Každá potravina se musí nejprve vyrobit nebo vypěstovat. Se surovinami se obchoduje i na komoditních burzách. Ceny jednotlivých komodit se po původních dramatických růstech zklidňují, takže by se dalo očekávat zlevňování potravin. Jenže mezitím vznikl problém nový. Drahé energie začínají prodražovat výrobu potravin i pěstování komodit. Zdražuje nejen nafta, na kterou jezdí zemědělská technika, ale i elektrická energie, která je při pěstování potravin také potřeba.
Kritické tři roky
Rostoucí ceny potravin můžeme pozorovat již od roku 2005. Od sedmdesátých let 20. století jde o jejich první zásadnější pohyb. Od roku 2000 se cena kukuřice a rýže zdvojnásobila, cena pšenice dokonce ztrojnásobila. Jen v roce 2007 stoupla cena pšenice o 52 % a Organizace OSN pro výživu a zemědělství hlásí, že její globální index cen potravin vzrostl v porovnání s 9 % v roce 2006 o plných 40 %. Vyšší pořizovací náklady na základní potraviny, jako jsou třeba rýže, kukuřice, pšenice či sója, zvyšují nervozitu spotřebitelů. To má další dopady na dodavatele a primární výrobce.
Levné diskontní výrobky
Problematikou růstu cen potravin se zabývá studie Potraviny a nápoje 2012 – chuť budoucnosti od společnosti Deloitte Touche Tohmatsu. Dr. Ira Kalish, ředitel oddělení společnosti Deloitte pro výzkum spotřebního průmyslu, v ní uvádí: V současné době jsou již patrné známky toho, že vyšší ceny potravin vedou k posunu v nákupních vzorcích směrem k levnějším soukromým výrobkům a diskontním produktům a nakupování u levnějších maloobchodníků. Mohlo by rovněž docházet k omezování stravování v restauracích a barech, stejně jako tomu bylo v době posledního ekonomického propadu. V chudších zemích, kde si vlády nemohou dovolit dotování cen potravin, je jejich zvyšování ještě mnohem závažnějším problémem a v Asii, Latinské Americe a Africe vede k násilným protestům.
Dilema rozpouštění nákladů
S vyššími cenami potravin vzniká i nepříjemná otázka obchodníků, do jaké míry mají sami nést rostoucí náklady. To je problém hlavně pro anglo-americké trhy, kde panuje ostrý konkurenční boj. Aby se obchodníci od sebe odlišili, posilovali své vlastní značky a prováděli další inovace, což se rovněž promítlo do vyšších nákladů.
Ceny se asi opět zvýší
Obdobné tendence můžeme pozorovat i v České republice,
doplňuje Martin Tesař, partner české pobočky společnosti Deloitte. Velmi ostrá konkurence mezi jednotlivými účastníky trhu snižuje ceny pro koncového spotřebitele, ale zároveň dochází v zemi k růstu cen energií i některých zemědělských komodit. Je dosti nepravděpodobné, že by se nás globální změny v této oblasti také nedotkly. Lze proto očekávat, že spotřebitelé se v blízké době dočkají pohybů cen. Tlak na všechny zainteresované subjekty, výrobce i maloobchodníky, je značný.
Tlak cen snižuje zájem o využívání stravovacích zařízení a stoupá počet lidí, kteří si raději nakoupí potraviny, které si sami připraví či uvaří. Smíření s drahými potravinami paradoxně opět může motivovat k vyšším cenám. Rostoucí ceny totiž představují pro maloobchodní prodejce potravin také příležitosti k dalšímu rozvoji. Cenová inflace přestavuje pro maloobchodníky příležitost ochránit a dále navýšit marže, neboť zákazníci se stále více smiřují s růstem cen,
doplňuje Lawrence Hutter z Deloitte.
Protesty a stávky nepomohou
Žádný analytik si zatím netroufá tvrdit, že ceny potravin opět půjdou dolů. Bude-li tržním silám dovoleno, aby se projevily, dojde k expanzi potravinářské výroby, k efektivnějšímu využívání půdy a následně k poklesu cen. Zemědělství je však jedním z posledních míst na trhu, kde by se vlády nějak zásadněji angažovaly,
upozorňuje Ira Kalish.
Kartami může zamíchat i Francie během svého předsednictví v Evropské unii. Chce se totiž zaměřit právě na zemědělskou politiku. Právě změny, které se v této oblasti přijmou, se projeví přímým dopadem na koncové zákazníky, tedy na nás všechny. Pak může nastat zajímavý, dvousečný vývoj: ceny komodit budou dále růst a přímo úměrně budou klesat výdaje zákazníků za potraviny. To bude problém pro dodavatele potravin i jejich prodejce, kteří budou muset výrazně snižovat náklady a najít způsoby, jak se odlišit od konkurence a přitáhnout zákazníky právě do svého obchodu. Proti drahým potravinám, drahé naftě a drahým energiím se začíná i protestovat a stávkovat, ale je to podobná situace, jako když budeme stávkovat proti větru. Vláda konkrétního státu vývoj příliš neovlivní. Tak jako tak nebudou následující roky snadné a následky i možné výhledy jsou stále nejisté.
ČLÁNKY DO MAILU