Tzv. home office byl dříve vítaným a ne zase až častým benefitem. Během různých omezení a opatření proti nebezpečí šíření koronaviru v r. 2020 a 2021 se stal v určitých profesích standardem, běžnou praxí. A mnohdy přestal být výhodou, stal se spíše nutným zlem, povinností, když při práci doma, kde byly děti, třeba i životní partner nebo partnerka, nebo i domácí zvířata. A nastala ztížená možnost soustředění na práci.
Psychologickým a výkonnostním aspektům práce z domova se věnovat nechceme a nebudeme, i když jsme již v jiných souvislostech v jiných článcích poznamenali, že home office vede spíše ke snížení pracovního výkonu. A moc se to mnohým čtenářům nelíbilo. Avšak různé výzkumy, zhodnocení to potvrzují.
§ 317 zákoníku práce je opravdu velmi málo
Z hlediska právního je však problém v tom, že home office byl dříve opravdu spíše výjimečným způsobem výkonu práce. A především to, že není dostatečně právně upraven, což z toho vyplývá.
Mnozí lidé včetně rádoby odborníků ztotožňují home office s právní úpravou domáckých pracovníků dle § 317 zákoníku práce. Ale to je krajně zjednodušující. Navíc tato právní úprava je velmi kusá, stručná a vůbec neřeší vše, co je při home office potřeba. Není proto divu, že jsou připravovány a navrhovány různé změny zákoníku práce, které by měly upravit pravidla home office. Opravdu to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát a jak si mnozí, včetně zmíněných rádoby odborníků, kteří podceňují pracovní právo, myslí.
Rozhodně v našem článku nepopíšeme a nevyřešíme všechny problémy. Podíváme se jen na problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a odpovědnosti zaměstnavatele za škodu na zdraví zaměstnance způsobenou pracovním úrazem.
Chce to změnu, či spíše doplnění nejen zákoníku práce
Zákoník práce nemá žádnou zvláštní úpravu BOZP pro home office. A to je docela vážný problém. Je tak třeba aplikovat obecnou úpravu BOZP i na home office v plném rozsahu. A to vede často k nesplnitelným povinnostem a absurdním postupům.
Rozsáhlá množina povinností v rámci BOZP je na domáckém pracovišti pro zaměstnavatele, ale potažmo i zaměstnance, těžko splnitelná. Rozšíří-li se home office, a k tomu nejspíš dojde, je nutná změna právní úpravy. Bude nejspíš nutné omezit povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP při práci z domova. Jak může zaměstnavatel kontrolovat a udržovat domácí pracoviště z hlediska BOZP?
Máte doma hasičák? A co lékárničku?
Tak jen namátkou: Opravdu jen vybíráme z povinností, pomineme třeba otázku požární bezpečnosti a povinnost vybavení hasicím přístrojem:
Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci (§ 103 odst. 1 písm. j) zákoníku práce).
Jasně, na pracovišti je to logické. Z toho ovšem vyplývá, že zaměstnavatel musí zajistit, aby pracoviště (ale protože neexistuje zvláštní úprava pro domácké pracoviště, tak to platí i pro něj) bylo vybaveno lékárničkou pro poskytnutí předlékařské první pomoci. Pokud zaměstnanec doma vybavenou lékárničku nemá, musí mu ji zaměstnavatel pořídit na své náklady.
Kdo jste byli či jste stále na home office: zkontroloval vám či zajistil zaměstnavatel lékárničku? Ozve se s kladným a současně i pravdivým vyjádřením, že se tak opravdu stalo, aspoň jeden člověk? Těžko.
Je tradicí v českých domácnostech mít nevypotřebované léky, nějakou tu náplast, snad i obvaz, možná dezinfekci. Ale to není to, co žádají právní předpisy. Stačí toto pro ilustraci, že to opravdu s BOZP během home office a z hlediska plnění povinností zaměstnavatele není tak jednoduché?
A co kontrola pracoviště? Chcete zaměstnavatele mít občas doma?
Zaměstnavatel musí z hlediska BOZP kontrolovat pracoviště a vyhodnocovat rizika BOZP. Právníci, advokáti věnující se v praxi pracovnímu právu (a neradno tuto specializaci podceňovat, opravdu není pro každého, aby si někdo jen odskočil od toho, čemu se jinak věnuje, a vše zvládl) sdružení ve spolku CzELA (Czech Employment Lawyers Association) doporučují následující:
S ohledem na nepraktičnost fyzických kontrol domácího pracoviště je možné akceptovat též řešení, kdy zaměstnanec domácí pracoviště vyfotí, případně natočí na video, a tuto fotodokumentaci nebo videodokumentaci předloží zaměstnavateli. Zaměstnavatel poté posoudí ‚na dálku‘ možná rizika a uloží zaměstnanci přijetí opatření k jejich zmírnění či odstranění, případně se na zmírnění či odstranění rizik sám podílí. Pokud zaměstnanec odstraňuje rizika sám, doloží zaměstnavateli, že tak učinil.
Dobře. V CzELA jsou odborníci. Nic proti. Ale: Opravdu toto v praxi někdo učinil?
Jak je to při úrazech?
Ani pro otázky pracovních úrazů a odpovědnosti zaměstnavatele za škodu jimi způsobenými neexistuje pro home office zvláštní právní úprava. Zase jen narazíme na spoustu problémů.
Zaměstnavatel je povinen, když dojde k pracovnímu úrazu, resp. mu jeho vznik zaměstnanec oznámí, vše prošetřit. Je jasné, že je potřeba, aby navštívil domov zaměstnance a vstoupil do něj.
Jenže obydlí je chráněno ústavními předpisy: Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. Domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. To říká ústavní Listina základních práv a svobod.
Nezbývá než vyjít z toho, že zaměstnanec, který se domáhá odškodnění pracovního úrazu, dobrovolně dovolí, umožní zástupcům zaměstnavatele vstoupit do jeho obydlí. Ale v praxi to může být složitější.
Ovšem nejspíš vždy bude mít zaměstnanec tu větší, tu menší, problém prokázat, že došlo k pracovnímu úrazu, tedy úrazu za podmínek zákoníku práce. Na rozdíl od prokazování úrazu na pracovišti může mít problém sehnat svědky, ale i pokud je má, může namítat zaměstnavatel jejich podjatost.
Zmínění právníci ze spolku CzELA uvádějí ilustrativní příklad: Úraz způsobený elektrickým proudem může být způsoben stejně jako od pracovního notebooku i od nebezpečné manipulace s pračkou. Ovšem i na notebooku se mohl zaměstnanec věnovat soukromým aktivitám.
Home office nelze nařídit
Už jsme předeslali, že vše je složitější, než si lidé myslí, i než si myslela vláda, která naivně chtěla – vyzývala k tomu, aby zaměstnavatelé po dobu opatření proti šíření koronaviru zaměstnancům home office jednoduše nařídili. To nejde. Je třeba jej dohodnout. Nechť tedy laskavý čtenář promine, že v tomto článku nedostane ucelené návody řešení. Jen jsme nastínili problémy. Možná k pracovním úrazům došlo, budou je řešit soudy, a více se tak dozvíme z judikatury nebo přijde zvláštní precizní právní úprava home office a práv a povinností zaměstnavatele a zaměstnance během něj.
Co můžeme doporučit
Pokud se vám stal úraz při home office a výkonu práce, měli byste být schopni prokázat, že jste se na výkonu domácí práce se zaměstnavatelem dohodli, tedy mít o tom smlouvu, dohodu, nebo aspoň pokyn zaměstnavatele, kterému jste vyhověli. Pomohou vám veškeré důkazy. Doporučujeme mít svědky, fotodokumentaci pracoviště a případně i úrazového děje apod.
Pakliže budete nahlašovat pracovní úraz, vězte, že poškození zdraví opravdu musí souviset s výkonem práce, nestačí jen, že jste se zranili v době, kdy jste měli pracovat. Je třeba zdůraznit souvislost úrazu s výkonem práce.
Nemáte nárok na odškodnění, pokud jste si třeba jen odskočili pro jídlo, které vám přivezli. Úkony v přímé souvislosti s výkonem práce nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.
Co je pracovním úrazem a zasluhuje odškodnění
Pracovním úrazem je totiž poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů, a to výhradně při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Bližší upřesnění definice z § 271k odst. 1 zákoníku práce najdete v § 273 a 274 zákoníku práce.
ČLÁNKY DO MAILU