Hlavní navigace

Má, nebo nemá nárok na odstupné při výpovědi oddalovat následnou podporu v nezaměstnanosti?

1. 2. 2024
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Dosud platilo, že kdo měl před registrací na pracáku nárok na odstupné, dostal podporu až po uplynutí doby odpovídající odstupnému. Podmínky se ale změnily. Jak je to nyní?

Do konce roku 2023 platilo, že kdo měl před registrací na Úřadu práce nárok na odstupné od zaměstnavatele, dostal podporu později. Až po uplynutí doby odpovídající odstupnému. Kdo si sehnal novou práci rychle, podporu třeba vůbec nezískal.

Od 1. ledna 2024 se situace změnila. Výplata odstupného už zase neoddaluje nárok na podporu v nezaměstnanosti. Jenže to svědčí, bez velké nadsázky, o přístupu „ode zdi ke zdi“. 

V minulých letech někdy nezaměstnaní, co měli nárok na odstupné, měli nárok na podporu hned při registraci na Úřadu práce (ÚP), jindy se jim nárok odkládal. Různě se to střídalo. To svědčí o nepromyšlenosti a chaotičnosti pravidel.

Proč je to jednou tak a jednou onak?

Asi by bylo žádoucí najít společenský, ekonomický, politický a právní konsensus na tom, zda má nárok na odstupné v posledním zaměstnání před zaregistrováním uchazeče do příslušné evidence Úřadu práce oddalovat nárok na odstupné, nebo ne. Právní úprava se v průběhu let opakovaně měnila. Připomeneme vám nekoncepční vývoj a změny právní úpravy. Jinak řečeno, kdy to jak bylo.

Ale co je správné? Má být nárok na podporu v nezaměstnanosti ihned bez ohledu na odstupné, nebo ne? A když už stát musí šetřit a řekněme, že nyní opravdu šetřit musí, je šetřením, když se poskytuje podpora v nezaměstnanosti hned, nebo je naopak šetřením veřejných peněz, když se podpora poskytuje až později, když je nezaměstnaný zabezpečen odstupným z posledního zaměstnání?

Problém je v tom, že jednou politici vydávají za šetření to, že se nárok na podporu odkládá, a jindy zase, když na ni je nárok hned. Jednou platí to a jednou platí pravý opak. Čert aby se v tom vyznal.

Jak je to nově s odstupným a podporou v nezaměstnanosti

Jedním z údajných úsporných opatření, které přinesl od 1. 1. 2024 zákon č. 349/2023 Sb. v oblasti sociálních dávek, je zrušení dosavadních § 44a a § 44b v zákoně o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Aktuální poslední změny na přelomu roků 2023 a 2024

Ustanovení § 44a upravovalo odklad nároku na podporu, resp. odklad výplaty této dávky – jinak řečeno odsunutí podpůrčí doby (doby, po kterou lze dávku pobírat) na později, pokud zaměstnanci v poslední práci před zařazením do evidence ÚP bylo vyplaceno odstupné nebo obdobná plnění. 

Uchazeči o zaměstnání, kterému příslušelo odstupné, odbytné nebo odchodné, byla podpora poskytována až po uplynutí doby, která odpovídala výši odstupného, odbytného nebo odchodného. 

Tato doba se určovala podle příslušného násobku průměrného měsíčního výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, kterým byla uchazeči o zaměstnání stanovena výše odstupného, odbytného nebo odchodného. Zohledňovalo se v této souvislosti jen plnění (např. výše odstupného) v minimální zákonné výši.

Příklad

Jestliže zaměstnanci vznikl dle zákona nárok na odstupné ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku, protože s ním byl rozvázán pracovní poměr z organizačních důvodů a jeho pracovní poměr trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky (§ 67 odst. 1 písm. b) zákoníku práce), avšak toto odstupné bylo navýšeno o další násobek (jednonásobek) průměrného měsíčního výdělku na základě ujednání v kolektivní smlouvě, zohledňoval se jen dvojnásobek, nikoliv trojnásobek průměrného výdělku, takže docházelo k odkladu nároku na podporu v nezaměstnanosti o 2 měsíce (nikoliv o 3 měsíce).

Ustanovení § 44b pak upravovalo nárok na kompenzaci odstupného a dalších obdobných plnění uchazeči o zaměstnání, kterým tato plnění nebyla po skončení pracovního nebo služebního poměru v nejbližším výplatním termínu u zaměstnavatele vyplaceno.

Následující tabulka ukazuje, ve které době odstupné odsouvalo nárok na podporu a kdy naopak nikoliv.

Právní úprava Odklad nároku na podporu v nezaměstnanosti, resp. hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání a odsunutí jejich podpůrčí doby
Zákon č. 1/1991 Sb. v době od 1. 2. 1991 do 31. 12. 1991 NE
Zákon č. 1/1991 Sb. v době od 1. 1. 1992 do 30. 9. 1999 ANO
Zákon č. 1/1991 Sb. v době od 1. 10. 1999 do 30. 9. 2004 NE
Zákon č. 435/2004 Sb. v době od 1. 10. 2004 do 31. 12. 2010 NE
Zákon č. 435/2004 Sb. v době od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2023 ANO
Zákon č. 435/2004 Sb. od 1. 1. 2024 NE

Podrobný rozpis vývoje právní úpravy

Odsouvání podpůrčí doby, resp. odklad nároku na podporu v nezaměstnanosti, zavedlo do nynějšího zákona (č. 435/2004 Sb.) o zaměstnanosti zákon č. 347/2010 Sb., který jej novelizoval s účinností od 1. ledna 2011. Pozoruhodné je, že tento krok (jde o pravý opak změn platných od 1. 1. 2024) byl rovněž vydáván za úsporné opatření. Úprava, jež zavedla odklad nároku na podporu, se nazývá zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. 

Zákon č. 349/2023 Sb., který naopak ruší odsouvání podpůrčí doby, je úpravou, kterou se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, v oblasti sociálních dávek je zrušení dosavadních.

Je snad konsolidace rozpočtu něco jiného než šetření veřejnými penězi?

Jednou jde podle názvu právního předpisu zákonodárci o úsporné opatření, jednou o konsolidaci veřejných rozpočtů, což by mělo být jedno a totéž, ale má toho být dosaženo zcela opačnými opatřeními – jednou odkladem nároku na podporu, podruhé naopak jeho zrušením.

Kdyby šlo o jedinou změnu v přístupu k otázce, zda odkládat nárok na podporu v případě, že uchazeč o zaměstnání získal v posledním zaměstnání nárok na odstupné, nebo ne, asi by to nevadilo.

Jak se vyvíjela právní úprava

Jenomže nynější zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) ve svém původním znění od 1. 10. 2004 odklad nároku na odstupné (až do 31. 12. 2010) neupravoval.

Předchozí právní úprava, realizovaná zákonem o zaměstnanosti č. 1/1991 Sb. a účinná od 1. 2. 1991 do 30. 9. 2004, v určitém období odklad nároku na podporu (hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání, jak se podpoře tehdy říkalo) upravovala a v jiném období naopak neupravovala.

Předchozí zákon o zaměstnanosti č. 1/1991 Sb., účinný od 1. 2. 1991, ve svém původním znění, odklad nároku na podporu (hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání) relativně krátce (do 31. 12. 1991) neupravoval. (Odstupné přitom upravil zákon č. 195/1991 Sb. s účinností od 31. 5. 1991.) 

Do zákona o zaměstnanosti přinesla odklad nároku na podporu (hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání) novelizace zákonem č. 578/1991 Sb. (o státním rozpočtu federace na rok 1992 a o změně daňových a některých dalších zákonů) s účinností od 1. 1. 1992. Tento stav vydržel do 30. 9. 1999.

S účinností od 1. 10. 1999 zrušil odklad nároku na podporu (hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání) v zákoně o zaměstnanosti zákon č. 167/1999 Sb.

V době předcházející účinnosti nového zákona o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.), který od 1. 10. 2004 nahradil původní zákon o zaměstnanosti (č. 1/1991 Sb.), tak odklad nároku na podporu (hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání) nebyl upraven (šlo o dobu od 1. 10. 1999 do 30. 9. 2004). 

S přijetím nového zákona o zaměstnanosti se tak úprava nezměnila. K tomu došlo, jak už jsme uvedli, od 1. 1. 2011, kdy zákon č. 347/2010 Sb. zavedl ve stávajícím zákoně o zaměstnanosti odklad nároku na podporu. A tento odklad byl naposledy aktuálně k 1. 1. 2024 zrušen zákonem č. 349/2023 Sb.

Asi jde o správné odstranění diskriminace, ale rozhodně ne o šetření

Domnívám se, že to, že uchazeč o zaměstnání bude mít ihned nárok na podporu v nezaměstnanosti, je správné. Odklad nároku mohl být do jisté míry diskriminační právě vůči těm nezaměstnaným, kteří při propuštění ze zaměstnání získali odstupné.

Ale rozhodně si nemyslím, že toto opatření přispívá k šetření veřejných peněz nebo ke konsolidaci státního rozpočtu. Ba právě naopak. Vždyť jestliže si uchazeč o zaměstnání stihl najít nové pracovní uplatnění již právě během doby, kdy ještě neměl nárok na podporu v nezaměstnanosti, stát na jeho podpoře ušetřil. A to i v případě, že uchazeč o zaměstnání nestihl vyčerpat celou podpůrčí dobu pro danou sociální dávku, a to právě proto, že po určitou dobu na začátku své nezaměstnanosti neměl na podporu nárok. V prvním případě ušetřil celou podporu, ve druhém její část.

Odklad nároku na podporu byl pro někoho nevýhodou, pro někoho výhodou, jak už to bývá

Na první pohled se bezodkladný nárok na podporu v nezaměstnanosti jeví jako výhoda pro nezaměstnané. Ale nemusí tomu být tak v případě lidí, kteří si nedokáží novou práci najít dostatečně rychle. Takoví lidé sice neměli zpočátku nárok na podporu, ale zato na ni měli nárok do pozdější doby. 

Délka podpůrčí doby činí podle věku uchazeče o zaměstnání 5, nebo 8, nebo 11 měsíců. Jestliže ale uchazeč o zaměstnání měl nárok na odstupné řekněme ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku, pak mohl podle svého věku pobírat podporu ještě i za 8., nebo 11., nebo i 14. měsíc své nezaměstnanosti (a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání).

skoleni_18_3

Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání, který splní podmínky pro nárok na ni, vyplácí po podpůrčí dobu, která trvá maximálně:

  • 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku,
  • 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a
  • 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku.

Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).