Podle občanského zákoníku, ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Prostě někdo se může nechat zastoupit někým jiným, protože se sám necítí k jednání odborně zdatný, nemá na něj čas apod. Dle zákona zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění (tedy toho, k čemu je zmocněnec zmocněn) v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě.
Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Je tedy jasné, že písemná plná moc musí být podepsána. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky (jen) tam, kde je to obvyklé. Je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost.
Jak má vypadat plná moc
Když si shrneme klíčová pravidla občanského zákoníku, vidíme, že podpisy na písemně udělené plné moci nemusí být úředně ověřeny a postačí, je-li v ní uvedena osoba zmocněnce, zmocnitele a rozsahu zástupčího oprávnění. I plná moc je soukromou listinou, a proto je na každém, kdo se jí dovolává, aby prokázal její pravost a správnost.
To platí nejen při posouzení pravosti a správnosti soukromé listiny předložené k důkazu při civilním soudním řízení, ale i v případě, že průkaz pravosti a správnosti soukromé listiny je potřebný k tomu, aby osoba soukromého práva (člověk, firma, tedy ne například úřad), vůči níž se na základě listiny jedná v soukromoprávních vztazích, neměla důvodnou pochybnost o pravosti a správnosti předmětné listiny.
Plná moc opravňuje i k vyzvednutí cenné věci
Když by někdo za někoho uzavřel třeba smlouvu nebo učinil jiné právní jednání (právní úkon), třeba dal výpověď, ačkoliv k tomu nebyl zmocněn, předložil by například zfalšovanou plnou moc. Lze se dovolat neplatnosti takové smlouvy nebo jiného právního jednání. Jenže plná moc může být v praxi udělena i k méně formálnímu jednání.
Soudy řešily případ, kdy byla vystavena plná moc k převzetí bagru tovární značky Caterpillar, a to je jistě drahá věc, takže se nelze divit, že ten, kdo měl bagr vydat (povinná), mohl mít (a také měl) pochybnost o pravosti či správnosti předložené plné moci. Bagr vydán nebyl a z tohoto důvodu vznikly náklady exekuce a spor se vedl o to, kdo je uhradí. Soudy měly rozdílný názor. Nejvyšší soud ČR řekl, že jestliže povinná, která měla bagr vydat, takovou pochybnost o plné moci měla, disponovala i důvodem k tomu, aby zmocněnci oprávněné předmětný stroj nevydala.
Jestliže zmocněnec nebo zmocnitel do doby jednání zmocněnce neprokážou pravost a správnost plné moci zmocněnce k jednání na základě předložené plné moci, má osoba, vůči níž zmocněnec jedná, právo takový průkaz požadovat s tím, že do doby jeho předložení není tato osoba povinna plnit zmocněnci dluh, který od ní zmocněnec má podle plné moci jménem oprávněné převzít.
Povinnost k průkazu pravosti a správnosti plné moci přitom má zmocněnec, případně zmocnitel, není tedy záležitostí osoby, vůči níž zmocněnec jedná (zde povinné), aby pravost a správnost plné moci aktivně zjišťovala, vyložil Nejvyšší soud ČR v usnesení.
Neuplatní se tedy v daném případě názor nižšího (odvolacího) soudu, že povinné mělo stačit k tomu, aby bagr vydala, to, že podpis plné moci (zmocňující k převzetí bagru) jedním z jednatelů odpovídá způsobu jednání této společnosti tak, jak je zapsán ve veřejném rejstříku, a že se nejedná o plnou moc, pro kterou by zákon kladl požadavek úředně ověřeného podpisu.
(Zajímavé je, že prvostupňový soud měl stejný názor jako Nejvyšší soud, tedy že i když obě strany jednaly o dobrovolném splnění povinnosti bagr vydat, měla povinná právo plnou moc neuznat a bagr v dané chvíli nevydat. Jenže rozhodnutí-usnesení soudu prvního stupně zrušil odvolací soud, ale jeho rozhodnutí zase zrušil Nejvyšší soud. Tak už to v případě soudních sporů a výkladů práva chodí.)
Adresát má právo pochybovat o pravosti plné moci a ta mu musí být prokázána
Jestliže tedy zmocněnec oprávněné ani oprávněná neprokázali povinné pravost plné moci, na jejímž základě byl zmocněnec oprávněn k převzetí stroje, přičemž tak bylo možno učinit například telefonicky, samozřejmě úředním ověřením podpisů na plné moci nebo i jinak, tak to byla oprávněná, která neposkytla povinné součinnost potřebnou k převzetí stroje, a ne naopak povinná. A tak nelze chování povinné, která bagr nevydala, vyhodnotit jako obstrukci, jak to učinil odvolací soud. Byla to tedy sama oprávněná, která zmařila dobrovolné splnění povinnosti povinné vydat bagr, a k exekuci proto přistoupila ukvapeně.
Shrnutí
Podpisy na písemně udělené plné moci nemusí být úředně ověřeny. V případě pochybností o pravosti předložené plné moci má však činit úkony potřebné k ověření její pravosti ten, kdo má podle plné moci jménem zmocnitele jednat (zmocněnec), případně ten, jehož jménem zmocněnec jedná, a nikoliv ten, vůči němuž nebo s nímž je jednáno.
Jestliže zmocněnec nebo zmocnitel do doby jednání zmocněnce neprokážou pravost a správnost plné moci zmocněnce k jednání na základě předložené plné moci, má osoba, vůči níž zmocněnec jedná, právo takový průkaz požadovat s tím, že do doby jeho předložení není tato osoba povinna se zmocněncem jednat, například plnit zmocněnci dluh, který od ní zmocněnec má podle plné moci jménem zmocnitele převzít.
Povinnost k průkazu pravosti a správnosti plné moci přitom má zmocněnec, případně zmocnitel, není tedy záležitostí osoby, vůči níž zmocněnec jedná, aby pravost a správnost plné moci aktivně zjišťovala, plyne z usnesení Nejvyššího soudu.
ČLÁNKY DO MAILU