Hlavní navigace

Kdy po nástupu do nové práce můžete čerpat dovolenou?

 Autor: Shutterstock
Můžete čerpat dovolenou, když jste teprve nedávno nastoupili do nové práce? Zákoník práce nijak nebrání v čerpání dovolené zaměstnancům, kteří jsou ještě ve zkušební době.
Tomáš Zilvar 28. 7. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny. Přičemž části směn odpracované v různých dnech se nesčítají, a také se jako odpracované pro účely vzniku nároku na dovolenou a její délku počítají dny, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí. (To bylo nedávno aktuální v souvislosti se svátkem, který připadl na pondělí 6. července 2020.)

Jestliže jste tedy u svého zaměstnavatele odpracovali 60 pracovních směn, respektive jejich převážných částí, už vám vzniká nárok na dovolenou za kalendářní rok, respektive její poměrnou část. Pokud jste tedy nastoupili do nového zaměstnání kupříkladu 1. června 2020 a neměli jste žádnou absenci, ať už omluvenou, nebo neomluvenou, která by dosáhla délky poloviny pracovní směny nebo větší, už po 21. srpnu 2020 získáváte nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok 2020. Červen měl totiž 22 pracovních dnů, červenec jich má 22 + 1 tzv. placený svátek (zmíněné upálení Mistra Jana Husa), a tak do odpracování 60 dnů, respektive směn zbývá už jen 15 pracovních dnů v srpnu 2020.

Dovolená už za odpracovaných prvních 21 dnů

Zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, přísluší dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce. Takže v uvedeném případě zaměstnanci, který nastoupil 1. června 2020, pakliže neodpracuje 60 dnů, vzniká nárok na dovolenou za odpracované dny již 29. června 2020, na který připadá 21. pracovní den v červnu při běžném rozvržení pracovní doby na 5 pracovních dnů v rytmu pondělí až pátek.

Řekněme, že takový zaměstnanec skončil ve zkušební době 3. července 2020, vznikl mu proto nárok na 1/12 dovolené za kalendářní rok, což je v případě, že zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené, 1 a půl dne. Jestliže poskytuje 5 týdnů dovolené, jde o celé 2 dny dovolené. Mohl si je vybrat před skončením pracovního poměru (třeba 2. a 3. července), nebo jestliže k tomu nedošlo, budou mu i bez vyčerpání proplaceny, bude mu za ně poskytnuta náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Raději však budeme předpokládat, že zaměstnanec se osvědčí a i jemu se bude v nové práci líbit, a tak vydrží přinejmenším až do konce roku 2020, vznikne mu tak nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok. Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. Zaměstnanec tedy bude mít za rok 2020 nárok na 7/12 dovolené, což je v případě, že zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené, 11,5 dne dovolené. Jestliže poskytuje 5 týdnů dovolené, tak na 14,5 dne dovolené.

Když chcete dovolenou, aniž byste toho dost odpracovali

Jenomže zaměstnanec by si rád vzal třeba 2 týdny dovolené, tedy 10 dnů, již nyní, v létě, a ne až na podzim. Je to možné? Je to možné. Zaměstnavatel totiž může (podle § 217 odst. 2 ZP) určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru. V červenci ještě zaměstnanci rozhodně nevznikl (nevznikne) nárok na 10 dnů dovolené, ale zaměstnavatel mu může čerpání takto dlouhé dovolené umožnit. Záleží na dohodě obou stran pracovního poměru, pokud o to žádá zaměstnanec.

Může to však být i v zájmu zaměstnavatele, jestliže určuje hromadné čerpání dovolené – tzv. celozávodní dovolenou. Samozřejmě, pakliže by se stalo, že zaměstnanci skončí pracovní poměr dříve, než mu nárok na vyčerpaných 10 dnů dovolené vznikne, třeba v momentě, kdy má (bude mít) nárok zatím jen na 7 dnů dovolené, tak náhrada mzdy za přečerpanou dovolenou bude zaměstnanci sražena ze mzdy. Zaměstnavatel smí (podle § 147 odst. 1 písm.e) ZP) srazit zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo. Nepotřebuje k tomu dohodu o srážkách ze mzdy ani jakýkoliv jiný souhlas zaměstnance. Pakliže by se stalo, že by zaměstnavatel neměl z čeho náhradu mzdy srazit, pak zaměstnanci vznikne dluh, který musí zaměstnavateli uhradit.

dan_z_prijmu

Dovolená i ve zkušební době

Zákoník práce nespojuje vznik možnosti čerpat dovolenou s nutností uplynutí zkušební doby. Naopak předpokládá, že zaměstnanci mohou čerpat dovolenou již i ve zkušební době. Dovolenou tak může čerpat zaměstnanec i ve zkušební době, pokud mu to zaměstnavatel umožní. Ostatně, vždyť vedoucí pracovníci mohou mít zkušební dobu, a to v základní délce, i půl roku. Jen si v této souvislosti připomeňme, že podle § 35 odst. 4 věty druhé ZP se zkušební doba prodlužuje o dobu celodenní dovolené.

Určitou výhodu při brzkém čerpání dovolené krátce po nástupu do práce mají zaměstnanci, kteří si dovolenou k novému zaměstnavateli převedli od předchozího zaměstnavatele. Jaká pravidla platí pro převody dovolené letos v r. 2020 a jaká budou platit od roku příštího, jsme vysvětlovali v tomto článku.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).