládá se, že náročnost šéfovské práce je zohledněna v základní mzdě nebo jiných složkách – odměnách, prémiích atp. vedoucího pracovníka.

Příplatek za noční práci

Zaměstnanci přísluší za hodinu noční práce (tj. od 22. hodiny večerní do 6. hodiny ranní) příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku za každou hodinu.

To je zase více než v soukromém sektoru, kde je minimum 10 % (průměrného výdělku), podnikatel však může poskytovat více, jak si vybojuje jednotlivý zaměstnanec, odbory, nebo určí sám zaměstnavatel.

Příplatek za práci v sobotu a v neděli

Zaměstnanci přísluší za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, v soukromém sektoru je to jen 10 %, ale zase platí, že je to jen minimum.

Při výkonu práce v zahraničí může zaměstnavatel poskytovat příplatek za práci v sobotu a v neděli i za práci ve dnech, na které podle místních podmínek obvykle připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu. Už v předchozím článku jsme zmínili, že to přichází v úvahu, hlavně když jste vysláni na práci do muslimských zemí.

Plat nebo náhradní volno za práci ve svátek

Platí, že zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí. Ostatně platy ve veřejném sektoru jsou stanoveny jako platy měsíční.

Za práci ve svátek poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí.

Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.

Plat nebo náhradní volno za práci přesčas

Již jsme uvedli, že otázky odměňování přesčasové práce vydají na samostatný článek, a to ne jeden, tak se zkuste podívat na naše starší články. Úprava odměňování přesčasové práce je v posledních letech poměrně stabilní, beze změn. Můžete se proto spolehnout na naše dřívější články.

Pokud jde vůbec o podmínky práce přesčas, kdy vám ji mohou nařídit (nebo kolik si ji můžete dohodnout, odsouhlasit, pokud vám nevadí) a kolik v tom kterém případě maximálně, podívejte se na tento článek. Kolik máte dostat peněz za práci navíc nebo také náhradního volna, se dozvíte v tomto článku.

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Zaměstnanci přísluší příplatek i za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Ztíženým pracovním prostředím je pracovní prostředí určené nařízením vlády.

Vláda určuje i výši příplatku. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 5 % částky minimální měsíční mzdy, tedy momentálně 5 % z 15 200 Kč čili 760 Kč měsíčně.

Zvláštní příplatek

Ust. § 129 zákoníku práce pamatuje na příplatek ve veřejném sektoru, který pro soukromý sektor nepředepisuje.

Zaměstnanci, který vykonává práci v pracovních podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížnými pracovními režimy, přísluší zvláštní příplatek.

Příplatek za rozdělenou směnu

Podobně upravuje zákoník práce v § 130 další příplatek jen pro státní a veřejný sektor. Zaměstnanci, kterému zaměstnavatel rozvrhl směny rozdělené na 2 nebo více částí, přísluší příplatek ve výši 30 % průměrného hodinového výdělku za každou takto rozdělenou směnu.

Rozdělenou směnou se pro účely odstavce 1 rozumí směna, ve které souvislé přerušení práce nebo jejich souhrn činí alespoň 2 hodiny.

Osobní příplatek čili osobní ohodnocení

A teď jsme u příplatku, který i po desetiletích poskytování představuje asi největší průšvih v praxi. Právní úprava skoro vůbec nereflektuje závěry judikatury – tedy výkladových stanovisek soudů, když se o příplatek zaměstnanci soudí.

Zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

Zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Tolik pravidla zákoníku práce, která ponecháváme bez bližšího komentáře, už jsme snad naznačili, že je to nejproblematičtější příplatek – jeho rozsah je velký, od nuly či pár korun až do desetitisíců korun měsíčně.

Není divu, že jeho přiznání či nepřiznání, odebrání, snížení atp. je předmětem relativně častých sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Pracant, dříč mnohdy dostává méně než známý šéfa, který třeba vůbec nic nedělá a chodí si na úřad jen občas s prominutím sednout za stůl. Neříkáme, že je to tak všude, ale někde je to opravdu jen příplatek za příbuzenství, servilistu, úslužnost k šéfovi. Proto odkážeme na články (v boxu níže), které jsme k tomu přinesli. Třeba v některém najdete odpověď právě na vaše otázky, na váš problém.

Příplatky pro pedagogy

Pedagogickému pracovníkovi přísluší za hodinu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické činnosti nebo přímé pedagogicko-psychologické činnosti vykonávané přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání, kterou vykonává nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy, ředitelem školského zařízení nebo ředitelem zařízení sociálních služeb, příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku (§ 132 zákoníku práce).

Pedagogickému pracovníkovi, který vedle přímé pedagogické činnosti vykonává také specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady, se poskytuje příplatek ve výši 1000 až 2000 Kč měsíčně (§ 133 zákoníku práce).

Odměny

Odměny nejsou typickým příplatkem, ale jsou či mohou být někdy významnou složkou celkového platu. Za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci odměnu. A v tomto může být také problém, protože pro odměny už neexistuje žádné další pravidlo.

Snad si pamatujete kauzu jisté vedoucí sekretariátu a zároveň milenky jistého předsedy vlády a posléze manželky tohoto ex-premiéra, která přijímala různé dárky, rozhodovala, kdo se dostane k šéfovi vlády a kdo ne, dala šmírovat jeho dosavadní manželku, na kterou žárlila, ale údajně dřela jako kůň, odměňována však byla jako hodně velké stádo  úspěšných třeba dostihových koní.

Desetitisícové, ba statisícové odměny pro vyvolené nejsou ve státním sektoru výjimkou. Mnohdy se tak stává, že vedoucí sekretariátu, sekční šéf, náměstek ministra bere v celkovém součtu více peněz než ministr, ba předseda vlády. Kritika výše platů poslanců a členů vlády je mnohdy proto velmi nezasloužená. Na ně se veřejnost až příliš a nesprávně zaměřuje, přitom významné platy a odměny jsou vypláceny i v samosprávě – hejtmanům, starostům a radním zastupitelstev.

Za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, jehož příprava, postupné zajišťování a konečná realizace bude z hlediska působnosti zaměstnavatele zvlášť významná, může zaměstnavatel zaměstnanci, který se na jeho splnění bezprostředně nebo významně podílí, poskytnout cílovou odměnu.

Výši odměny oznámí zaměstnavatel společně s hodnotitelnými nebo měřitelnými ukazateli před započetím plnění úkolu. Cílová odměna přísluší zaměstnanci ve výši určené zaměstnavatelem v závislosti na plnění ukazatelů, neskončí-li jeho pracovní poměr před splněním stanoveného úkolu.

skoleni_4_3

Pro cílovou odměnu už jsou stanovena zákoníkem práce v § 134a aspoň nějaká pravidla, ačkoliv ani to nebrání zneužívání tohoto institutu ve prospěch vyvolených.

Diety a peněžní výhody za práci v zahraničí

A nezapomeňte, že v zahraničí můžete mít nárok na diety, jak píšeme o aktuálním zahraničním stravném, ale i na jiné náhrady.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).