Jako zaměstnanec můžete vykonávat pro jednoho zaměstnavatele více různých, rozdílných prací – prací různého druhu na jednu pracovní smlouvu. Jenže pak je to někdy složitější se skončením pracovního poměru, ať už z vaší strany jako zaměstnance, nebo ze strany zaměstnavatele. Jak se rozdílně postupuje při nadbytečnosti, porušení pracovní kázně, ztrátě kvalifikace, zdravotním postižení? Přinášíme přehled vašich práv v těchto situacích. A co když naopak chcete skončit vy, ale jen s výkonem jednoho povolání, a ne celým pracovním poměrem?
Zaměstnanec může mít sjednáno v pracovní smlouvě i více druhů práce než jen jeden, které vykonává v rámci jednoho pracovního poměru – třeba skladník a údržbář, mzdová účetní a personalistka. Není však dovoleno domluvit se na neurčitém druhu práce – že zaměstnanec bude vykonávat ve firmě jakékoliv práce podle potřeby nebo pokynu zaměstnavatele – i když mnohé firmě by se to nejspíš hodilo.
To by bylo neplatné (a taková neplatnost by nebyla k tíži vaší, ale jenom zaměstnavatele – už jsme si řekli, že neplatnost právního jednání jde k tíži zaměstnance, jen když ji způsobil sám, a neplatí to jen u řadového pracovníka, ale dokonce i u vrcholného manažera, jak už jsme vás informovali) a ještě by při kontrole inspekce práce dostal zaměstnavatel nejspíš pokutu.
Takže „děvečkou pro všechno“ být podle práva nemůžete. Když je ale takhle sjednáno více vykonávaných druhů práce na jednu pracovní smlouvu, může to pak zkomplikovat ukončení pracovního poměru.
Částečná výpověď není možná
Zaměstnanec, který potřebuje kratší pracovní úvazek nebo už chce vykonávat jenom jeden druh práce, protože jiný (druhý, nebo třeba i třetí) mu nevyhovuje, nemůže dát výpověď jen pro jeden druh práce, aby vykonával po kratší pracovní dobu jenom jiný – zbývající druh práce. To nejde.
Ani si nemůže zaměstnanec nadiktovat, že na plnou pracovní dobu bude vykonávat jen ten druh práce, který vykonávat chce. Musí zaměstnavatele požádat o kratší pracovní úvazek, pokud bude například pečovat o malé dítě. (Kdy máte právo na snížení úvazku a kratší pracovní dobu, jsme psali v tomto článku. Jaká pak jsou vaše další práva, jsme uvedli v dalším textu.) A musíte se pak rovněž se zaměstnavatelem dohodnout, zda si zkrátíte pracovní dobu pro všechny druhy práce, nebo budete vykonávat jenom některé z dohodnutých povolání. (Takže když chcete jít třeba z 8 pracovních hodin na 4, musíte si dohodnout, zda budete vykonávat jen jedno povolání plně, byť v kratší pracovní době, anebo oba druhy práce v rozsahu jen 2 hodin denně.)
Jestliže však nemáte na kratší úvazek nárok, protože nepečujete o malé děti nebo někoho postiženého v rodině či nejste těhotná žena, ale chcete se jen výkonu jednoho povolání prostě zbavit, také se musíte se zaměstnavatelem dohodnout, a to na změně pracovní smlouvy. Pokud vám zaměstnavatel nevyjde vstříc, musí vše zůstat při starém, nebo můžete jedině podat výpověď, ale to pak z celého pracovního poměru. Nějaká částečná výpověď jen pro některý druh práce není možná.
Jak je to s nárokem na odstupné?
Podobně nemůže dát ani zaměstnavatel, který se snaží zefektivnit svou činnost, uspořit mzdové náklady, zaměstnanci částečnou výpověď v tom smyslu, že by se ho zbavil jen ohledně jednoho povolání. Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci zkrátit pracovní úvazek tak, že by mu zrušil výkon jednoho povolání, které už nepotřebuje, a pro druhé si ho ponechal. Na tom se mohou jedině dohodnout, pokud by byl zaměstnanec ochoten pracovat na kratší úvazek za tomu odpovídající nižší mzdu. (Nicméně, jestliže nemáte ve smlouvě přesně rozvrženo – rozděleno, rozlišeno – v jakém úvazku máte vykonávat ten který druh práce, máte-li sjednáno více druhů práce, zaměstnavatel vám může klidně jeden druh práce přestat přidělovat a plně vás využívat jen v jiné profesi.)
Jestliže při organizačních změnách u zaměstnavatele odpadne takhle jen část pracovní náplně zaměstnance, který takto přestal být ve svém pracovním úvazku vytížen, a jestliže nedojde k dohodě o změně obsahu pracovního poměru (tedy nepřistoupíte na snížený pracovní úvazek, protože byste si málo vydělávali) a ani k dohodě o rozvázání pracovního poměru, může, resp. vlastně musí, protože mu nic jiného nezbývá, zaměstnavatel rozvázat se zaměstnancem celý pracovní poměr výpovědí pro nadbytečnost. (Tuto situaci jsme rozebírali v tomto článku.) A vy pak máte nárok na odstupné.
Ale může nastat i opačná situace, když vy dosud pracujete na snížený, kratší úvazek, a zaměstnavatel po vás naopak chce více práce – v delším úvazku, a to vy nechcete, protože vám méně stráveného času v práci vyhovuje a výdělek vám stačí. Pak vás pro nadbytečnost propustit nemohou. To, že je potřeba větší objem vaší práce, než odpovídá vašemu úvazku, který jste si sjednali, výpověď pro nadbytečnost neodůvodňuje. Naopak, pokud zaměstnavatel potřebuje méně vaší práce a vy se na kratším úvazku dohodnout nechcete a trváte na plném, výpověď pro nadbytečnost vám tedy dát může.
Ztráta kvalifikace pro jeden druh práce nevadí, pracovní poměr vám zůstává
Může se také stát, že zaměstnanec ztratí pro jedno z vykonávaných povolání kvalifikaci. Třeba člověk se sjednaným kombinovaným druhem práce řidič a údržbář přijde o řidičské oprávnění. Zase platí, že zaměstnanec nemůže dát výpověď jen ohledně jednoho druhu práce. A ani to nemůže udělat zaměstnavatel zaměstnanci. Zase se musí obě strany dohodnout na změně pracovního poměru, resp. pracovní smlouvy. Dočasně může zaměstnavatel zaměstnance, který nemůže vykonávat jedno ze svých povolání, na 30 dnů převést na jinou práci.
Jenže co pak? Zaměstnavatel nesmí propustit zaměstnance pro nesplňování kvalifikačních předpokladů jen v jednom z vykonávaných povolání. Tak to vyložil a určil Nejvyšší soud, sice na pozadí jiné kombinace povolání, ale jeho závěry platí všeobecně, jak už jsme vás informovali. Zaměstnavatel tedy nemůže zaměstnanci vypovědět pracovní poměr pro ztrátu kvalifikace jen v jednom z více povolání ani částečně, ani zcela. Je nucený ho dále zaměstnávat, přidělovat mu práci po celou stanovenou pracovní dobu jen ve zbývajících povoláních – v druhu práce, pro který zaměstnanec neztratil kvalifikaci.
Někdy to nejde, nebo je to pro zaměstnavatele neefektivní, když by zaměstnanec nebyl plně vytížen, takže bude zaměstnavatel nucen přistoupit k reorganizaci. Pokud nepřiměje zaměstnance k dohodě o ukončení pracovního poměru bez uvedení důvodu, musí mu dát výpověď nejspíš pro nadbytečnost. A zaměstnanec na tom vydělá, protože má nárok na odstupné, i když vlastně zavinil své propuštění sám ztrátou své kvalifikace, jíž vyvolal nutnost organizační změny u zaměstnavatele.
Poškození zdraví a nezpůsobilost k jedné práci vám také zachová pracovní poměr a druhou práci
Podobně jako při ztrátě kvalifikace pro výkon sjednané práce je to i v situaci, když ztratíte zdravotní způsobilost pro výkon práce. Má-li zaměstnanec u zaměstnavatele podle sjednaných pracovních podmínek vykonávat více druhů práce a pozbyl-li dlouhodobě zdravotní způsobilost pro výkon sjednané práce ve vztahu jen k některému z nich, může zaměstnavatel zaměstnanci namísto práce, pro jejíž výkon dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost, přidělovat práci odpovídající tomu (těm) ze sjednaných druhů práce, kterého (kterých) se dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti netýká. Zaměstnavatel totiž nemusí vůči zaměstnanci, s nímž sjednal více druhů práce, plnit svou povinnost přidělovat mu práci podle pracovní smlouvy jen přidělováním všech sjednaných druhů práce současně; stačí, že zaměstnanci přiděluje práci odpovídající alespoň jednomu z nich.
Může-li zaměstnavatel vzhledem ke sjednaným pracovním podmínkám přidělovat zaměstnanci jinou práci než tu, pro jejíž výkon dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost, není nesplňování zdravotních předpokladů pro výkon práce důvodem k rozvázání pracovního poměru výpovědí zaměstnavatele, je-li zaměstnanec zdravotně způsobilý konat jinou z více sjednaných prací. (Toto také vyložil a určil Nejvyšší soud ČR, jak už jsme vás informovali.)
Porušení pracovní kázně při jedné práci stačí k vyhazovu z celého pracovního poměru
Částečná výpověď jen z jednoho druhu práce není možná ani tehdy, pokud zaměstnanec při výkonu jednoho z povolání porušil pracovní kázeň. Buď mu prohřešek zaměstnavatel odpustí, anebo mu podle jeho závažnosti dá výpověď a vydrží to s ním ještě nejméně dva měsíce po výpovědní dobu, anebo mu zruší pracovní poměr okamžitě – tzv. na hodinu. (Podle jakých kritérií se má zaměstnavatel rozhodovat o tom, jak bude přísný, jsme již informovali.) Pokud dochází k rozvázání pracovního poměru, padá, končí vždy celý pracovní poměr, bez ohledu na to, kolik druhů práce pro zaměstnavatele vykonáváte.
Na každou práci samostatnou smlouvu?
Pro zaměstnavatele je tedy výhodnější, když vám nabídne na každý z vykonávaných druhů práce samostatnou smlouvu. Z vašeho pohledu zaměstnance je to někdy tak a někdy tak, záleží na situacích, které jsme shora popsali. Ale vy třeba vymyslíte, protože život je pestrý, i další, obecný návod řešení jsme vám však podali.
