Hlavní navigace

Kdy získáte nárok na plnou dovolenou i přes čerpání mateřské a rodičovské dovolené? (PŘÍKLADY)

25. 8. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Čím delší bude od roku 2021 v daném kalendářním roce čerpání mateřské dovolené, tím delší bude také vaše běžná dovolená a tím více peněz získáte. Mateřská se totiž počítá i nadále jako výkon práce, kdežto rodičovská nově maximálně v rozsahu 20 týdnů.

V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. (Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.)

K prohloubení péče o dítě je pak zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.

Žádosti o dovolenou čerpanou bezprostředně po mateřské musí zaměstnavatel vyhovět

Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele (dle § 217 odst. 5 ZP) o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět. Žádost o takové čerpání dovolené však již s ohledem na zrušení pravidel pro krácení dovolené pro omluvené absence, jak jsme psali v tomto článku, nebude mít (vždy) smysl z hlediska zachování plného nároku na dovolenou za kalendářní rok.

To jsme si už řekli zase v jiném článku a protentokrát přislíbili další vysvětlení. Ustanovení § 217 odst. 5 ZP se nemění a zůstává součástí zákoníku práce i po 31. 12. 2020. Nadále jej tedy budou moci zaměstnanci využít. Někdy to bude moci vést k zachování plného nároku na dovolenou, ale mnohdy tomu tak nebude. A také jsme si již objasnili nový výpočet délky vaší dovolené od příštího roku.

Z rodičovské dovolené se vám počítá k dobru maximálně 20 týdnů

Vždy totiž bude moci být započten pro nárok na dovolenou z rodičovské dovolené maximálně dvacetinásobek týdenní pracovní doby, tedy případě stanovené (plné-40hodinové) týdenní pracovní doby 800 hodin, zatímco doba čerpání mateřské dovolené se bude jako výkon práce počítat plně. Pakliže bude zaměstnankyně čerpat celou mateřskou dovolenou – 28 týdnů v daném kalendářním roce – a potom nastoupí na rodičovskou dovolenou, započte se jí pro nárok na dovolenou jako odpracovaných 48 týdnů (28 týdnů mateřské dovolené + limitovaných 20 týdnů z rodičovské dovolené).

Pak jí vznikne nárok na 147,69 čili po zaokrouhlení 148 hodin čili 18,5 dne dovolené (40 hodin týdenní pracovní doby : 52 týdnů v kalendářním roce × 48 týdnů odpracované doby × 4 týdny dovolené za kalendářní rok), jestliže zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené. Resp. jí vznikne nárok na 184,61 čili po zaokrouhlení na 185 hodin čili 23 dnů a 1 hodinu dovolené (40 hodin týdenní pracovní doby : 52 týdnů v kalendářním roce × 48 týdnů odpracované doby × 5 týdnů dovolené za kalendářní rok), jestliže zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené.

Pokud vám výpočet není zřejmý, vězte, že nová pravidla pro výpočet dovolené jsme si už přiblížili podrobněji v předchozím článku

Bude-li zaměstnankyně čerpat na základě své žádosti bezprostředně po mateřské dovolené dovolenou ještě před tím, než nastoupí rodičovskou dovolenou, započte se jí pro nárok na dovolenou jako odpracovaná doba i doba samotného čerpání dovolené, tedy 3, resp. 4 týdenní pracovní doby navíc. (Doba čerpání dovolené se totiž počítá jako odpracovaná doba.) Potom zaměstnankyně získá nárok na 156,92 čili po zaokrouhlení 157 hodin čili 19 dnů a 5 hodin dovolené (40 : 52 × 51 × 4), jestliže zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené – tudíž se přiblíží plné výměře dovolené za kalendářní rok.

Jestliže zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené, tak zaměstnankyně získá nárok na 200 hodin čili 25 dnů dovolené (40 : 52 × 52 × 5), tedy na plnou výměru dovolené. Totéž bude pochopitelně platit, pokud zaměstnankyně porodí dvojčata či ještě více dětí současně, a bude tak čerpat v daném kalendářním roce mateřskou dovolenou v rozsahu 37 týdnů nebo její potřebnou (dostatečně dlouhou) část.

Čerpání dovolené se vám pro vznik dalšího nároku na dovolenou počítá jako výkon práce

Představme si znovu (jako v předchozích článcích o nevyčerpané dovolené před porodem a o vlivu čerpání mateřské a rodičovské na délku dovolené) zaměstnankyni, která má pravidelně rozvrženu stanovenou (40hodinovou) týdenní pracovní dobu na 5 dnů v týdnu (pondělí až pátek) po 8 pracovních hodinách. Budeme počítat s modelovým kalendářním rokem, který má 261 pracovních dnů. Zaměstnankyně zameškala z důvodu čerpání rodičovské dovolené 191 pracovních dnů, tedy 1528 pracovních hodin – jako odpracovaných se bude počítat jen 800 hodin (20 × 40). K tomu se přičte 560 hodin (14 × 40) mateřské dovolené. Zaměstnankyni se tedy započte jako odpracovaných 1360 hodin, tedy 34 týdenních pracovních dob. 

Výpočet nároku na dovolenou se provede následovně: 40 hodin (týdenní pracovní doby) : 52 týdnů (délka kalendářního roku) × 34 týdnů (odpracované doby) × 4, resp. 5 týdnů (výměry dovolené), čímž dostaneme nárok na dovolenou v délce 104,61 hodin čili po zaokrouhlení 105 hodin, tedy 13 dnů a 1 hodinu, jestliže zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené, resp. dostaneme nárok na dovolenou v délce 130,76 hodin čili po zaokrouhlení 131 hodin, tedy 16 dnů a 3 hodiny, jestliže zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené. 

Podle § 348 odst. 1 písm. b) ZP se za výkon práce považuje doba dovolené (to nebude platit od 1. 1. 2021 podle § 215 odst. 8 ZP pro účely dodatkové dovolené, kterou se však v tomto článku nezabýváme). Ilustrujme si ještě proto pro úplnost či spíše jen pro zajímavost na zcela teoretickém (hypotetickém) modelovém případu, jak se toto pravidlo nově projeví na nároku na dovolenou, jestliže bude dovolená za daný kalendářní rok čerpána bezprostředně po mateřské dovolené.

Hypotetický příklad

Hypotetický příklad: Jestliže tedy zaměstnankyně bude čerpat dovolenou v uvedeném rozsahu, a to 105 hodin, pokud zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené, resp. 131 hodin, pokud zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené, bezprostředně po mateřské dovolené, jak jí umožňuje § 217 odst. 5 ZP, jestliže o to požádá a pak jí zaměstnavatel bude povinen vyhovět, potom se započte jako odpracovaných pro nárok na dovolenou nejen 34 týdenních pracovních dob, ale navíc též 2, resp. 3 týdenní pracovní doby. 

Výpočet nároku na dovolenou by se pak provedl takto: 40 hodin (týdenní pracovní doby) : 52 týdnů (délka kalendářního roku) × 36 týdnů (odpracované doby, a to 34 týdnů za mateřskou dovolenou a 2 týdny za čerpání dovolené) × 4 týdny (výměry dovolené), čímž dostaneme nárok na dovolenou v délce 110,76 hodin čili po zaokrouhlení 111 hodin, tedy 13 dnů a 7 hodin, jestliže zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené, 40 hodin (týdenní pracovní doby) : 52 týdnů (délka kalendářního roku) × 37 týdnů (odpracované doby, a to 34 týdnů za mateřskou dovolenou a 3 týdnů za čerpání dovolené) × 5 týdnů (výměry dovolené), čímž dostaneme nárok na dovolenou v délce 142,3 hodin čili po zaokrouhlení 143 hodin, tedy 17 dnů a 7 hodiny, jestliže zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené. 

Zaměstnankyně by tak získala navíc nárok na 6 hodin dovolené, resp. 12 hodin čili 1,5 dne, které by jí byly převedeny k odloženému čerpání po skončení rodičovské dovolené.  Nějakou dobu si asi budeme na nová pravidla zvykat, než se zažijí. Takto se však v praxi obvykle nepostupuje. Jistě takto dovolená, resp. její výměra počítána většinou nebude. (Uvedený příklad nám však ilustruje nová pravidla od r. 2021 – a uznejte, že i když se hovoří o zjednodušení právní úpravy novelou zákoníku, a to se určitě týká třeba pracovníků s nerovnoměrně rozvrženou dobou, kterým bude dovolená počítána spravedlivěji, nemůžeme říci, že by nová pravidla byla zrovna jednoduchá na pochopení. Bude nějakou dobu trvat, než si na ně zvyknou personalisté i sami zaměstnanci.) Ačkoliv nemůžeme zcela vyloučit, že by zaměstnankyně shodou okolností čerpala dovolenou právě v uvedeném rozsahu, ať už náhodou, nebo záměrně.

Přečerpáním dovolené se obohatit nemůžete

Zpravidla však dojde asi k tomu, že zaměstnankyně vyčerpá dovolenou v plném rozsahu (roční výměry), tedy 4 nebo 5 týdnů, vyčerpá tedy více, než jí náleží. A potom nastoupí pravidlo dle § 222 odst. 4 ZP (které novela zákoníku práce nemění) o tom, že zaměstnanec je povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo. Zaměstnavatel je pak (dle rovněž novelou nezměněného § 147 odst. 1 písm. e) ZP) jednostranně oprávněn vyplacenou náhradu srazit ze mzdy nebo platu; nepotřebuje k tomu uzavírat se zaměstnancem dohodu o srážkách.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.