Statistické údaje reagují na koronavirovou krizi se zpožděním, takže trh práce v prvních třech měsících letošního roku ještě nestihla viditelně poznamenat. Týká se to jak nezaměstnanosti, tak statistky volných pracovních míst. Podniky měly jiné starosti než odhlašovat volná místa z registrace Úřadu práce, i když zastavily výběrová řízení. Výrazněji se útlum ekonomiky projevil jen na snížení počtu odpracovaných hodin. V březnu meziročně došlo k jejich snížení o 10 % a v dubnu předběžné údaje ukazují na pokles o 22 % odpracovaných hodin.
Růst mezd v 1. čtvrtletí zpomalil, průměr přesáhl 34 tisíc
Podle informací Českého statistického úřadu (ČSÚ) se růst mezd v 1. čtvrtletí zpomalil, průměr přesáhl 34 tisíc Kč. Průměrná hrubá mzda se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšila o 5 % na 34 077 korun, což oproti předchozím rokům představuje zpomalení. Část z toho navíc spolkla inflace, reálně tak mzdy rostly pouze
o 1,4 %. Ke zpomalení růstu platů by patrně došlo i bez krize způsobené pandemií koronaviru, ta ale zpomalení ještě umocnila.
Odměny za práci jsou obecně směrem dolů relativně nepružné a v krátkém období se tak v reakci na pandemickou krizi změny v odměňování týkaly především pohyblivých složek či bonusů. Na začátku roku navíc docházelo ke zvyšování platů zejména ve veřejné sféře,
říká ekonom Michal Brožka z Komerční banky.
Tahounem růstu mezd podle něj nyní bude především veřejný sektor, zatímco na mzdách v soukromém sektoru se bude kvůli poklesu ekonomiky a oslabení poptávky šetřit. Výjimku budou tvořit oblasti, kde přetrvává nedostatek zaměstnanců. To by mohlo být v některých oblastech IT a částečně zatím i ve stavebnictví. V souvislosti s očekávaným růstem nezaměstnanosti.
V prvním čtvrtletí letošního roku zaměstnanost klesla pod hranici 5,3 milionu osob a meziročně se snížila o 28,1 tisíce osob. Celková míra zaměstnanosti tak dosáhla ve věkové skupině 15–64 let 74,8 %, což je meziroční snížení o 0,2 %.
Obecná míra nezaměstnanosti nepřekročila 2,0 %
Celkový počet nezaměstnaných podle ČSÚ dosáhl v prvním čtvrtletí letošního roku hodnoty 106,1 tisíce osob. Po sezónním očištění čísla ukazují mezičtvrtletní pokles nezaměstnanosti o 6,7 tisíc osob. Obecná míra nezaměstnanosti nepřekročila 2,0 %. Snížil se také počet dlouhodobě nezaměstnaných, meziročně poklesl o 6,2 tisíce lidí. Celkově tak bylo v prvním čtvrtletí letošního roku 28,7 tisíce dlouhodobě nezaměstnaných. Z celkového počtu nezaměstnaných tak hledalo práci déle než rok 27 % lidí.
Snížil se tedy počet zaměstnaných i nezaměstnaných. Z čehož lze usuzovat, že lidí bez práce je více než ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019, protože došlo k nárůstu ekonomicky neaktivních lidí ve věku 15 až 64 let. V prvním čtvrtletí jich bylo celkově 3600,2 tisíce. Počet ekonomicky neaktivních žen stoupl o 36,0 tisíce, což je vyšší nárůst než v případě ekonomicky neaktivních mužů, jejichž počet stoupl o 22,7 tisíce. Výrazně však vzrostl počet ekonomicky neaktivních seniorů ve věku 65 let a více. Za první tři měsíce letošního roku jich přibylo 45,4 tisíce a jejich celkový počet dosáhl 1980,5 tisíce. Počet osob, které nepracují a aktivně práci nehledají, ale přitom uvádějí, že by pracovat chtěly, se naopak meziročně snížil o 11,2 tisíce na 93,4 tisíce osob.
O práci přicházeli nejčastěji agenturní zaměstnanci
Na různá odvětví měla koronavirová krize odlišný vliv. Nejvíce přicházeli o práci agenturní zaměstnanci a pak lidé zaměstnaní v pohostinství a ubytovacích službách. Pokles zaměstnanosti byl však v prvním čtvrtletí patrný například také v hutním průmyslu (1,8 %), kde jde ale o dlouhodobý vývoj, který s koronavirovou krizí nesouvisí.
Ve zpracovatelském průmyslu meziročně ubylo o 38,6 tisíce pracovních míst, což je 3,3 %. S tím souvisí i pokles pracovních míst i v odvětví administrativní a podpůrné činnosti celkově o 12,6 tisíce, což je 6,2 %. Na těchto pozicích převažují agenturní zaměstnanci pracující převážně také na místech spadajících pod průmysl například jako nekvalifikovaní dělníci.
Ve službách jako celku zaměstnanci obecně přibývali. Nicméně v sektoru ubytování, stravování a pohostinství počet míst klesl o 5,2 tisíce, což je relativní úbytek o 4,3 %. Tady jde patrně o dopad koronavirové krize. V dopravě a skladování se počet zaměstnanců snížil o 5,5 tisíce, tedy 2,0 %. V zemědělství ubylo 1,8 tisíce míst, což je méně o 1,9 %. V odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu klesl počet pracovních míst o 0,4 tisíce, tedy o 1,1 %. Naopak nízký byl pokles pracovních míst ve stavebnictví, kde ubylo jen 0,3 tisíce míst, což je 0,1 %. V profesních, vědeckých a technických činnostech ubylo 1,3 tisíce míst, což je 0,7 %. Ve velkoobchodě a maloobchodě ubylo 2,0 tisíce míst (−0,4 %).
Přibývali zaměstnanci ve zdravotnictví a sociálních službách
V některých odvětvích se naopak počet pracovních míst zvyšoval. Jde například o oblast zdravotní a sociální péče, kde přibylo 3,7 tis. (1,2 %). Překvapující může být v současné situaci nárůst o 0,6 % v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech, což je o 0,3 tisíce více. Setrvalý je růst počtu zaměstnanců v odvětví informační a komunikační činnosti, aktuálně 1,6 tisíce, relativně 1,3 %, a v peněžnictví a pojišťovnictví přibylo 0,5 tisíce pracovních míst (0,7 %).
ČLÁNKY DO MAILU