Stavební spoření je konzervativním produktem, zažilo však od počátku nového tisicíletí dynamický vývoj. V roce 2003 bylo schváleno, že v příštím roce dojde k poklesu státní podpory ke stavebnímu spoření. Výsledek byla v roce 2003 panika, kdy lidé chtěli využít vyšších státních příspěvků a hrnuli se do uzavírání nových smluv – finanční poradci měli žně. Počet nových smluv narostl z 4,87 milionu v roce 2002 na 6,30 milionů v roce 2003, což je nejvyšší počet smluv, co kdy stavební spoření mělo.
Počet smluv ve fázi spoření
Od této doby však zažívá stavební spoření prudký propad – staré smlouvy se už téměř neobnovují, stejně jako ty nové se příliš nezakládají. V roce 2010 k tomu čekalo stavebko další otřes, kdy došlo ke schválení novely zákona o stavebním spoření a maximální státní příspěvky poklesly na 2000 Kč (10 % z maximální úložky 20 000 Kč). K růstu nových však v tomto roce nedošlo – změna se totiž týkala i existujících smluv.
Společně s tím byla také schválená mimořádná 50% daň pro výplatu podpory stavebního spoření za rok 2010. Lidé tedy věděli, že pokud by v tomto roce založili stavební spoření, nejspíše by došlo k osekání jejich státních podpor.
Toto ustanovení však zrušil Ústavní soud, na druhé straně také potvrdil, že snížení státní podpory je možné vztáhnout také na existující smlouvy. Výsledkem snížení státních podpor vedl k výrazným úsporám ve státním rozpočtu – zatímco ještě v roce 2010 vynakládal stát na podporu stavebního spoření 11,7 miliard Kč, v roce 2013 to bylo 5,3 miliard, což je pokles o 55 %.
Asociace českých stavebních spořitelen je překvapena, že se toto výrazné osekání státních podpor neprojevilo na přílišném odlivu klientů: Musím se přiznat, že nás samotné překvapil vývoj hlavních ukazatelů systému, které zůstaly prakticky stabilní. V realitě se tedy ukázalo, že klienti tento způsob spoření na bydlení prostě potřebují a jsou k němu velmi loajální. Domníváme se, že takový tlak státu by jiné produkty odnesly mnohem více,
tvrdí Vojtěch Lukáš, předseda Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS). Zatímco počet nových smluv sice stabilně klesá, objem vkladů neustále roste, i když nárůst výrazně zpomalil.
Na druhé straně klesá stavebním spořitelnám objem úvěrů. Řada klientů stavebních spořitelen na úvěry nedosáhne – neprojdou skóringem. Výrazným handicapem také pro klienta může být, pokud je OSVČ – příjmy bude muset prokazovat podle daňového přiznání. Podle Lukáše jim však stačí spořit stabilně 7–8 let: Pokud si vytvoří dlouhodobou historii, pak nevidím důvod, proč by jim stavební spořitelny neměly půjčovat peníze,
tvrdí.
Vklady a úvěry u stavebních spořitelen
A co jedna z úvah na zrušení veškeré státní podpory stavebního spoření? To by podle AČSS vedlo k zániku stavebního spoření jako takového, na dobrovolné bázi bez státu by údajně nefungovalo. Na druhé straně však přiznávají, že při zakládání stavebních spořitelen v dávné minulosti tento systém fungovat na dobrovolné bázi a stát se ho neúčastnil.
Úvah koneckonců byla celá řada a lidé z toho mohli být zmatení: Troufáme si tvrdit, že i finanční specialisté mohou mít stále pocit, že změn bylo přijato mnohem více. Dva roky se debatovalo na nejrůznějších úrovních o dalších možných změnách: účelovosti použití státní podpory, univerzální licencí, spoření na stáří či převodu prostředků do penzijního systému a podobně,
uvádí Jiří Šedivý, tajemník AČSS a spoluautor analýzy o vývoji stavebního spoření. Podle Asociace se i přesto jedná o stabilní produkt: Stavební spoření má jako stabilní a populární produkt velmi silnou zákaznickou loajalitu, možná nejvyšší na finančním trhu – lidé stále věří, že vláda stavební spoření nezničí,
uvádí se v tiskovém materiálu AČSS.
Budoucnost? Stabilizace až za 7 let
Stavební spořitelny však příliš zářná budoucnost nečeká. V tomto roce nejspíše poklesnou vklady, důvodem bude rušení nevýhodných smluv pro spořitelny. Z těchto vkladů mají spořitelny ztráty a musejí na ně doplácet ostatní klienti spořitelny, kteří si musí brát dražší úvěry. Na druhé straně však spořitelny přiznávají, že selhal tehdejší risk management, který nedokázal vývoj nízkých úrokových sazeb odhadnout: Tehdy se risk management a vlastně i celé stavební spoření utvářelo za chodu,
říká Lukáš.
Zároveň by mělo dojít ke stabilizaci systému Předpokládejme, že bude pokračovat odliv klientů, avšak jeho tento zpomaluje. Systém se bude postupně blížit novému rovnovážnému stavu…,
píše se v materiálech AČSS. Pokud by ke změnám ve stavebním spoření docházelo i v budoucnu, pak by podle Asociace měl existovat čas na dostatečné přizpůsobení spořitelen.
Banky chtějí dobýt trh stavebních spořitelen
V minulosti hrozilo, že na trh stavebních spořitelen vstoupí také komerční banky. Spořitelnám primárně vadilo to, že by měla zcela jiné podmínky, než mají stavební spořitelny. Peníze by nemusely být účelově využívány,
řekl Lukáš. Podle něj také existovaly tlaky představitelů některých komerčních bank, kteří nejen, že stavební spoření neuznávali, jejich banky také stavební spořitelnu včas nezaložily a proto chtěli na tento trh vstoupit jiným způsobem. Více o tomto tématu jsme psali v článku: Stavební spoření se otřese v základech, připravte se včas
Jedním ze zastánců zrušení stavebního spoření je také Jiří Kunert, šéf Unicredit Bank, který není pro reformu tohoto systému: Ne. Já jsem pro to, aby to skončilo úplně. On je tady ještě jiný nápad. Že by stavební spoření zůstalo i do budoucna a mohly by ho dělat všechny banky. To by odstranilo nerovnost na trhu. Ale myslím, že je to zbytečné,
řekl pro server Ihned.cz. Podle něj je stavební spoření překonané:Zvýhodňování jedněch institucí na úkor druhých tady nechceme. Měli bychom říct na rovinu, že podpora se zruší k nějakému datu úplně. Dejme tomu do roku 2020 nebo 2016 nebo k jinému datu. A zároveň dodal, že stavební spořitelny dostanou bankovní licenci a stanou se z nich normální banky. Tím získají čas na svou transformaci. A protože jsou vlastněny většinou bankami, tak se prostě začlení do bank. To by bylo fér.
