Ne každý má na nový automobil. Navíc poptávka po starších vozech na benzín či naftu bude jen růst, málokdo bude mít v budoucnu na elektromobil. Tak se podívejme, co musí z pohledu kvality splňovat ojeté auto. Co lze uznat za projev obvyklého opotřebení a co naopak za vadu bránící řádnému užívání, kdy kvůli tomu může kupující zrušit (prostřednictvím odstoupení od ní) smlouvu?
I ojetina za 55 000 Kč musí být funkční k řádnému provozu
Soud prvního stupně vyhověl žalobě kupujícího, který zažaloval prodávajícího, a uložil mu zaplatit 55 000 Kč (i s úroky z prodlení), a to oproti vydání osobního automobilu, který si žalobce koupil od prodávajícího.
Soud tak vyhověl požadavku na zrušení kupní smlouvy. A odvolací soud potvrdil rozhodnutí prvostupňového soudu.
(Změna vlastnictví vozu se odehrála mezi dvěma lidmi. Neřešíme žádné nekalé praktiky profesionálních prodejců, ale práva a povinnosti běžných účastníků kupní smlouvy na ojetý vůz.)
Co bylo dohodnuto
Prodávající kupujícího ujistil, že vozidlo „má nové brzdy“, a žádné vady nepřiznal. Po převzetí vozidla při první delší jízdě však kupující zjistil větší únik chladicí kapaliny a nefunkční alternátor. Po odborné prohlídce v servisu oznámil kupující prodávajícímu, kterého posléze zažaloval, že vozidlo vykazuje vady (únik chladicí kapaliny způsobený prasklým těsněním pod hlavou motoru, nefunkční alternátor, opotřebení brzdového mechanismu), a proto odstupuje od smlouvy. To prodávající odmítl.
Kdy lze od smlouvy odstoupit
Podle ust. § 2106 odst. 1 o. z., je-li vadné plnění (třeba zakoupený automobil) podstatným porušením smlouvy, má kupující právo
- na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,
- na odstranění vady opravou věci,
- na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
- odstoupit od smlouvy.
Bez znaleckého posudku se soud neobejde, ale ten něco stojí
Soudní spor se samozřejmě neobešel bez znalce. A právě tohle budiž varováním pro nepoctivé prodejce. Znalec a jeho práce něco stojí. A poražený ve sporu musí zaplatit náhradu nákladů řízení. Nese tak nejen svoje soudní výlohy, ale i ty, které měla vítězná strana.
Vadu spočívající v úniku chladicí kapaliny v důsledku prasklého těsnění pod hlavou motoru popsal znalec, z jehož posudku soud vyšel, jako nejpravděpodobnější příčinu úniku chladicí kapaliny.
Dále znalec uvedl, že jde o nikoliv atypickou vadu u vozidla tohoto stáří, vyloučil však, že by tato vada byla otázkou opotřebení, ale jde o důsledek namáhání vlivem vysokých teplot a tlaku. Spolu s nefunkčním alternátorem se jedná o vadu, která znemožňuje provoz vozidla.
Ohledně vady brzd, spočívající v opotřebení tlouštěk činných ploch brzdových kotoučků a destiček, znalec zjistil, že jejich stav neodpovídá tvrzení prodávajícího o jejich výměně.
Soud proto uzavřel, že žalujícím kupujícím vytknuté vady, jež se na vozidle vyskytovaly v době převzetí, zakládají podstatné porušení smlouvy, takže kupující skutečně důvodně (po právu) od kupní smlouvy odstoupil (podle § 2106 odst. 1 OZ).
Právní úprava odpovědnosti za vady prodávané věci
Prodávající upozorní (rozuměj: je povinen upozornit) kupujícího při ujednávání kupní smlouvy na vady věci, o nichž ví (§ 2084 o. z.). Věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a § 2096 OZ (píše § 2099 odst. 1 OZ).
Práva kupujícího, je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, už jsme shora uvedli – a víme, že kupující si zvolil odstoupení od smlouvy, tedy negaci kupní smlouvy.
K tomu dodejme, že podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala (v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není). (§ 2002 odst. 1 věty druhé OZ)
Vadou se rozumí faktický nebo právní stav, který brání řádnému nebo smluvenému užívání věci, jak už vyložil Nejvyšší soud ČR dříve v rozsudku ze dne 28. 11. 2008 (spis. zn. 33 Cdo 1300/2006 – tento starší judikát není k dispozici online).
Výklad Nejvyššího soudu pro praxi
Odpovědnost za vady koupené věci se vztahuje jak na nové, tak i na použité věci, a není rozhodující, zda prodávající o takové vadě věděl. I prodávaná použitá či starší věc musí mít obvyklé vlastnosti odpovídající jejímu stáří a běžnému opotřebení, nikoliv ovšem takové vady, které brání jejímu užití v souladu s kupní smlouvou nebo k účelu stanovenému kupní smlouvou nebo k účelu, k němuž se taková věc obvykle užívá.
Jinak řečeno v případě prodeje použité (starší) věci prodávající odpovídá pouze za vady, které měla věc v momentě jejího převzetí, a to ještě jen za takové, které neodpovídají míře jejího používání nebo obvyklého opotřebení.
Z uvedeného plyne, že je-li předmětem prodeje starší motorové vozidlo, nelze jeho běžné opotřebení, jímž se rozumí opotřebení odpovídající stáří vozidla, počtu najetých kilometrů a běžnému způsobu užívání i údržby vozidla, považovat za jeho vadu.
Dále platí, jak už jsme si ilustrovali na citaci právní úpravy, že kupující má právo od smlouvy odstoupit v případě podstatného porušení smlouvy, jímž je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala.
Nejvyšší soud ČR proto např. již v rozsudku ze dne 16. 11. 2017 dovodil, že vadu, v důsledku níž je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, je třeba považovat za vadné plnění naplňující podstatné porušení kupní smlouvy a opravňující kupujícího odstoupit od smlouvy (spis. zn. 23 Cdo 3724/2017).
Řešení případu
V projednávané věci bylo předmětem prodeje (v únoru 2018) osobní vozidlo vyrobené v roce 2002, a to s nájezdem 237 912 km. Strany kupní smlouvy si ve smlouvě neujednaly žádné zvláštní vlastnosti předmětu koupě, např. že předmětem koupě je vozidlo za hranicí své životnosti či vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích.
Uvedeným zjištěním proto odpovídá logický závěr, že kupující dotyčné vozidlo kupoval za účelem jeho provozování na pozemních komunikacích, a ne třeba na součástky. Nekupoval auto za účelem tzv. opravářského kanibalismu. Ostatně jiný účel (smlouvy, koupě, resp. prodeje) žádný z účastníků smlouvy v průběhu soudního řízení netvrdil.
Drtivá většina lidí kupuje auto ne na součástky, ale proto, aby s ním jezdila. Z toho tedy soud vyšel.
Co bránilo řádnému užívání automobilu
Kupující ovšem na žádné vady, jež by uvedenému účelu bránily, neupozornil. Soudy proto zhodnotily, že únik chladicí kapaliny, jehož příčinou je prasklé těsnění pod hlavou motoru, a nefunkční alternátor, jsou vadami, které provoz vozidla znemožňují.
Tyto vady (řádně a včas vytknuté) představují podstatné porušení kupní smlouvy odůvodňující odstoupení od kupní smlouvy. Únik chladicí kapaliny způsobený prasklým těsněním pod hlavou motoru jako vada, pro kterou vozidlo není způsobilé k provozu, jak je každému jasné, (z právního pohledu, aby se vyhovělo liteře zákona) představuje nedostatek vlastností, jež se u věcí téhož druhu a stáří obecně předpokládají a jejichž absencí je využití věci k danému účelu nikoliv nepodstatně sníženo.
Jinak řečeno předmět koupě má vady bránící tomu, aby ji kupující užíval k účelu dle kupní smlouvy, zhodnotil Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 5. 2021 (spis. zn. 33 Cdo 3235/2020). Takže dovolání prodávajícího, kterému se nelíbila rozhodnutí nižších soudů, k NS bylo zamítnuto. (Pozoruhodné je, že se případ vozu prodaného za 55 tisíc Kč dostal až k Nejvyššímu soudu. Uvažme jen výši soudních výloh.)
NS: co je vada ojetého vozu a kdy můžete zrušit kupní smlouvu
Nejvyšší soud ČR proto ve svém rozsudku ze dne 25. 5. 2021 vyslovil závěr, že je-li předmětem koupě starší vozidlo, nelze jeho běžné (obvyklé) opotřebení, jež vzhledem k obvyklé době životnosti či jeho částí odpovídá jeho stáří, počtu ujetých kilometrů, běžným provozním podmínkám a běžnému způsobu používání i údržby, považovat za jeho vadu (spis. zn. 33 Cdo 3235/2020).
Za vadu by bylo možné považovat teprve takový stupeň opotřebení, jež je podstatně pokročilejší, než by odpovídalo uvedeným hlediskům. Za projev běžného opotřebení u starší věci však nelze považovat vadu, pro kterou věc nemůže sloužit účelu sjednanému či vyplývajícímu z kupní smlouvy.
V kontextu projednávané věci to znamená, že za projev běžného opotřebení u staršího vozidla nelze považovat vadu, pro kterou je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu, pokud z ujednání nebo z účelu patrného ze smlouvy výslovně nevyplývá, že předmětem koupě není vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu.
Jinak řečeno, je-li předmětem koupě starší opotřebované vozidlo a nevyplývá-li ze smlouvy, že prodávané vozidlo není způsobilé k provozu, pak vada, pro kterou je takové vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu, zakládá odpovědnost prodávajícího z vadného plnění, neboť vozidlo jako předmět koupě nemá vlastnosti v kupní smlouvě ujednané nebo vlastnosti vhodné pro účel ze smlouvy patrný či obvyklý.
ČLÁNKY DO MAILU