To evropské měřítko chudoby je naprosto nesmyslné. Neměří chudobu, ale nivelitu příjmů. Podle OSN je chudý ten, kdo má na den míně než jeden dolar, takže u nás (a asi v celé Evropě) není jediný chudý.
To evropské měřítko je plně relevantní v rámci Evropy. To, že ve srovnání s Afrikou je evropský chuďas magnátem, už jaksi není pro Evropana směrodatné, protože on nežije v Africe, nýbrž v Evropě - a Evropa rozhodně nepatří k těm částem světa, kde by jeden dolar představoval nějakou hodnotu.
Mám pocit, že stále nechápete, co Evropské měření "chudoby" vyjadřuje. Jde pouze o rozdíl mezi mzdami, vyjadřuje to rozevřenost oněch pomyslných nůžek. Kdyby všichni v hypotetické zemi brali 5 dolarů, tak podle evropské unie člověk beroucí 4 dolary není chudý. Ale přitom samozřejmě chudý je. Pokud podle EU měříte chudobu například v USA, tak tam vám vyjde, že pod hranicí chudoby tam je asi 20% lidí, ale ti lidé v drtivé většině žijí ve vlastním domku a mají v průměřu přes jedno auto. Podle EU jsou chudí, ale bydlet v domku a mít víc než jedno auto podle mě chudoba opravdu není... Prostě EU opravdu chudobu neměří, je to špatně pojmenované...
Souhlas, take bych chtel byt chudy nekde v "lepsim" statu. Jinak osobne bych za chudeho oznacil toho, kdo nema na zakladni zivotni potreby - jidlo, obleceni, bydleni. Bohuzel na dnesnim deformovanem trhu nema prave na bydleni znacna cast lidi, ackoliv treba pracuji.
Dost lidí třeba musí kupovat hadry barvené rakovinotvornými barvivy od Vietnamců nebo jíst slovenský točený salám plný rakovinotvorných éček za 39 / kg, takže bohatí asi zrovna nebudou. Nepočítám v to štamgasty z náleven, ti samozřejmě jsou trochu jiná kategorie než běžný občan.
ale nemusí, nemusí. v sekáči se prodává kvalitní a zdravotně nezávadné zboží dovezené ze západní evropy - často levnější než u žlutých tváří.
namísto kila hnusného salámu si můžete koupit půl kila čertsvé zeleniny nebo tři bochníky chleba, to vám houby uškodí.
a kdo má na chlast tak nelze mluvit o chudobě, žeano?
V sekáči - kam jsme se to dopracovali? Zboří ze sekáče je snad určené pro červený kříž, a nějací kšeftmani ho prodávají, místo aby putovalo k těm potřebným. To nemyslím jen v rámci ČR.
Bohužel, ani v té čerstvé zelenině nemáte záruku, že neobsahuje jedy. Opět zde platí, že socialistické, "tvrdé" normy byly zahraničními lobisty zrušeny či změkčeny, takže dobrou chuť a pevné zdraví k zelenině plné dusitanů (či dusičnanů?) a chemicky ošetřené.
To, že lidi chlastají, je důsledkem náhledu na bezvýchodnou budoucnost - jako v zemích bývalého Sovětského svazu - tam lidi taky chlastají ne že na to mají, ale aby utopili žal.
"Zboří ze sekáče je snad určené pro červený kříž, a nějací kšeftmani ho prodávají, místo aby putovalo k těm potřebným."
Jestliže nemáte dost peněz, abyste si koupil nové oblečení, tak i vy spadáte do kategorie "potřebný". Tak proč se v takovém případě ofrňujete nad oblečením ze sekáče?
"Opět zde platí, že socialistické, "tvrdé" normy byly zahraničními lobisty zrušeny či změkčeny, "
No, při sametové revoluci mi bylo tuším sedm let, ale přesto si pamatuji, že umělá hnojiva a pesticidy se vesele používaly i za komančů.
"To, že lidi chlastají, je důsledkem náhledu na bezvýchodnou budoucnost "
To je pak těžká debata, když své problémy se nesnažíte nějak řešit, ale utápíte je v alkoholu (a tím je ještě zhoršujete)
Co odstavec to perla... - to myslíte jako o sobě? Tak to vám musím dát za pravdu, že jste zaperlil. Jestli správně počítám, tak je vám kolem 25 a moc životních zkušeností asi tedy mít nebudete a pokud dáte na to, čím vám vymývají dnešní školy mozky ...
Pokud se podíváte třeba do Německa, tak tam mají budky či kontejnery, kam se skutečně dává obnošené, ale funkční šatstvo. Jsou označeny červeným křížem (rote kreuz nebo nějak tak). Naopak nikde jsem neviděl, že by se zboží vykupovalo či jinak shromažďovalo za účelem jeho dalšího prodeje v českých SecondHandech.
Proč tedy sekáče tak profitují? Že by se stejné šatstvo nevyskytovalo v běžné obchodní síti?
S těmi normami je to bohužel pravda, ať se vám to líbí nebo ne. Za socialsimu se umělá hnojiva i pesticidy používaly jako se používají i nyní. Ale tenkrát ty normy byly opravdu tvrdší, proto se u nás v zimě třeba okurky (až na výjimky v Praze - kde měly Státní statky Praha rozsálhlý areál skleníků) ani neprodávaly, protože ty dovezené sem z ciziny se do norem nevešly (ale bylo také z nedostaku tzv. devizových prostředků). Dnes si je sice koupíte i na každé vesnici (sice v zimě přemrzlé, protože se rozváží Aviemi vyrobenými před 89. bez klimatizační jednotky) ale plné dusičnanů. Zrovna tak výrobci pracích prášků přišli o odbyt svých fosfátových prášků - fosfáty byly zakázány, mají negativní vliv na přírodu. Tak ty fosfáty cpou do potravin. Tam už to nevadí, že ...
Zkuste se zeptat nějakých pamětníků, kteří potraviny před 89. vyráběli nebo distribuovali. Žádná rakovinotvorná chemie se do nich nedávala, uzeniny se musely denně na prodejnu zavážet, žádná půlroční záruční doba. Pokud si kupujete krájenou uzeninu, většina obchodních řetezců vám na etiketě neuvede, z čeho že se výrobek skládá. V Makru můžete koupit masné výrobky označené "...80" ,"...60" či jinak. Znamená to, že ve 100 kg výrobku je obsaženo jen 80 či 60 kg masa, zbytek připadá chemii - nejen ečkům starající se o "čerstvost", ale také (nevím přesně, jak se to odborně nazývá) "vyvíječům" či "nahrazovačům" hmoty. A tak vypadá, že "uzené maso", "debrecínka" či "kladenka" je flák masa - omyl - jsou to slisované zbytky nahnané náhražkou masa. Když si tohle přečtete a máte trochu soudnosti, tak se asi půjdete taky vožrat a pak se prohlásíte za vegateriána, protože po konzumaci takovýchto "potravin" se vám rakovina opravud nemůže nevyhnout!
Psal jsem, že sekáč je dobrou alternativou pro lidi, kteří nemají/nechtějí utrácet peníze za nové šaty. Jedno, zdali v Čechách, Německu nebo v Africe. Praxi v Německu neznám, ale je klidně možné, že Němci jsou natolik bohatí, že nikdo z nich obnošené šaty kupovat nebude. Proto je dávají na ČK a ne do sekáčů. Češi jsou chudší, poptávka po obnošených šatech je zde větší, takže proč je všechny posílat v rámci humanitární pomoci do tramtárie, když by je využili i Češi?
"protože ty [okurky] dovezené sem z ciziny se do norem nevešly"
To můžete něčím doložit, nebo jen střílíte od boku?
"Pokud si kupujete krájenou uzeninu, většina obchodních řetezců vám na etiketě neuvede, z čeho že se výrobek skládá.
Pokud si kupuji krájenou uzeninu, zabalí mi ji jen do papíru s cenovkou, v současném megasuperhyper úplně stejně jako v masně za bolševika. V čem je rozdíl?
"Půlroční záruční doba na uzeniny"
To snad nemyslíte vážně, kde jste to viděl?
"Znamená to, že ve 100 kg výrobku je obsaženo jen 80 či 60 kg masa"
Jistě, zbytek tvoří tuk, kůže, kostní moučka, sůl, éčka...ale kde máte ty rakovinotvorné látky, kterými se pořád oháníte?
Shodnu se s vámi, že spousta toho, co se dnes označuje jako maso, jsou neskutečně pančované šlichty. Proto také jím maso jen z biochovů. Nesohlasím ale s tím, že za bolševika to bylo lepší.
Známí se zabývají produkcí biopotravin. Dělají to prakticky vše stejně jako u "jedovatých" potravin. Nepřehnojují tolik jako za "státních statků a JZD" - ale to si spočítali i ostatní dnešní zemědělci - se vzrůstající dávkou hnojiva nerostou donekonečna také výnosy - někde je strop. Pokud má přijet nějaká kontrola - připraví se však tak já má být, upravují se papíry ... Takže pokud kupujete biopotraviny, jediné, co děláte je, že cpete více peněz hlavně obchodníkům, kteří udělali dobrý marketingový tah. Ostatně, o biopotravinách se tady na Měšci píše jinde: http://www.mesec.cz/clanky/bio-fair-trade-klasa-vime-za-co-utracime/nazory/
Se složením masa" jste vedle. Ten zbytek do 100 kg tvoří skuečně nahrazovače či vyvíječe hmoty. Nevím, jak se oficiálně jmenují. Když někdy takový výrobek nakrájíte na teňoučké plátky a podíváte se proti světlu, tak vidíte skutečné maso. Není to kus souvislé svaloviny. A pokud jste v minulosti zaregistroval, probíhal boj o normu, která by nařizovala, že Gothaj, Vysočina, špekáčky ... musí být opravdu tím, co bývalo za socialismu. Ne tím mazlavým, po čem se do hodiny seserete a po 5 letech budete navštěvovat onkologii. Vyřešili to pravdu kulantně: podniky vlastněné zahraničním kapitálek normu dodržovat nemusí, české podniky však ano. A jelikož u českých podniků tak docházelo k "diskriminaci", začaly i ty české podniky lobovat za zrušení této normy. A jak znám ODS, aby podnikavci mohli ještě více ziskovat, tak tu normu jako komunistický přežitek určitě zruší. Recept na chemoterapeutika za 30 (max. 3 balení na recept), 1 ozáření taky za 30, hospitalizace před exitusem 60 za den - no nekupte to za ty ceny! Více o kvalitních potravinách v diskuzi http://www.mesec.cz/clanky/dziny-z-ciny-ne-levna-auta/nazory/
Uzeniny existují i jako trvanlivé. Jděte se kouknout do obchodu - je tam uveden datum spotřeby. Ten datum je minimální trvanlivost, tzn., že potravina vám většinou vydrží i déle! viz Lovecký salám, Křemešník, Vysočina /1967/ atd. atd.
Na cenovce krájené uzeniny z HM nebo SM opravdu většinou nenaleznete údaj o chemickém složení. Bohužel. Nicméně třeba v Intersparu vám na té cenovce vyjedou i éčka, v Hypernově vám složení sdělí na požádání. Ještě pro úplnost, aby někdo nebyl uveden v omyl: éčky se označují jen a jen přídatné, tzn. chemické (někdy mohou být, ale je to zřídka, i přírodního charakteru) látky, nikoliv tedy tuk, kůže, sádlo, kostní moučka ...
Pokud si dáte práci s internetovými vyhledávači, tak vám najdou přehršel informací. Já čerpám hlavně z netu (www.spotrebitel.cz, www.ahaho.cz, www.homeopatie.unas.cz, www.stripky.cz aj.).Na jednom najdete co znamená číselné označení ve slovním vyjádření, na jiném zase uvedení číslených kódů a jejich zdravotní závadnost. Já si z toho udělal takou převodní tabulku, kde vidím co které éčko znamená slovně a co od něho mohu očekávat. Normy - vyhlášky o chemikáliích v potravinách 298/1997, 323/1999 byly několkráte "inovovány" až pak zrušena a nahrazeny mírnějšími předpisy. Látky, které byly v minulosti zakázány, se nyní do potravin mohou vesele přidávat.
Jen tak pro informaci:
Podezřelé přísady: E 125, 141, 150, 153, 171, 172, 175, 240, 241, 477
Nebezpečné přísady: E 102, 110, 120, 122, 123, 124, 151. 4.
Poškození střeva: E220, 221, 222, 223, 224.
Poškození trávení: E338, 339, 340, 341, 450, 461, 463, 465, 466, zmrzlina E407
Onemocnění pleti: E 230, 231, 232, 233, zničení B12: E 200
Onemocnění cév: E 250, 251, 252, (především v uzeninách), cholesterin: E 320, 321.
Citlivost nervů: E 311,312.
Zamlčováno: E 330 je z nejnebezpečnějších (rakovinotvorná), je obsažena např. v "Schweppes-Citrón", hořčici, Mezzo-Mix, krabím masu, některých sýrech (Bondel-Kase), houbách v plechovkách, Atemgold.
Rakovinotvorné přísady: E 131, 142, 210, 211, 213, 214, 215, 216, 217, 239.
Pozor: E 123 je silně rakovinotvorná, v USA a zemích bývalé SSSR zakázaná.
Na Tyto přísady je třeba dávat pozor při nákupu následujících potravin:
Mamba E 123/110!!!!
Gumoví medvídci, Treets, Smarties, Harribo-Weingummi, Schokolinsen, Zott pudink se šlehačkou, IGLO - rybí prsty, Kraft Dorahn mit Creme Fraiche, Kraft Salami Streichkase, vanilkový pudink E 102, E 110. Hotové omáčky všeho druhu. Ke všem číselným kódům existují i více vypovídající slovní názvy - vše se dá vyhledat mimo jiné na netu.
Když se podíváme na "oblíbené" Coca Coly a Papsi Coly - obsahují E 338 - česky kyselinu fosforečnou. Vyleptá vám pajšl a odvápní kosti. Kofola naštěstí tuhle kyselinu neobsahuje, nicméně snad ve všech nápojích jsou užívány konzervanty E 211 benzoan sodný, rovněž rakovinotvorný!
Tak kdyz uz sis dal praci s tim vypisem, tak bys take u tech nebezpecnych "ecek" mohl napsat jejich "slovni vyjadreni".
Chapu, ze opakovat porad to same je asi zabava, ale hoax zustane hoaxem.
Taky cerpam z netu :))) a krome spotrebitel.cz to co pises svedci o tvem pristupu, takze kazdy jsme jiny a budeme sve zivotni situace resit jinak, ale proc to vnucovat i ostatnim. Myslim si, ze vnucovani nazoru (a to je to co tu stale delas), bez rozumne argumentace, jsme tady v tom state uz zazili.
Vyvrat nazory odborniku a sezen jiny podklad nez ten co mas pro E330 - kyselina citronova - pak ho sem dej a treba mne presvedcis.
Mnou vyhledana citace ke kyseline citronove: "Kyselina citrónová se běžně vyskytuje např. v kyselém ovoci (např. v citrónech, rybízu ap.). Právě díky kyselině citrónové mají citrusy svou výraznou, charakteristickou kyselou chuť. Nejde tedy o žádnou rakovinotvornou látku, ale o látku naprosto neškodnou. V odborné literatuře a dalších pramenech se můžeme dočíst, že tato kyselina je v našem organismu jednou z klíčových látek při odbourávání energeticky významných zdrojů při tzv. citrátovém (metabolickém) cyklu. Tělo ji tudíž může lehce zpracovat."