Hlavní navigace

Úřady práce kontrolují zaměstnavatele čerpající kurzarbeit, třetina z nich chybovala

 Autor: Dalibor Z. Chvátal
Kontroly ve firmách odhalily pochybení při využívání příspěvku na náhradu mezd, který zaměstnavatelé čerpají od státu na záchranu pracovních míst. Dosud chybovala přibližně třetina firem.
Veronika Němcová 27. 7. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Vláda umožnila podnikatelům čerpat takzvaný kurzarbeit kvůli dopadům pandemie koronaviru. Pomoc spočívá v tom, že stát hradí část mezd, a cílem je, aby firmy nepropouštěly.

Na příspěvky na mzdy (včetně odvodů) ve výši 60 a 80 % mají nárok všichni zaměstnavatelé, kterým vznikly překážky v práci v souvislosti se zavedením karantény a dalších opatření či doprovodnými ekonomickými problémy. Stát prostředky vyplácí v rámci programu Antivirus. Uznatelné náklady se vztahují k období od 12. března do konce srpna. Jestli bude program dále prodloužen, zatím není jasné.

Na náhradu mezd už šlo přes 15 miliard

Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) požádalo v rámci programu Antivirus o příspěvek na náhrady mezd 57 099 firem. Od března do 19. července jim bylo vyplaceno bezmála 15 miliard Kč, prostřednictvím kterých stát tímto zadotoval 731 233 pracovních míst.

Úřady práce průběžně kontrolují, jestli zaměstnavatelé peníze skutečně využívají k určenému účelu. Pokud kontroloři odhalí porušení zákoníku práce, které vyhodnotí jako nesplnění podmínek programu Antivirus, může úřad práce požadovat vrácení poskytnutého příspěvku nebo jeho poměrné části. Sankce úřad práce v souvislosti s programem Antivirus neukládá. Případné rozdávání pokut za porušení pracovněprávních předpisů je na Státním úřadu inspekce práce.

Úřady práce zahájily od začátku května do 1. poloviny července 2020 celkem 594 kontrol. Z již ukončených 193 kontrol našli pochybení u 61 firem, tedy u 31,6 %. Na základě toho museli zaměstnavatelé buď částečně, nebo úplně vrátit příspěvky v celkové výši 4 584 168,68 Kč.

Z celkového počtu 61 kontrolovaných subjektů, u kterých došlo k pochybení, bylo 50 kontrolovaných subjektů, které částečně vracely poskytnutý příspěvek v celkové výši 2 043 970,68 Kč, a 11 kontrolovaných subjektů, které vracely celý poskytnutý příspěvek ve výši 2 540 198 Kč, uvedl Vladimír Dostálek z tiskového oddělení MPSV.

Co kontroloři zkoumají

Úředníci v rámci kontrol zkoumají dodržování podmínek pro vyplacení příspěvku a podmínek dohody o poskytnutí příspěvku a také dodržování pracovněprávních předpisů.

Při kontrolách příjemci prokazují oprávněnost čerpání poskytnutého příspěvku, a to zejména prostřednictvím doložení mzdových podkladů o vyplacení mzdových náhrad, úhradě zákonných odvodů, dále pak mzdovými listy a evidencí pracovní doby. Předmětem veřejnosprávních kontrol jsou také pracovní smlouvy, včetně všech dodatků u těch zaměstnanců, na které ÚP ČR poskytl příspěvek, vyjmenovává Dostálek.

Zaměstnavatelé dále musejí prokázat, že zaměstnanci nebyli ke dni vyúčtování ve výpovědi. Musejí předložit také vnitřní předpisy upravující překážky v práci, dohody s odborovými organizacemi opravňující k výplatě snížené náhrady mezd a doklady vedoucí k oprávněnosti překážek v práci – například nucené omezení provozu, karanténa a tak dále.

Mezi nejčastější pochybení zaměstnavatelů patří: 

  • statutární zástupce uzavřel pracovní smlouvu sám se sebou;    
  • zaměstnavatel si nárokoval příspěvek na náhradu mzdy za zaměstnance, u kterých nastala překážka ze strany zaměstnavatele před 12. 3. 2020;    
  • byl chybně stanovený průměrný výdělek;   
  • chybné zařazení zaměstnanců do režimu A a režimu B;    
  • došlo k záměně hrubé mzdy za náhrady mezd;    
  • nebylo odvedeno pojistné ze strany zaměstnavatele před poskytnutím příspěvku. 

Co bude s kurzarbeitem dál

V rámci kurzarbeitu stát zaměstnavatelům proplácí náklady spojené s tím, že zaměstnanec nemůže pracovat, ať už kvůli karanténě, nebo z jiného důvodu, který souvisí s ekonomickými potížemi kvůli pandemii koronaviru. Podle advokáta Davida Šupeje z advokátní kanceláře Sedlakova Legal dává taková pomoc smysl, ale jen na přechodnou dobu.

„Je nutné si uvědomit, že podpora od státu nikdy není 100% a každý zaměstnavatel si musí spočítat, jak dlouho bude schopen pracovní místa udržet nebo zda už je na místě řešit situaci například propouštěním. Přitom náklady na propuštění zaměstnance z organizačních důvodů (typicky rušení pracovních míst) mohou být poměrně vysoké. Pokud sečteme jen klasickou výpovědní dobu a zákonné odstupné, může se zaměstnavatel dostat až na částku přibližně kolem 5 mezd zaměstnance, což u průměrné mzdy činí cca 150 000 Kč na jedno pracovní místo,“ říká.

S ohledem na zatím nejasnou budoucnost kurzarbeitu po konci programu Antivirus se podle něj zaměstnavatelé připravují na všechny možné scénáře, včetně hromadného propouštění.  

dan_z_prijmu

„Několik našich větších klientů už si prošlo i hromadným propouštěním, hlavně se jedná o oblast automotive nebo průmyslové výroby. Klienti také například častěji řeší organizační změny a související propouštění, jak správně ukončovat pracovní poměry ve zkušební době nebo zda při nástupu nových zaměstnanců sjednávat pracovní poměry rovnou na dobu neurčitou,“ dodává Šupej.

Ministerstvo práce podle Dostálka nyní vyhlíží výsledky tuzemské ekonomiky za 2. čtvrtletí letošního roku a poté bude analyzovat, zda by měla podpora v programu Antivirus pokračovat, nebo bude nutné zahájit jinou formu podpory. Ministerstvo práce také počítá s implementací kurzarbeitu i home office do zákoníku práce.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).