Hlavní navigace

Končí vám nájem bytu, ale (ex)partner zůstává. Jak se vyhnout dalšímu placení nájemného?

Autor: Depositphotos
Tomáš Zilvar

Jaké nároky má pronajímatel vůči nájemci, který nevyklidil a nepředal zpět byt, i když jeho nájem skončil? Co musí nájemce platit? A co když je byt ve společném nájmu, kdo pak vše zaplatí?

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Dva lidé – muž a žena – uzavřeli s pronajímatelem nájemní smlouvu a stali se tak společnými nájemci bytu. Oba tedy měli práva a povinnosti nájemce. To znamená, že pokud uzavře nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu.

Společným nájemcem bytu se stane i osoba, která se souhlasem stran přistoupí ke smlouvě. A co platí o nájemci, platí obdobně o společných nájemcích, není-li dále stanoveno jinak. Společní nájemci mají také stejná práva a povinnosti.

Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou. A protože účastníci v ní vyloučili její obnovení, a také k ní podle podmínek dohodnutých ve smlouvě nedošlo, nájem skončil uplynutím sjednané doby nájmu.

O prolongaci nájmu jsme samostatně pojednali v článku Nájemce nevrátil pronajatou věc? Už nemusíte rychle podávat žalobu, stačí výzva

V den, kdy nájem skončil, vznikla žalovaným nájemcům povinnost odevzdat byt zpět pronajímateli.

Nejvyšší soud již za účinnosti zrušeného občanského zákoník dospěl v řadě svých rozhodnutí (například rozsudkem ze dne 30. 5. 2012 a rozsudkem z 22. 4. 2015) k závěru, že užíváním předmětu nájmu je i jeho nevyklizení po skončení doby nájmu.

Od tohoto závěru není důvod se odchýlit ani v poměrech současné právní úpravy, konstatoval v rozsudku Nejvyšší soud ČR.

Nestačí z bytu odejít

Nejvyšší soud také v řadě svých rozhodnutí při výkladu NOZ formuloval a odůvodnil závěr, že vyklizení bytu v sobě zahrnuje též odevzdání věci majiteli tak, aby k ní měl volný přístup a mohl s ní dále disponovat. Například odevzdáním klíčů. Tudíž nestačí byt pouze opustit.

Rovněž za účinnosti současné právní úpravy platí, že řádné vyklizení bytu předpokládá i jeho odevzdání pronajímateli. Jakožto nájemce máte pronajímateli odevzdat klíče, přičemž se stanoví vyvratitelná domněnka odevzdání bytu pronajímateli po skončení nájmu ke dni, kdy jste ho opustili způsobem, jímž jste dali jednoznačně najevo, že zanecháváte užívání bytu s úmyslem se tam již nevrátit (aniž byste mu odevzdali klíče).

Předejte klíče, nebo aspoň oznamte, že už v bytě nebydlíte

V den, kdy nájem skončil, však nájemci byt nevyklidili a pronajímateli nepředali. Druhý nájemce navíc pokračoval v jeho užívání. Tvrzení 1. nájemkyně, že ona sama po skončení nájmu byt již fakticky neužívala, není pro závěr, zda byt vyklidila, významné. Po skončení nájmu nepředala pronajímateli své klíče a ani byt neopustila takovým způsobem, že pronajímateli muselo být bez jakýchkoli pochybností zřejmé, že v něm již nebydlí. Tím by se uplatnila domněnka odevzdání bytu. Dokonce pronajímateli ani neoznámila, že byt již vyklidila.

Není proto podstatné, jestli po skončení nájmu měla v bytě i nadále své věci, nebo jen do bytu chodila na občasné návštěvy. Jestliže byt pronajímateli nepředala odevzdáním klíčů, nebo pronajímateli alespoň s ohledem na skutečnost, že ho i nadále užíval 2. nájemce, neoznámila, že byt již vyklidila a neužívá ho, a jen spoléhala na to, že to za ni učiní 2. nájemce (což se však nestalo), nezprostila se svých povinností, které jí jako bývalé nájemkyni bytu vznikly a trvaly až do jeho odevzdání.

Platí se náhrada za užívání bytu

Nepředáte-li při skončení nájmu byt pronajímateli, má pronajímatel až do doby, kdy je mu byt skutečně odevzdán, právo na náhradu za užívání bytu ve výši ujednaného nájemného. Jde o nárok, který vychází ze skutečnosti, že ačkoliv již nájem skončil, pokračujete v užívání bytu. Není přitom významné, jakým způsobem, pronajímatel s bytem jednoduše nemůže po tuto dobu disponovat a pronajmout ho jinému nájemci, který by platil nájemné.

Občanský zákoník úpravou dává pronajímateli právo požadovat po vás jakožto po bývalém nájemci úhradu za užívání bytu ve výši naposledy sjednaného nebo soudem stanoveného nájemného, ačkoliv již nájem skončil. A to až do doby, kdy mu byt nepředáte. Jde přitom o nárok, který vyplývá přímo ze zákona.

Protože společní nájemci mají ve vztahu k pronajímateli stejná práva a povinnosti, pronajímatel má právo na náhradu za užívání bytu po všech společných nájemcích, kteří mu po skončení nájmu byt neodevzdali a nesdělili mu, že v užívání již nepokračují.

Nájemkyně (v případu, který řešil Nejvyšší soud) mohla předejít vzniku práva pronajímatele na náhradu ve výši ujednaného nájemného jen tím, že by mu byt po skončení nájmu předala. Nebo alespoň oznámila, že ho již vyklidila a nadále ho užívá výlučně 2. nájemce. To ale neučinila. Musí proto náhradu nájemného za dobu, co byl druhý nájemce v prodlení s vyklizením bytu, uhradit s ním společně a nerozdílně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).