Hlavní navigace

Minimální mzda by v roce 2024 měla vzrůst na 18 900 Kč. Někomu se zvýší na 37 800 Kč, u jiných zůstane stejná

7. 12. 2023
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ohledně růstu minimální mzdy je jasněji. Jurečka se nepřiklonil úplně na stranu odborů, ale ani zaměstnavatelů a zvolil kompromisní částku, která je mezi jejich návrhy.

Minimální mzda se v příštím roce zvýší o 1600 Kč. Ministr práce Marian Jurečka navrhl částku poté, co během jednání tripartity nedošlo ke shodě, a novou úroveň minimální mzdy pro příští rok tak bude stanovovat vláda. Ta by měla definitivně rozhodnout příští týden.

Jurečka svým návrhem podpořil částku z první z uvažovaných variant, která počítá s navýšením základní úrovně minimální mzdy o 9,2 % na 18 900 Kč

Druhá varianta, kterou podporovaly odbory, počítala s navýšením o 2100 Kč na 19 400 Kč. Jurečka tak nevyhověl odborům, na druhou stranu ale ani zástupcům zaměstnavatelů, kteří volali po tom, aby se minimální mzda nenavyšovala vůbec, anebo jen o pětistovku, či maximálně o tisícovku.

Náš návrh představuje kompromis, protože opět nedošlo ke shodě mezi zástupci odborů a zaměstnavatelů. Odráží dnešní ekonomickou realitu. Musíme pamatovat na to, aby firmy dokázaly zaplatit své zaměstnance a nezačaly kvůli dalším nákladům propouštět, vysvětlil Jurečka.

Minimální mzda 2024: Jurečka navrhuje růst minimální mzdy o více než dva tisíce korun Přečtěte si také:

Minimální mzda 2024: Jurečka navrhuje růst minimální mzdy o více než dva tisíce korun

Minimální a zaručená mzda

Minimální i zaručená mzda chrání zaměstnance před nepřiměřeně nízkým ohodnocením.

Minimální mzda stanovuje nejnižší možné ohodnocení bez ohledu na druh vykonávané práce, kvalifikaci apod., které je zaměstnavatel povinen vám poskytnout. Pod tuto hranici byste se nikdy neměli dostat, pracujete-li na plný úvazek. Základní právní úpravu stanovuje zákoník práce (ZP) v § 111. Výši a podmínky poskytování minimální mzdy pak stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě a o nejnižších úrovních zaručené mzdy (…), ve znění pozdějších předpisů.

Zaručená mzda nemůže být nižší než ta minimální, vyšší ale ano. Zaručená mzda určuje nejnižší možné ohodnocení za práci s ohledem na její složitost, odpovědnost a namáhavost při práci na plný úvazek s pracovní dobou 40 hodin týdně. Základ upravuje ZP v § 112, zbytek pak zmíněné nařízení.

Podle těchto kritérií se dělí na 8 skupin podle náročnosti prací, přičemž minimální mzda odpovídá první skupině.

Do které skupiny patříte?

  • První skupina: nekvalifikované práce, např. uklízečka, doručování zásilek, kontrola příchodů a odchodů, jednoduché strojní šití, nosič zavazadel nebo např. sběr a mytí nádobí.
  • Druhá skupina: např. práce pokojských, sanitářů, kopáčů, asfaltérů, trafikantů, domovníků, školníků apod.
  • Třetí skupina: např. práce klempířů, barmanů, topenářů, číšníků, holičů a kadeřníků, instalatérů.
  • Čtvrtá skupina: práce s tlumočením, krejčích v modelové a zakázkové výrobě, kuchařů specialistů apod.
  • Pátá skupina: řidiči linkových autobusů, mistři, dispečeři, zdravotní sestry, porodní asistentky a záchranáři, běžní IT správci, personální a mzdové účetní, učitelé ve školce apod.
  • Šestá skupina: správce sítí, obchodní referent, speciální pedagog, tvůrce IT systémů, samostatný projektant technicky náročných staveb apod.
  • Sedmá skupina: např. lékař, zubař, farmaceut, expert na marketing nebo finanční expert, programátor apod.
  • Osmá skupina: např. odborníci na finanční a obchodní strategii organizací, makléři na finančním a kapitálovém trhu, špičkoví vědečtí pracovníci apod.

Někdo 18 900 Kč, někdo 37 800 Kč měsíčně

K navýšení dojde v první, druhé, třetí a osmé skupině prací. Podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) si se změnou polepší asi 1,5 milionu zaměstnanců. 

Od ledna se výrazně zlepší příjmová situace řady důležitých profesí, které jsou odměňovány v nejnižších stupních zaručených mezd. Jde například o kuchařky a kuchaře, uklízečky a uklízeče, pracovníky v sociálních službách, ale i další personál, okomentoval konečný návrh ministr práce.

Kromě minimální mzdy tedy vzrostou i nejnižší úrovně zaručené mzdy:

  • v 1. skupině prací o 1600 Kč,
  • ve 2. skupině prací o 1600 Kč,
  • ve 3. skupině prací o 1600 Kč,
  • v 8. skupině prací o 3200 Kč.

Zvýšení minimální mzdy by se mělo pozitivně projevit ve vyšších příjmech systémů sociálního a zdravotního pojištění. Předpokládaný nárůst těchto příjmů by mohl činit asi 2,65 mld. korun za rok, odhaduje ministr práce.

Navrhovaný růst minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručených mezd pro rok 2024
Skupina prací Nejnižší úrovně zaručené mzdy v Kč/hodinu Nejnižší úrovně zaručené mzdy v Kč/měsíc Rozdíly oproti minimální mzdě v Kč Rozdíly oproti minimální mzdě v % Rozdíly oproti současnosti v Kč Rozdíly oproti současnosti v %
1. 112,50 Kč 18 900 Kč 0 0 % 1600 Kč 9,2 %
2. 116,10 Kč 19 500 Kč 600 Kč 3,2 % 1600 Kč 8,9 %
3. 126,80 Kč 21 300 Kč 2400 Kč 12,7 % 1600 Kč 8,1 %
4. 129,80 Kč 21 800 Kč 2900 Kč 15,3 % 0 0
5. 143,30 Kč 24 100 Kč 5200 Kč 27,5 % 0 0
6. 158,20 Kč 26 600 Kč 7700 Kč 40,7 % 0 0
7. 174,70 Kč 29 400 Kč 10 500 Kč 55,6 % 0 0
8. 225 Kč 37 800 Kč 18 900 Kč 100 % 3200 Kč 9,2 %

Zdroj: MPSV

Jurečka plánuje, že do pěti let (v roce 2028) by měla minimální mzda činit 45 % té průměrné s tím, že nárůst by byl v daném časovém horizontu rozprostřen rovnoměrně tak, aby se minimální mzda zvyšovala (ve vztahu k průměrné mzdě) meziročně o cca 1 p.b.

Změnám předchází návrh novely zákoníku práce, která zavede valorizační mechanismus minimální mzdy.

Nová pravidla pro růst minimální mzdy

Novelizace má ukotvit do zákoníku práce mechanismus valorizace minimální mzdy s tím, že konkrétní parametrické nastavení ale bude stanovovat vláda svým nařízením. Poprvé s účinností od ledna 2025. Poté by každé dva (nebo čtyři) roky docházelo k aktualizaci koeficientů tak, aby minimální mzda dosahovala stanoveného podílu průměrné mzdy. 

I návrh novely zákoníku práce je ve dvou variantách. Ta první počítá se snížením skupin prací z osmi na čtyři podle kvalifikační náročnosti a druhá s úplným zrušením úrovní zaručené mzdy, které by se nově stanovovaly kolektivním vyjednáváním.

FIN24

Právě s ohledem na tyto změny má návrh MPSV na navýšení minimální mzdy počítat pouze s růstem pro první, druhou, třetí a osmou skupinu prací.

Co ještě ovlivní růst minimální mzdy?

Růst minimální mzdy ovlivňuje řadu dalších finančních výpočtů. Pokud se opravdu zvýší na 18 900 Kč, změní se:

  • výše hranice ročních příjmů pro vznik nároku na daňový bonus (alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy = 113 400 Kč),
  • výše minimální zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů (13,5 % z výše minimální mzdy = 2552 Kč),
  • výše limitu pro osvobození důchodu od daně z příjmů (do 36násobku minimální mzdy = 680 400 Kč),
  • výše limitu pro tzv. nekolidující zaměstnání, tedy možný přivýdělek uchazeče o zaměstnání při evidenci na Úřadu práce (polovina minimální mzdy = 9450 Kč).

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).