Hlavní navigace

Minimální mzda 2021: Další růst může zaměstnancům paradoxně uškodit

18. 11. 2020
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
I v době, kdy je pro podnikatele doba více než nejistá, pravděpodobně dojde ke zvýšení minimální mzdy. Zaměstnancům to může v příštím roce spíš uškodit.

S koncem roku tradičně ke slovu přichází otázka, zda a o kolik se zvýší minimální mzda. Ačkoli zatím není Sněmovnou a Senátem nic definitivně odhlasováno, konkrétní návrh už je na stole. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na tiskové konferenci v pondělí ohlásil, že vláda schválila pro rok 2021 minimální mzdu ve výši 15 200 Kč a minimální hodinovou mzdu na 90,50 Kč. Pokud návrh úspěšně projde legislativním procesem, oproti letošku se měsíční úroveň zvýší o 600 Kč.

Minimální mzda 2021

V legislativním procesu je předloha označena jako návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě.

ZMĚNY V ROCE 2021

Co se všechno změní v roce 2021 pro zaměstnance, seniory nebo i pro OSVČ?

Ministerstvo práce v něm původně navrhovalo čtyři varianty zvýšení minimální mzdy. Vláda nakonec nevybrala ani jednu a zvolila svou, kompromisní částku ve výši mezi první a druhou variantou. Pokud legislativní proces na věci nic nezmění, vzroste tedy měsíční minimální mzda první skupině prací na 15 200 Kč a hodinová na 90,50 Kč.

Podle důvodové zprávy nárůst minimální mzdy přispěje k pokrytí vyššího podílu životních nákladů na zabezpečení základních životních potřeb z vlastních pracovních příjmů, dojde ke zvýšení motivace k zaměstnání, legalizaci části výdělků, které jsou zaměstnancům vypláceny „načerno“, a zvýší kupní sílu spotřebitelů.

To ale nemusí být pravda. Naopak, přílišný tlak na zaměstnavatele může mít ve zmiňovaných oblastech přesně opačný efekt.

Navrhovaný růst dle MPSV je zcela v kontrastu s aktuální situací. V letošním roce zaznamenáme propad ekonomiky, ze kterého se budeme v ideálním případě vzpamatovávat pouze příští rok. Vláda na jedné straně proklamuje pomoc firmám i zaměstnancům a na druhé straně přijde s růstem minimální mzdy, který firmám i zaměstnancům jednoznačně v této nelehké době uškodí, řekl serveru Měšec.cz Adam Páleníček z KPMG a dodal, že v současnosti by na stole nemělo být téma zvyšování minimální mzdy, ale spíš by se vláda měla zamyslet nad snížením daňového zatížení práce, pokud chce ulevit těžce zkoušeným českým podnikům a uchovat co nejvyšší zaměstnanost.

Vláda zatím řešením koronavirové krize zatížila hlavně živnostníky, firemní sféru, banky, ale také kraje a obce. A pochopitelně – prostřednictvím citelného navýšení dluhu – všechny daňové poplatníky. Navrhovaný růst minimální mzdy přitom dále zatíží firemní sféru. Jenže tito zaměstnavatelé už po první vlně pandemie do značné míry finančně „vykrváceli“ a nyní, při probíhající druhé vlně, musí své náklady osekávat, řekl nám také hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Důvod, proč firmy dosud výrazněji neosekávají personální náklady a nepropouští, spočívá podle něj hlavně v záchranných programech, jako je Antivirus, které ale v důsledku opět zaplatí daňový poplatník.

Cesta do pekla je dlážděna…

Před nezamýšlenými negativními důsledky zvyšování minimální mzdy dlouhodobě varují ekonomové. Například Hospodářská komora ČR poukazuje i na to, že argumenty MPSV se opírají o nesprávné či špatně interpretované údaje a doprovodná analýza očekávaných dopadů (RIA) v návrhu nařízení nijak nereaguje na stávající hospodářskou situaci a ekonomický propad. Z důvodové zprávy tak vyplývá, že když jde o zvýšení minimální mzdy, žádné problémy zaměstnavatelů a hospodářské potíže neexistují, neexistují ani vládní restrikce mající významný vliv na podnikání a práci. Ministerstvo práce přitom má povinnost vyvažovat zájmy zaměstnavatelů a zaměstnanců, upozorňuje Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory ČR (HK ČR).

Porovnání s minimální mzdou v EU

MPSV hodnotí minimální mzdu zejména podle podílu na průměrné mzdě a na základě toho srovnává s ostatními členy EU. V důvodové zprávě uvádí, že v evropském kontextu je považován podíl minimální a průměrné mzdy jako referenční hodnota za uspokojivý, když dosahuje úrovně 50 %.

Hospodářská komora však namítá, že podle návrhu směrnice EU k minimální mzdě je její vztah k národnímu průměru jen jedním z měřítek přiměřenosti a že zmíněných 50 % dosáhlo v roce 2019 jen Slovinsko. Při hodnocení přiměřenosti minimální mzdy v konkrétních národních podmínkách se podle Dira musí vzít v úvahu např. i kupní síla nebo vývoj produktivity práce a podíl minimální mzdy na průměru nebo mediánu mzdy tak může být indikátorem, nikoli však nástrojem ke zvyšování minimální mzdy. Stát by měl podle něj místo diktování ceny práce v soukromém sektoru vytvářet dobré podmínky pro zvyšování kvalifikace a růst produktivity práce.

Vliv na zaměstnanost

V souvislosti s popisem dopadů na podnikatelské prostředí MPSV argumentuje, že v souvislosti s úpravou minimální mzdy nebyl v ČR nikdy v minulosti zaznamenán přímý vliv na růst nezaměstnanosti. Náklady zaměstnavatelů, které v souvislosti s dalším růstem vzniknou, považuje MPSV za nízké.

Podle propočtů Hospodářské komory se mzdové náklady na jednoho zaměstnance pobírajícího nejnižší výdělek ročně zvýší o 9600 Kč. Problémy s aplikací vyšší minimální mzdy budou mít zejména malé firmy, u kterých mzdové náklady tvoří největší výdajové položky, a dále firmy dodávající služby státu, např. úklidové a bezpečnostní služby, neboť státní instituce v zadávacích řízeních často veřejnou soutěž podmiňují nejnižší cenou, tedy nejnižší cenou práce, zdůraznil Diro. Firmy, které si to budou moci z hlediska konkurenceschopnosti svých výrobků a služeb dovolit, vyšší mzdové náklady pravděpodobně promítnou do vyšších cen. Ty, které si to dovolit nemohou, budou možná muset přistoupit k propouštění nějakého z pracovníků s tím, že jeho práci si mezi sebou budou muset rozdělit ostatní.

HK ČR si tedy stojí za tím, že zvyšování minimální mzdy naopak zaměstnanost ovlivňuje. Podle studie Vysoké školy ekonomické zaměstnavatelé kvůli zvyšování minimální mzdy nejprve zkracují úvazky (klesá počet odpracovaných hodin), poté tyto zaměstnance propouštějí: Zvýšení minimální mzdy o 100 Kč způsobilo ve sledovaném období pokles počtu odpracovaných hodin o 0,6 % u zaměstnanců a o 0,4 % v kategorii zaměstnaných osob a pokles počtu zaměstnanců o 0,4 % a pokles počtu zaměstnaných osob o 0,2 %.

Nedobrovolná nezaměstnanost

Páleníček jako jeden z negativních důsledků na zaměstnanost zmínil také tzv. nedobrovolnou nezaměstnanost, která se týká lidí, kteří by pracovali za nižší než minimální mzdu, ale nemohou. Uveďme si to na konkrétním příkladu, který jsem nedávno řešil s jednou společností, která spravuje komerční nemovitosti a zaměstnává i hlídače těchto objektů. V případě růstu minimální mzdy této firmě přestává dávat smysl zaměstnávat stejný počet hlídačů. Zvažují propouštění, zkracování úvazků a postupné nahrazení kamerovou technikou. Hlídači v této společnosti jsou většinou lidé důchodového věku, kteří si chtějí přilepšit k důchodu, případně lidé s nižší kvalifikací. Tito lidé chtějí dále pokračovat a vykonávat práci za současnou mzdu, která je nižší než ta nová minimální, než aby přišli o práci, vysvětlil Páleníček.

Propouštění, kratší úvazky, šedá zóna

Zvyšování minimální mzdy za současných okolností tak podle něj může vést k propouštění, zkracování úvazků nebo např. redukci nejrůznějších zaměstnaneckých benefitů, na které firmy lákaly potenciální uchazeče v době před aktuální covidovou krizí. Kromě toho se lidé mohou začít uchylovat do šedé zóny, na čemž stát podle Páleníčka prodělá hned dvakrát: Nezaměstnaní budou pobírat podporu v nezaměstnanosti a zároveň si „načerno“ někde přivydělávat, tudíž za ně zaměstnavatel nebude platit daně.

Doplatí na to obce, kraje a jejich občané

Změna poškodí podle Lukáše Kovandy i obce a kraje, protože zvyšuje mzdovou úroveň například i v oblasti veřejných služeb, jež města a obce hradí ze svých rozpočtů. Obce a města přitom letos čelí zhruba dvacetiprocentnímu propadu příjmu, takže finančně „krvácí“ podobně jako četné firmy a podnikatelé. Růst minimální mzdy a mezd zaručených by pro ně představoval další zátěž v tomto náročném čase, což může vést k omezení investic na regionální úrovni a k růstu nezaměstnanosti zejména v těch regionech a oblastech, kde je již nyní poměrně vysoká, dodal Kovanda.

Změna způsobu stanovení minimální mzdy

MPSV v rámci novely zákoníku práce v souvislosti s minimální mzdou také navrhuje, aby se stanovovala jako polovina průměrné hrubé měsíční nominální mzdy za předminulý kalendářní rok. V praxi by činila zhruba 45–47 % aktuální průměrné mzdy.

Předloha je v současnosti zaparkovaná ve Sněmovně, připomínkové řízení skončilo během letošního září.

Pro změnu způsobu stanovení minimální mzdy je i Hospodářská komora ČR. Avšak postupovala by naprosto odlišně. Podle ní by se měla tzv. zaručená mzda zrušit a ta minimální stanovovat podle pevných pravidel, založených na vývoji mediánu mezd.

Více o návrhu informoval náš sesterský server Podnikatel.cz v článku Zrušme zaručenou mzdu a minimální odvozujme jinak, navrhuje Hospodářská komora.

Co ještě ovlivní růst minimální mzdy?

Růst minimální mzdy ovlivňuje také řadu dalších finančních výpočtů:

  • případný růst uplatnitelného maxima daňové slevy za umístění dítěte do předškolního zařízení,
  • případné zvýšení hranice ročních příjmů pro vznik nároku na daňový bonus (alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy),
  • případné zvýšení minimální zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů (13,5 % z výše minimální mzdy),
  • případný růst limitu pro osvobození důchodu od daně z příjmů (do 36násobku minimální mzdy),
  • případné zvýšení limitu pro tzv. nekolidující zaměstnání, tedy možný přivýdělek uchazeče o zaměstnání při evidenci na úřadu práce (polovina minimální mzdy).
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).