Podle zpráv ČTK ze září letošního roku hromadné propouštění nahlásilo v srpnu úřadu práce 21 zaměstnavatelů. O zaměstnání tak přijde 1003 lidí. Co vás čeká a jaká máte práva, pokud by se propouštělo i ve vaší firmě?
Co už je hromadné propouštění
O hromadné propouštění jde, jestliže v období 30 kalendářních dnů končí z organizačních výpovědních důvodů (podle ust. § 52 písm. a), b) nebo c) zákoníku práce) na základě výpovědi od zaměstnavatele:
- 10 zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 20 do 100 zaměstnanců,
- 10 % zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 101 do 300 zaměstnanců, nebo
- 30 zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 300 zaměstnanců.
Končí-li takto pracovní poměr aspoň 5 zaměstnanců, pak se do celkového počtu propouštěných zaměstnanců počítají nejen ti, kdo dostali od zaměstnavatele výpověď, ale i ti zaměstnanci, kteří končí z organizačních důvodů dohodou. Čtěte také: Výpověď 2012: vyznejte se v rozvázání pracovního poměru
Které povinnosti vzniknou zaměstnavateli
V souvislosti s hromadným propouštěním ukládá zákoník práce zaměstnavateli několik důležitých povinností, a to jednak ve vztahu k zástupcům zaměstnanců (odborové organizaci a radě zaměstnanců) nebo k zaměstnancům samotným, jednak k místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce. Čtěte více: Firemní odbory už vás od výpovědi neochrání
Zaměstnavatel je povinen před podáním výpovědí jednotlivým zaměstnancům písemně informovat o svém záměru a dalších údajích (např. důvodech hromadného propouštění, počtu a profesním složení propouštěných zaměstnanců nebo době, v níž se má hromadné propouštění uskutečnit) včas, nejpozději 30 dnů předem, příslušnou odborovou organizaci a radu zaměstnanců a projednat s nimi za účelem dosažení shody opatření směřující k předejití či omezení hromadného propouštění, zmírnění jeho nepříznivých důsledků pro zaměstnance, především pak možnost jejich zařazení ve vhodném zaměstnání na jiných pracovištích zaměstnavatele.
Současně musí písemně informovat místně příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o opatřeních výše uvedených a o dalších předepsaných skutečnostech.
Jedno vyhotovení zmíněné písemné informace je nutné doručit příslušné odborové organizaci a radě zaměstnanců.
Prokazatelně pak musí doručit místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce písemnou zprávu o svém rozhodnutí o hromadném propouštění a výsledcích jednání s příslušnou odborovou organizací a s radou zaměstnanců a uvést v této zprávě požadované údaje.
Zaměstnavatel také musí umožnit příslušné odborové organizaci a radě zaměstnanců se k písemné zprávě zaměstnavatele samostatně vyjádřit a toto vyjádření doručit místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce a sdělit zaměstnancům den doručení písemné zprávy krajské pobočce Úřadu práce.
V případě, že u zaměstnavatele není ustavena nebo nepůsobí odborová organizace ani rada zaměstnanců, je zaměstnavatel povinen plnit zmíněné povinnosti vůči každému zaměstnanci, jehož se hromadné propouštění týká.
Pokud to zaměstnavatel nestihne, bude vás platit déle
Pracovní poměr hromadně propouštěného zaměstnance skončí výpovědí nejdříve po uplynutí doby 30 dnů po sobě jdoucích od doručení písemné zprávy zaměstnavatele (podle ust. § 62 odst. 5 zákoníku práce o rozhodnutí zaměstnavatele o hromadném propouštění a výsledcích jednání s odborovou organizací nebo radou zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele působí) krajské pobočce Úřadu práce příslušné podle místa činnosti zaměstnavatele. Může tedy případně dojít k prodloužení výpovědní doby. Ledaže zaměstnanec prohlásí, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. Čtěte také: Kdy a jak nemoc prodlouží výpovědní dobu?
To však neplatí, bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku zaměstnavatele, pak k případnému prodloužení pracovního poměru nedochází. Čtěte více: Hromadné propouštění: Když zaměstnavatel udělá chybu, musí platit
ČLÁNKY DO MAILU