Hlavní navigace

Na auto vám spadne kámen. Kdo a kdy vám vyplatí náhradu škody?

14. 3. 2018
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Dalibor Z. Chvátal
Je závadou ve sjízdnosti vozovky, za kterou odpovídá vlastník nebo správce silnice, situace, když na vozovku padá kamení z přilehlého terénu, např. svahu? Máte nárok na odškodnění? A co když na možnost kamení upozorňuje dopravní značka?

Řidiči vznikla škoda na osobním automobilu, protože během jízdy po silnici II. třídy ve Středočeském kraji na jeho vozidlo spadly kameny ze skalního masivu, jenž se nachází po pravé straně vozovky, po které jel.

Soud prvního stupně zjistil, že řidič nehodu nezavinil; byl sice dopravním značením na možnost pádu kamení na vozovku upozorněn, silnice však byla sjízdná a řidič nehodě nemohl nijak zabránit ani ji předvídat, na vzniku škody se nijak nepodílel. Kámen uvolněný z pravého svahu silničního tělesa vyhodnotil soud jako závadu ve sjízdnosti, kterou řidič ani při jízdě přizpůsobené okolnostem – stavebnímu a dopravně technickému stavu silnice – nemohl předvídat. Žalovaný vlastník komunikace, tedy kraj, ani Krajská správa a údržba silnic neučinily příslušná opatření k zamezení vzniku škody.

Stejné stanovisko zaujal i odvolací soud, když uzavřel, že pád kamení na vozovku byl náhlý, střetu se nebylo možné vyhnout, v místě nehody nebylo žádné svislé dopravní značení. Proto potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a odpovědnost žalovaného. Ten si proto podal dovolání Nejvyššímu soudu, který rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a vrátil mu k dalšímu řízení, protože podle názoru NS ČR jeho závěry a zhodnocení případu neodpovídají právní úpravě.

Co říká silniční zákon, § 27

(1) Uživatelé dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně technického stavu těchto pozemních komunikací.
(2) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.
(3) Vlastník místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.
(4) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit vlastníkům sousedních nemovitostí škody, které jim vznikly v důsledku stavebního stavu nebo dopravně technického stavu těchto komunikací; není však povinen nahradit škody vzniklé vlastníkům sousedních nemovitostí v důsledku provozu na těchto pozemních komunikacích.
(5) Úseky silnic, místních komunikací a chodníků, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišťuje sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí, je vlastník nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, povinen označit podle zvláštního právního předpisu nebo prováděcího právního předpisu. Vymezení takových úseků silnic stanoví příslušný kraj svým nařízením a vymezení úseků místních komunikací a chodníků stanoví příslušná obec svým nařízením.

Co je a není sjízdná komunikace

Nejvyšší soud ČR konstatoval, že objektivní odpovědnost správce komunikace za škody způsobené závadou ve sjízdnosti podle silničního zákona je spojována s takovým stavem na vozovce, kdy významná změna (tedy zhoršení) sjízdnosti komunikace, která je sice odstranitelná běžnou údržbou, avšak svým charakterem se natolik vymyká stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace a povětrnostním vlivům, že řidič ani při obezřetné jízdě respektující stav komunikace či případné důsledky povětrnostních vlivů nemůže její výskyt předpokládat a účinně reagovat při řízení tak, aby závada neovlivnila jeho jízdu a nevznikla tím škoda.

Rozhodnutí o této odpovědnosti závisí především na zjištění stavu vozovky v době a v místě nehody a na posouzení, zda konkrétní zjištěné skutečnosti odpovídají pojmu závady ve sjízdnosti. NS ČR proto vyhodnotil ve svém rozsudku spis. zn. 25 Cdo 134/2014, ze dne 26. 1. 2016, následovně.

skoleni_15_4

Jak to funguje v praxi

Kámen padající z místa mimo komunikaci, který zasáhl a poškodil projíždějící vozidlo, není závadou ve sjízdnosti (ve smyslu ust. § 27 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích).

Kámen padající z místa mimo komunikaci, který poškodí vozidlo (a může jej poškodit bez ohledu na to, zda vozidlo jede, či stojí), nijak nesouvisí se stavebním nebo dopravně technickým stavem pozemní komunikace a nelze jej označit za závadu ve sjízdnosti, jež by byla příčinou škody vzniklé na vozidle.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).