Kdy máte nárok jen na sníženou podporu v nezaměstnanosti?

Běžná sazba podpory v nezaměstnanosti činí

• 65 % první 2 měsíce podpůrčí doby (pobírání sociální dávky),
• 50 % další 2 měsíce a

• 45 % po zbývající podpůrčí dobu (tj. 1, 4 nebo 7 měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání), průměrného měsíčního čistého výdělku uchazeče o zaměstnání, kterého dosáhl v posledním zaměstnání, nebo jeho vyměřovacího základu (pokud podnikal jako osoba samostatně výdělečně činná), a to přepočteného na 1 kalendářní měsíc, a to takto:

• další 1 měsíc, je-li vám ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti méně než dovršených 51 let, tedy do 50 let věku (tj. podpora je celkem 5 měsíců),
• další 4 měsíce, je-li vám 51 let až do 55 letu věku (tj. podpora je celkem 8 měsíců),
• dalších 7 měsíců, které platí pro uchazeče o zaměstnání nad 55 let věku, 45 % (tj. podpora je celkem 11 měsíců)

Snížená podpora počítaná ze skutečného výdělku

Uchazeč o zaměstnání, který před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, má nárok na podporu v nezaměstnanosti jen ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Podpora se tedy počítá ze skutečného výdělku, ale stanoví se sníženou sazbou.

Co jsou vážné důvody pro ukončení zaměstnání, říká § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti. Je to zejména nezbytná osobní péče o dítě ve věku do 4 let, nezbytná osobní péče o zdravotně postiženou osobu za podmínek zákona. Úřady práce také pochopitelně uznávají za vážný důvod rozvázání pracovního poměru dohodou i jeho ukončení z organizačních nebo zdravotních důvodů.

Ukončil-li však uchazeč o zaměstnání sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti po dobu prvních dvou měsíců podpůrčí doby ve výši 65 %, další dva měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku, tedy v plné výši.

Co se trestá nižší podporou

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemáte, jestliže s vámi v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání byl ukončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem jeho okamžitým zrušením podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce (ZP) nebo výpovědí podle § 52 písm. g) ZP. Více k tématu: Kdy nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti, i když jste registrováni na úřadu?

Totéž platí, pokud s vámi byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah výpovědí z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a ZP zvlášť hrubým způsobem, tedy ve smyslu § 52 písm. g) ZP pro nedodržení stanoveného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Když zaměstnavatel nabízí namísto jednostranného vyhazovu dohodu

Když se dopustíte takových prohřešků, snaží se někdy zaměstnavatel přesto vyřešit vše v klidu a pohodlně – nekonfliktně, aby se vyhnul dohadům, nejistotě a případným sporům, a nabídne vám proto namísto jednostranného vyhazovu dohodu. Přijmout, nepřijmout? Přečtěte si také: Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti

Přijmout a podepsat – uzavřít!

Pokud je důvod k rozvázání pracovního poměru dán a vy ho nezpochybňujete, jste si vědomi svého porušení pracovní kázně (provedli jste to, co je vám vytýkáno, a opravdu to byl velmi závažný prohřešek – zkuste být objektivní, podívat se na věc když ne očima dotčeného zaměstnavatele, tak aspoň pohledem nestranného soudce), nechtějte se soudit o neplatnost rozvázání pracovního poměru. Nikde pak nebude nic uvedeno o vašem (zvlášť hrubém) prohřešku proti pracovní kázni.

Úřad práce uvidí dohodu o rozvázání (skončení) pracovního poměru, kde není uveden žádný vážný důvod ukončení pracovního poměru z vaší strany, a tak vám přizná sníženou podporu (první 2 měsíce o 20 %, další 2 měsíce o 5 % oproti standardní výši). Přečtěte si také: Maximální podpora v nezaměstnanosti stoupne na více jak 22 tisíc měsíčně

Budete mít tedy nárok na podporu ve výši 45 % předchozího průměrného čistého výdělku. Nedostanete se však do situace, že nebudete mít na podporu v nezaměstnanosti vůbec nárok.

Kdy se vám dohoda nevyplatí

Jestliže však je (mělo by být) v rozvazovacím právním úkonu ze strany zaměstnavatele, tj. výpovědi, o které zaměstnavatel uvažuje primárně (je prvotní alternativou k nabízené dohodě), uvedeno jen závažné porušení pracovní kázně (tedy menší intenzity než při zvlášť závažném porušení pracovní kázně), na dohodu nepřistupujte. Nemusíte nic řešit. Přijměte výpověď. Sice budete mít tzv. v papírech, že jste porušili pracovní kázeň (závažně, ale ne zvlášť hrubým způsobem), ale dostanete plnou výši podpory v nezaměstnanosti, při skončení pracovního poměru dohodou byste dostali podporu sníženou.

V uvedených situacích se vám bude podpora počítat z vámi skutečně dosaženého výdělku, i když podle nižší sazby. Existují však případy, kdy se bude vycházet z výdělku fiktivního, kterého jste vůbec nedosáhli, ať už jste brali ve skutečnosti více nebo méně.

Když není podporu z čeho spočítat

V praxi se stávají případy, kdy zaměstnanec nemůže doložit svůj příjem a osvědčit výši průměrného výdělku – může se to stát při likvidaci nebo bankrotu zaměstnavatele nebo v případě, že (ačkoliv je to jeho povinností) zaměstnavatel nevyhotoví zaměstnanci potvrzení o výši výdělku (například z důvodu probíhajícího pracovněprávního sporu mezi nimi) a zaměstnanec nemá jiné dokumenty způsobilé dokázat úřadu práce výši dosahovaného výdělku (například proto, že je ztratil, přišel o ně při požáru nebo povodni atp.).

I v těchto situacích je však třeba uchazeče o zaměstnání hmotně zabezpečit a stanovit mu výši podpory. V těchto případech se vychází ze statisticky zjištěné průměrné mzdy v národním hospodářství, z níž se příslušným procentem odvozuje výše podpory. Uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, anebo u něj nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit, jakož i uchazeči, který splnil podmínku pro přiznání podpory.

Na velké peníze si nepřijdete

Podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání. Například u uchazeče u zaměstnání, který ukončil zaměstnání ze zdravotních důvodů a byl více než 2 roky v invalidním důchodu III. stupně, zlepšilo se jeho zdraví, míra invalidity mu proto při kontrole byla posudkovým lékařem snížena nebo se zcela uzdravil). Se podpora v nezaměstnanosti stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu.

Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2020 činila 34 611 Kč. Podpora v nezaměstnanosti pak tedy aktuálně v roce 2021 činí 5192 Kč, následně 4154 Kč a pak 3808 Kč. Je to hodně málo, ale lepší než nic.

Situace, kdy uchazeč o zaměstnání bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, může nastat zřejmě jen tehdy, kdy zaměstnavatel nesplní svou povinnost a nevydá zaměstnanci na jeho žádost potvrzení dle § 313 odst. 2 ZP, tedy od potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtového listu) oddělený doklad osvědčující zejména výši průměrného výdělku a další skutečnosti rozhodné pro přiznání podpory v nezaměstnanosti (tj. například skončení zaměstnání nikoliv z vážného důvodu nebo pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem).

U OSVČ by komplikace s počítáním podpory nastat neměly

V případě samostatné výdělečné činnosti, u níž je rozhodný poslední vyměřovací základ (na důchodové pojištění), by podobný problém neměl nastat, jelikož vyměřovací základ potvrzuje Česká správa sociálního zabezpečení, která takové potvrzení, pokud má k jeho vydání potřebné podklady, vydá. Při nemožnosti vydat předmětné potvrzení by se zřejmě muselo jednat o zavinění uchazeče, který nedoložil podklady potřebné pro vydání tohoto potvrzení.

Pokud zaměstnavatel řádně splní vůči zaměstnanci své povinnosti, jeho průměrný výdělek lze určit vždy, a to i když pro zaměstnavatele případně pro překážky v práci nepracoval, ale byl u něj zaměstnán. Pokud nelze u zaměstnance stanovit průměrný výdělek, použije se pravděpodobný výdělek. U zaměstnance tak lze pro účely podpory v nezaměstnanosti průměrný měsíční čistý výdělek stanovit vždy, pouze mohou nastat situace, kdy tento výdělek uchazeč o zaměstnání není schopen doložit z důvodů na straně zaměstnavatele.

Problémy mohou nastat, když OSVČ zahájí i ukončí podnikání v témže roce

Nemožnost určit vyměřovací základ naopak může nastat v situaci, kdy je samostatná výdělečná činnost zahájena a zároveň ukončena v témže roce. Přičemž je rovněž v tomto roce podána žádost o podporu v nezaměstnanosti (s tím, že zbývající potřebná část doby důchodového pojištění je splněna předchozím zaměstnáním nebo započtením náhradní doby). Například zaměstnanec propuštěný ze zaměstnání k 31. 12. (2020) nebo rodič do té doby pobírající rodičovský příspěvek, aniž by čerpal v zaměstnání rodičovskou dovolenou, začne podnikat jako OSVČ od 1. 1. následujícího kalendářního roku (2021) a činnost ukončí k 31. 7. (2021).

Důchodově pojištěná samostatná výdělečná činnost je tak provozována od 1. 1. do 31. 7. (2021) a podmínka 12 měsíců doby důchodového pojištění je splněna onou samostatnou výdělečnou činností ve spojení s předchozím zaměstnáním nebo náhradní dobou předcházející samostatné výdělečné činnosti. Následně 1. 8. (2021) požádá uchazeč o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a o přiznání podpory v nezaměstnanosti.

Vzhledem k tomu, že vyměřovací základ lze stanovit pouze za ukončené zdaňovací období, jímž je kalendářní rok, nemůže ČSSZ vyměřovací základ určit dříve než v následujícím kalendářním roce (2022) po podání přehledu a příjmů a výdajů za uplynulý kalendářní rok (2021). Jelikož v předchozím roce (2020) samostatná výdělečná činnost konána nebyla, a ani za tento rok tak nelze určit vyměřovací základ, přičemž nelze užít ani výdělek z případného zaměstnání, protože se nejedná o poslední ukončenou činnost, je třeba postupovat podle § 51 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti.