Hlavní navigace

Vyšší minimální a zaručená mzda každý rok. Stát chce jejich pravidelné valorizace. Co se změní?

24. 8. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Minimální mzda by měla činit trvale polovinu průměrné mzdy z předloňského roku, čili asi 45–47 % aktuální průměrné mzdy. Přinášíme návrh změn pravidel v zákoníku práce. Co na to říkáte?

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh novelizace zákoníku práce, která se má dotýkat i minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy. Měsíční minimální mzda by měla nově činit vždy polovinu průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok.

Jelikož by se počítala z úrovně průměrné mzdy za předminulý rok – z předchozího roku by se to logicky nikdy nestihlo včas dopočítat – tak by v praxi představovala asi tak zhruba nějakých 45–47 % aktuální průměrné mzdy. Takto zjištěná výše minimální měsíční mzdy by se zaokrouhlovala na celé stovky korun nahoru. Analogicky by se z takto stanovené měsíční minimální mzdy odvozovala přepočtem na průměrný počet pracovních hodin připadajících v kalendářním roce na jeden měsíc výše hodinové minimální mzdy, která by se zaokrouhlovala na desítky haléřů.

​Tyto základní sazby minimální mzdy by vyhlašovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí vždy v předstihu pro následující kalendářní rok ve Sbírce zákonů nejpozději do 31. října (roku, který předchází roku, v němž mají nové sazby platit). V současnosti určuje výši minimální mzdy vláda, někdy to učiní ve větším předstihu, někdy na poslední chvíli před koncem roku.

Jak vysoká by byla minimální mzda v příštích letech

Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá spolu s návrhem novelizace zákoníku práce tento předpoklad:

Zvýšení minimální a zaručení mzdy
2022 2021
Hrubá průměrná mzda (HPM) 37 110 Kč 35 850 Kč
Výpočet valorizace hrubé minimální mzdy (zaokrouhleno na stokoruny nahoru) 17 600 Kč 17 100 Kč
Relace zaokrouhlené valorizované HMM k HPM 47,4 % 47,7 %

Problémem však může být, jak přiznává samotná důvodová zpráva k návrhu zákona, okamžik přechodu na nový valorizační mechanismus. Pro rok 2020 byla stanovena minimální mzda ve výši 14 600 Kč za měsíc. Při uplatnění navrhovaných zásad valorizačního mechanismu by podle dosažené průměrné mzdy v roce 2018 měla činit 16 000 Kč, tj. o 1400 Kč (téměř 9,6 %) více.

Aby se uvedený rozdíl (resp. poměr) pro rok 2022 významně snížil, bylo by třeba přistoupit k poměrně razantnímu navýšení minimální mzdy již i pro rok 2021. Změny mají sice nabýt účinnosti až od 1. 1. 2022, ale na přechod na změny zákoníku práce by bylo nutno se připravit již sazbami minimální mzdy pro rok 2021, pokud by tomu tak nebylo, byl by nárůst minimální mzdy pro rok 2022 ještě razantnější.

I při snížení průměrné mzdy by se minimální mzda nesnižovala

​Ovšem nemusí v praxi vždy docházet k nárůstu průměrné mzdy, v důsledku hospodářské krize a recese může docházet i k jejímu snížení. Minimální mzda by se však, přestože je odvozena z průměrné mzdy, snižovat nikdy neměla.

Pokud by došlo k meziročnímu poklesu průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství za minulý kalendářní rok oproti roku předminulému, vyhlásilo by Ministerstvo práce a sociálních věcí nejpozději ve stanoveném termínu základní sazby minimální mzdy v naposledy platné výši.

Automatickou valorizaci by mohla vláda jenom brzdit při poklesu DPH

Valorizace minimální mzdy by tedy byla automatická, nezáleželo by na úvaze vlády, zda minimální mzdu zvýší a o kolik ji zvýší, jako je tomu dosud. Přesto by zůstala vládě aspoň možnost určit nižší sazby minimální mzdy, než by odpovídalo matematickým výsledkům podle pevného valorizačního výsledku v případě, kdy se zhorší ekonomická situace a nárůst minimální mzdy by mohl tuto situaci nepříznivě ovlivňovat.

​Přílišný nárůst minimální mzdy by tedy mohla vláda brzdit. Pokud by v prvním nebo druhém čtvrtletí roku, ve kterém se provádí výpočet minimální mzdy, došlo k poklesu hrubého domácího produktu (HDP) – přesně slovy zákonné předlohy „k poklesu sezónně očištěného meziročního indexu hrubého domácího produktu ve stálých cenách“, mohla by vláda rozhodnout do 30. září daného roku, že se pro následující rok neuplatní popsaný valorizační mechanismus. V takovém případě by nevyhlašovalo výši minimální mzdy Ministerstvo práce a sociálních věcí (do 31. října), nýbrž vláda, a to nejpozději do 30. listopadu.

Minimální mzda by mohla být až do výše, kdy by se uplatnil valorizační mechanismus, předpokládejme však, že by to bylo méně, jinak by to nemělo smysl. Avšak vždy by minimální mzda zůstala přinejmenším v dosavadní naposledy platné výši. Rozhodně by se nesnižovala.

Zůstalo by přepočítávání a navyšování hodinové minimální mzdy při zkrácené pracovní době

Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než obvyklých 40 hodin (tzv. plné pracovní doby) by se hodinová sazba minimální mzdy zvyšovala úměrně zkrácení týdenní pracovní doby.

  • Přímo zákoník práce totiž zkracuje stanovenou pracovní dobu na 37,5 hodiny týdně pro zaměstnance pracující v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu nebo ve vícesměnném či nepřetržitém pracovním režimu, nebo
  • na 38,75 hodiny týdně pro zaměstnance s dvousměnným pracovním režimem,
  • další zkrácení pracovní doby může být provedeno kolektivní smlouvou s odbory nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele.

Ve všech těchto případech se minimální mzda za hodinu přepočítá (zvýší) úměrně ke zkrácené stanovené pracovní době. Tím je zajištěn při různé délce stanovené týdenní pracovní doby nárok zaměstnance (při odpracování stanovené doby) na stejnou výši minimální mzdy za týden, resp. měsíc. Konkrétní sazby na hodinu podle stanovené týdenní pracovní doby se odvodí ze základních sazeb podle vzorce:

Minimální mzda
při týdenní pracovní době
40 hodin                                                       Minimální mzda
_______________________    x 40    =                při
Počet hodin při zkrácené                             zkrácené pracovní době
týdenní pracovní době

Taková úprava (podle uvedeného vzorce) se týká pouze hodinové minimální mzdy, neboť minimální mzda stanovená na měsíc zůstane stejná při stanovené pracovní době 40 hodin za týden i při zkrácené pracovní době.

Zaměstnanci, který má individuálně sjednánu kratší pracovní dobu nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční sazba minimální mzdy snižuje úměrně odpracované době.

Tip-chytre_podnikani_temata

Zaručená mzda a její minimální sazby

Podobně by byly stanovovány a valorizovány nejnižší úrovně zaručené mzdy. Nejnižší úrovně zaručené mzdy by byly nadále odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti prací do osmi skupin. První nejnižší úroveň zaručené mzdy by byla stejně jako dosud shodná se základními sazbami minimální mzdy. Další nejnižší úrovně zaručené mzdy by se rovnoměrně zvyšovaly tak, že osmá nejnižší úroveň zaručené mzdy by činila dvojnásobek první nejnižší úrovně zaručené mzdy. To by se tedy principiálně nezměnilo.

Jestliže by tedy minimální mzda činila v roce 2021 oněch 17 100 Kč a v roce 2022 zmíněných 17 600 Kč, tak by nejnižší úroveň zaručené mzdy pro osmou skupinu prací činila 34 200 Kč v roce 2021 a 35 200 Kč v roce 2022.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).