Kolik dostanete od zaměstnavatele za nemoc?

Pokud jste byli uznáni dočasně práce neschopnými, přísluší vám od 4. pracovního dne v době prvních 14 kalendářních dnů nemoci náhrada mzdy od zaměstnavatele, až potom nemocenské od státu.

Kdo má na náhradu mzdy nárok

Zaměstnanci činní v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti jsou účastni nemocenského pojištění, a mají tedy za stanovených podmínek v případě dočasné pracovní neschopnosti nárok na náhradu příjmu od zaměstnavatele, resp. nemocenské od státu, pokud sjednaná částka započitatelného příjmu z jejich zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň 2500 Kč – tzv. rozhodný příjem.

Od roku 2012 jsou též zaměstnanci činní na dohodu o provedení práce účastni nemocenského pojištění, a to v těch kalendářních měsících, v nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce (nebo úhrnu více těchto dohod u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci) v částce vyšší než 10 000 Kč, tedy nejméně 10 001 Kč.

Za jakou dobu náleží náhrada mzdy

Během prvních 2 týdnů, s výjimkou prvních 3 dnů, dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz vám poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny; nemocenské vyplácí stát až od 15. dne. Běžné onemocnění jako chřipka či angína se tak často vyléčí dříve, než vůbec můžete získat nemocenské dávky. Náhrada mzdy náleží za pracovní dny, a to od 4. pracovního dne.

Náhrada mzdy náleží pouze za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá účast na nemocenském pojištění. Náhrada mzdy nepřísluší za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených pracovních směn.

Pokud vznikla dočasná pracovní neschopnost ode dne, kdy již zaměstnanec celou směnu odpracoval, začne běžet doba prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti následujícím kalendářním dnem. Takto bude posuzován i případ, kdy zaměstnanec odpracuje celou směnu a poté je v tomto dni hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. Odpracuje-li zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti již tímto dnem.

Podklady se zjišťují čtyřikrát za rok

Nejprve je třeba zjistit váš průměrný hodinový výdělek za kalendářní předcházející čtvrtletí, ve kterém jste byli uznáni dočasně práce neschopnými nebo vám byla nařízena karanténa. Pak se sečtou vaše veškeré příjmy, jak základní mzda nebo plat, tak i další složky, jako např. odměny, a vydělí se počtem pracovních hodin v příslušném čtvrtletí. Pokud nelze průměrný výdělek stanovit, protože jste neodpracovali v příslušném čtvrtletí ani 21 dnů, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek, kterého byste zřejmě dosáhli. Ten se stanoví ve smyslu ust. § 353 odst. 1 a 2, § 354 odst. 1 a 2 a § 355 a § 356 odst. 1 zákoníku práce.

Z průměrného hodinového výdělku

Průměrný výdělek se počítá z hrubé mzdy (platu) zúčtované k výplatě v předchozím kalendářním čtvrtletí a z odpracovaných hodin v rozhodném období, resp. hodin, za které vám přísluší mzda nebo plat. Průměrný výdělek se tedy zjišťuje – vypočítává – u zaměstnance celoročně zaměstnaného čtyřikrát ročně – vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu.

Jestliže je v rozhodném období (kalendářním čtvrtletí) zúčtována k výplatě mzda (plat), která je poskytována za delší než čtvrtletní období (např. roční odměna, cílová odměna, třináctá mzda nebo plat), vypočte se její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí (např. jedna čtvrtina z roční odměny), zahrne se do výpočtu průměrného výdělku za toto čtvrtletí a zbývající části se zahrnují do hrubé mzdy v následujících čtvrtletních obdobích. Zápočet těchto mezd (platů), poskytovaných za období delší než čtvrtletí, se v rozhodném období zahrnuje však vždy jen v rozsahu vaší odpracované doby v tomto rozhodném období, aby nedošlo ke zkreslení vypočteného průměrného výdělku.

V případě proplacení mzdy (platu) za práci přesčas při neposkytnutí náhradního volna za ni v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, se do odpracované doby v tomto čtvrtletí zahrnou také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta (např. práce přesčas vykonaná v lednu je zaměstnanci proplacena až v dubnu).

Pokud bude dočasná pracovní neschopnost trvat tak, že v rámci prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti připadne čtvrtý nebo jakýkoliv další pracovní den nebo dny do jednoho kalendářního čtvrtletí a následující pracovní den nebo dny až do 14. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti do následujícího kalendářního čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti používat 2 průměrné hodinové výdělky.

Jaká je maximální náhrada

Maximální výše náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti činí 157 Kč za hodinu.

• Do I. redukční hranice 157,68 se započte 90 %, tedy 141,912,
• mezi I. a II. redukční hranicí se započte 60 %, čili (236,43 – 157,68) x 0,6 = 47,25,
•  mezi II. a III. redukční hranicí se započte 30 %, čili (472,68 – 236,43) x 0,3 = 70,875.

(141,912 + 47,25 + 70,875) x 0,6 = 156,0222, čili po zaokrouhlení 157 Kč.

A kolik činí náhrada mzdy pro vás? Nezkusíte-li si spočítat peníze ručně podle našich návodů, zde je kalkulačka náhrady mzdy a nemocenské.

Kdy dostanete méně

Zákonná výše nebo výše náhrady mzdy dohodnutá či vnitřním předpisem stanovená (čili vyšší než zákonná) se vždy snižuje na 50 % v případě, že si dočasnou pracovní neschopnost přivodil zaměstnanec

• zaviněnou účastí ve rvačce,
• jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek,
• při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

V případě, že zaměstnavatel vyplatí náhradu mzdy za dočasnou pracovní neschopnost a po jejím ukončení zjistí, že došlo k neoprávněné výplatě náhrady, je oprávněn podle ust. § 147 odst. 1 písm. e) zákoníku práce srazit náhradu mzdy, a to bez souhlasu zaměstnance.

Porušil-li zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce – povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek – může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout. Náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď podle ust. § 52 písm. h) zákoníku práce.

Kdy peníze dostanete

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti je splatná spolu se mzdou za příslušné období. Náhrada mzdy nebo platu či odměny z dohody se poskytuje na základě dokladů stanovených pro uplatnění nároku na nemocenské, vystavených ošetřujícím lékařem, který uznal zaměstnance práce neschopným, a to v nejbližším výplatním termínu po předložení těchto dokladů.

Zaměstnavatel musí stanovit, do kdy nejpozději před výplatním termínem je nutné doklady pro poskytnutí náhrady mzdy předložit, aby náhrada mzdy mohla být včas – v tomto výplatním termínu – vyplacena. Pokud zaměstnanec předloží doklady později, poskytne zaměstnavatel náhradu mzdy až v následujícím výplatním termínu. Jestliže zaměstnavatel v případě včasného předložení dokladů zaměstnancem nevyplatí zaměstnanci náhradu mzdy nebo její část ani do 15 dnů po uplynutí splatnosti mzdy (mzda je splatná do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíc, za nějž mzda náleží), může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr.

Zaměstnanec, který takto okamžitě zrušil pracovní poměr, má nárok ještě na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tedy za 2 měsíce (ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce).

Když je zaměstnavatel velkorysý

Náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti lze, jak už bylo naznačeno, dohodnout (v kolektivní smlouvě s odbory) nebo stanovit (vnitřním předpisem zaměstnavatele) i za tzv. karenční dobu, tedy dobu prvních 3 dnů dočasné pracovní neschopnosti, a také nad rámec redukčních hranic. V takovém případě nesmí výše náhrady mzdy připadající na 1 hodinu převýšit průměrný hodinový výdělek zaměstnance. Náhrada mzdy poskytnutá nad zákonný rámec, jak je popsáno v článku, podléhá zdanění a odvádí se z ní rovněž zdravotní a sociální pojištění.