Kdy musí věřitel platit zálohu na náklady exekuce?

To, že je dlužníkovi soudním rozsudkem uloženo věřiteli zaplatit, ještě neznamená, že se tak stane a exekuce bude úspěšná. Soudní exekutor ale nepracuje zadarmo a má právo na zálohu na náklady exekuce. Pokud bude exekuce úspěšná, tak ji nakonec zaplatí povinný dlužník. Nejprve ji však musí složit oprávněný věřitel. 

Pokud bude exekuce neúspěšná, tak věřiteli jen vzrostou marně vynaložené náklady na vymáhání částky, které měl již předtím, třeba právě se získáním soudního rozhodnutí k vedení exekuce.

Záloha se neplatí před zahájením exekuce, jde-li o výživné pro dítě

Exekutor nemá povinnost zálohu vybírat, v praxi ji ale od oprávněných věřitelů požaduje. Pokud mu není záloha zaplacena, může provedení exekuce odmítnout. 

Výjimkou je podle ust. § 30 písm. b) exekučního řádu exekuce k vymožení výživného nezletilého dítěte nebo pohledávky za náhradní výživné. Jejich provedení nesmí exekutor pro nezaplacení zálohy odmítnout.

Přečtěte si také:

Náhradní výživné: Jak se změní doba výplaty, kdo má nárok a jak žádat?

Další záloha po 6 letech marné exekuce

Jestliže po dobu 6 let nedojde ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti (typicky zaplacení peněžité částky) a není-li exekucí postižena nemovitá věc, vyzve exekutor oprávněného věřitele, aby ve lhůtě 30 dnů sdělil, zda souhlasí se zastavením exekuce nebo, aby ve stejné lhůtě sdělil, že se zastavením exekuce nesouhlasí. 

Jestliže oprávněný věřitel vyjádřil souhlas se zastavením exekuce, exekutor exekuci zastaví. Pokud oprávněný věřitel, který není zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce, se zastavením exekuce nesouhlasí, vyzve ho exekutor ke složení zálohy na další vedení exekuce.

Oprávněný věřitel má pak povinnost složit zálohu do 30 dnů od doručení výzvy ke složení další zálohy. Pokud ke složení zálohy nedojde, exekutor exekuci zastaví.  

Jestliže věřitel zálohu složí, nebo pokud jde o oprávněného, který byl zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce, lhůta se prodlužuje o další 3 roky. Po uplynutí této tříleté lhůty se podobně a za obdobných podmínek lhůta pro vedení exekuce prodlouží o další 3 roky.

Celková doba, po kterou nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti, nesmí v nepřerušeném trvání překročit po sobě následujících 12 let. 

Pak už exekutor exekuci zastaví, i když je oprávněný dlužník ochoten znovu zaplatit za vedení a pokračování exekuce. Podrobněji jsme se tématu věnovali v článku: Když dlužník dlouhodobě nesplácí, exekuce se zastaví. Co s tím zmůže věřitel?

Oprávněný věřitel tedy zaplatí zálohu nejprve na začátku spolupráce s exekutorem. Poté, jestliže je exekuce neúspěšná a nic není vymoženo, po 6 letech zálohu na další vedení exekuce a po dalších 3 letech, pokud ani potom není nic vymoženo, zase zálohu na další vedení exekuce.

Privilegovaný oprávněný věřitel opakovaně platit nemusí

Oprávněný věřitel je zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce, pokud jde o exekuci k vymožení pohledávky:

• na výživné pro nezletilé dítě,
• pohledávky za náhradní výživné,
• náhrady újmy způsobené poškozenému pracovním úrazem, nemocí z povolání, ublížením na zdraví nebo trestným činem, 
• pohledávky z deliktu podle občanského zákoníku, 
• z titulu bezdůvodného obohacení, 
• pohledávky školy nebo školského zařízení z veřejné služby poskytované podle školského zákona,
• nebo pokud by zastavení exekuce odporovalo dobrým mravům.

Zálohu na další vedení exekuce neplatí takzvaní privilegovaní oprávnění. Jak se ale postupuje, když pohledávku někdo odkoupí? Je i ten, kdo odkoupil pohledávku, za kterou se záloha neplatí, privilegovaným oprávněným?

Případ převedené privilegované pohledávky

Soudy posuzovaly případ, kdy se v rámci exekuce vymáhala náhrada škody uložená odsouzenému v trestním řízení. Povinný byl shledán vinným z úvěrového podvodu a byla mu uložena povinnost nahradit škodu ve výši téměř 200 000 Kč. 

Poškozená úvěrová společnost postoupila pohledávku jiné společnosti a ta si ji vymáhala v exekuci. V průběhu exekuce nebylo ničeho vymoženo, ani nebyla postižena nemovitá věc. A tak přišel čas, kdy exekutor požadoval zálohu na další vedení exekuce.

Odvolací soud se ve svém rozhodnutí ztotožnil s právním závěrem soudního exekutora, který nepovažoval oprávněnou firmu za tzv. privilegovaného oprávněného ve smyslu ust. § 55 odst. 9 exekučního řádu a požadoval po ní složení zálohy na další vedení dosud marné exekuce.

Soud uvedl, že byť je zde exekučním titulem rozsudek ukládající nahradit škodu způsobenou poškozenému trestným činem, oprávněná firma není poškozenou, nýbrž postupnicí, jíž plyne nárok na plnění ze smlouvy o postoupení pohledávky, ale ne přímo ze škody způsobené na jejím majetku spácháním trestného činu povinným. Případ sporu se dostal k Nejvyššímu soudu.

Nová úprava vedení marných exekucí

Nejvyšší soud ČR již dříve ve svém usnesení ze dne 26. 6. 2024, spis. zn. 20 Cdo 598/2024, uzavřel, že novela exekučního řádu provedená zákonem č. 286/2021 Sb. komplexně upravuje problematiku bezvýslednosti exekucí (jde o odst. 7 až 13 ust. § 55 exekučního řádu) a lze ji ve znění přechodných ustanovení uvedené novely aplikovat od 1. 1. 2023 i na řízení zahájená před účinností uvedené novely při započítání dosavadního běhu dob (tedy 6 let + další 3 roky + další 3 roky).

Jde o ochranu sociálně znevýhodněných věřitelů

Při řešení otázky, zda je i firma, která odkoupila vymáhanou pohledávku osvobozena od povinnosti zaplatit zálohu za další vedení exekuce, Nejvyšší soud ČR v usnesení spis. zn. 20 Cdo 911/2025, ze dne 20. 5. 2025, uvedl, že pouhým čtením textu zákona lze dospět k tomu, že osvobozena je, že by se také měla počítat mezi privilegované oprávněné.

Jazykovým výkladem ust. § 55 odst. exekučního řádu lze skutečně dospět k závěru, že od složení zálohy na další vedení exekuce je osvobozen každý oprávněný, pro něhož se vede exekuce k vymožení pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému trestným činem.

Nicméně aplikace doslovného výkladu by odporovala smyslu a účelu posuzované právní normy. Jejím účelem je ochrana zájmů věřitelů, kteří jsou sociálně znevýhodněni. Takoví jsou mimo jiné osvobození od složení uvedené zálohy. Jde o ochranu užší skupiny sociálně zranitelných věřitelů. 

Ostatní oprávnění mohou být od povinnosti složit zálohu zproštěni po individuálním posouzení soudním exekutorem podle ust. § 55 odst. 10 exekučního řádu.

O osvobození neprivilegovaných věřitelů od složení zálohy na další vedení exekuce může rozhodnout exekutor

Na návrh podaný do 10 dnů od doručení výzvy ke složení zálohy na další vedení exekuce oprávněnému může exekutor výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, rozhodnout, že oprávněný je zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce, zejména odůvodňují-li to poměry oprávněného. 

K návrhu oprávněný připojí potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, které se podává na formuláři. O návrhu na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuce rozhodne exekutor do 10 dnů ode dne jeho doručení. Toto rozhodnutí musí být odůvodněno. K návrhu podanému později se nepřihlíží.

Ke zdrženlivosti při aplikaci popisovaného ust. § 55 odst. 10 exekučního řádu ustanovení – konkrétně k tomu, co lze rozumět exekucí, jejíž zastavení odporuje dobrým mravům – se Nejvyšší soud ČR vyjádřil ve svém usnesení ze dne 25. března 2025, spis. zn. 20 Cdo 398/2025. Informovali jsme vás o něm v článku:  Když dlužník dlouhodobě nesplácí, exekuce se zastaví. Co s tím zmůže věřitel? 

NS ČR dovodil, že by se zcela výjimečně mohla s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu podřadit pod toto ustanovení zákona například také pohledávka, která je svou povahou (zvýšená potřeba ochrany zákonem) téměř srovnatelná se zbývajícími výslovně uvedenými právními tituly. 

Je však nutné doplnit, že i zde je tím myšlena ochrana osoby oprávněné, v jejíž prospěch byl takový exekuční titul vydán. Ne postupníka, ne toho kdo pohledávku odkoupil.

Postoupením pohledávky postupník ztrácí právo být osvobozen od placení zálohy na další vedení exekuce podle ust. § 55 odst. 9 exekučního řádu – vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 20 Cdo 911/2025, ze dne 20. 5. 2025. 

Ostatní oprávnění, než ti privilegovaní uvedení v ust. § 55 odst. 9 exekučního řádu, mohou být od povinnosti složit zálohu zproštěni po individuálním posouzení soudním exekutorem podle ust. § 55 odst. 10 exekučního řádu.