Hlavní navigace

Kdy máte nárok jen na sníženou podporu v nezaměstnanosti?

25. 2. 2021
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Může jít o důsledek skutečnosti, kdy úřadu práce neprokážete všechny potřebné údaje. Kdy tomu tak je konkrétně? Jaká jsou v takových situacích pravidla? Kdy se vychází z vašeho reálného výdělku a kdy z fiktivního?

Běžná sazba podpory v nezaměstnanosti činí

  • 65 % první 2 měsíce podpůrčí doby (pobírání sociální dávky),
  • 50 % další 2 měsíce a
  • 45 % po zbývající podpůrčí dobu (tj. 1, 4 nebo 7 měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání), průměrného měsíčního čistého výdělku uchazeče o zaměstnání, kterého dosáhl v posledním zaměstnání, nebo jeho vyměřovacího základu (pokud podnikal jako osoba samostatně výdělečně činná), a to přepočteného na 1 kalendářní měsíc, a to takto:
  • další 1 měsíc, je-li vám ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti méně než dovršených 51 let, tedy do 50 let věku (tj. podpora je celkem 5 měsíců),
  • další 4 měsíce, je-li vám 51 let až do 55 letu věku (tj. podpora je celkem 8 měsíců),
  • dalších 7 měsíců, které platí pro uchazeče o zaměstnání nad 55 let věku, 45 % (tj. podpora je celkem 11 měsíců)

Snížená podpora počítaná ze skutečného výdělku

Uchazeč o zaměstnání, který před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, má nárok na podporu v nezaměstnanosti jen ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Podpora se tedy počítá ze skutečného výdělku, ale stanoví se sníženou sazbou.

Co jsou vážné důvody pro ukončení zaměstnání, říká § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti. Je to zejména nezbytná osobní péče o dítě ve věku do 4 let, nezbytná osobní péče o zdravotně postiženou osobu za podmínek zákona. Úřady práce také pochopitelně uznávají za vážný důvod rozvázání pracovního poměru dohodou i jeho ukončení z organizačních nebo zdravotních důvodů.

Ukončil-li však uchazeč o zaměstnání sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti po dobu prvních dvou měsíců podpůrčí doby ve výši 65 %, další dva měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku, tedy v plné výši.

Co se trestá nižší podporou

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemáte, jestliže s vámi v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání byl ukončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem jeho okamžitým zrušením podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce (ZP) nebo výpovědí podle § 52 písm. g) ZP. Více k tématu: Kdy nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti, i když jste registrováni na úřadu?

Totéž platí, pokud s vámi byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah výpovědí z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a ZP zvlášť hrubým způsobem, tedy ve smyslu § 52 písm. g) ZP pro nedodržení stanoveného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Když zaměstnavatel nabízí namísto jednostranného vyhazovu dohodu

Když se dopustíte takových prohřešků, snaží se někdy zaměstnavatel přesto vyřešit vše v klidu a pohodlně – nekonfliktně, aby se vyhnul dohadům, nejistotě a případným sporům, a nabídne vám proto namísto jednostranného vyhazovu dohodu. Přijmout, nepřijmout? Přečtěte si také: Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti

Přijmout a podepsat – uzavřít!

Pokud je důvod k rozvázání pracovního poměru dán a vy ho nezpochybňujete, jste si vědomi svého porušení pracovní kázně (provedli jste to, co je vám vytýkáno, a opravdu to byl velmi závažný prohřešek – zkuste být objektivní, podívat se na věc když ne očima dotčeného zaměstnavatele, tak aspoň pohledem nestranného soudce), nechtějte se soudit o neplatnost rozvázání pracovního poměru. Nikde pak nebude nic uvedeno o vašem (zvlášť hrubém) prohřešku proti pracovní kázni.

Úřad práce uvidí dohodu o rozvázání (skončení) pracovního poměru, kde není uveden žádný vážný důvod ukončení pracovního poměru z vaší strany, a tak vám přizná sníženou podporu (první 2 měsíce o 20 %, další 2 měsíce o 5 % oproti standardní výši). Přečtěte si také: Maximální podpora v nezaměstnanosti stoupne na více jak 22 tisíc měsíčně

Budete mít tedy nárok na podporu ve výši 45 % předchozího průměrného čistého výdělku. Nedostanete se však do situace, že nebudete mít na podporu v nezaměstnanosti vůbec nárok.

Kdy se vám dohoda nevyplatí

Jestliže však je (mělo by být) v rozvazovacím právním úkonu ze strany zaměstnavatele, tj. výpovědi, o které zaměstnavatel uvažuje primárně (je prvotní alternativou k nabízené dohodě), uvedeno jen závažné porušení pracovní kázně (tedy menší intenzity než při zvlášť závažném porušení pracovní kázně), na dohodu nepřistupujte. Nemusíte nic řešit. Přijměte výpověď. Sice budete mít tzv. v papírech, že jste porušili pracovní kázeň (závažně, ale ne zvlášť hrubým způsobem), ale dostanete plnou výši podpory v nezaměstnanosti, při skončení pracovního poměru dohodou byste dostali podporu sníženou.

Údaje o výši průměrného výdělku, o tom, zda zaměstnání bylo zaměstnavatelem eventuálně rozvázáno z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení režimu práce neschopného zaměstnance zvlášť hrubým způsobem, a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti zaměstnavatel neuvádí do potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtového listu). Nýbrž je povinen je uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení, určeném právě pro úřad práce.

V uvedených situacích se vám bude podpora počítat z vámi skutečně dosaženého výdělku, i když podle nižší sazby. Existují však případy, kdy se bude vycházet z výdělku fiktivního, kterého jste vůbec nedosáhli, ať už jste brali ve skutečnosti více nebo méně.

Když není podporu z čeho spočítat

V praxi se stávají případy, kdy zaměstnanec nemůže doložit svůj příjem a osvědčit výši průměrného výdělku – může se to stát při likvidaci nebo bankrotu zaměstnavatele nebo v případě, že (ačkoliv je to jeho povinností) zaměstnavatel nevyhotoví zaměstnanci potvrzení o výši výdělku (například z důvodu probíhajícího pracovněprávního sporu mezi nimi) a zaměstnanec nemá jiné dokumenty způsobilé dokázat úřadu práce výši dosahovaného výdělku (například proto, že je ztratil, přišel o ně při požáru nebo povodni atp.).

I v těchto situacích je však třeba uchazeče o zaměstnání hmotně zabezpečit a stanovit mu výši podpory. V těchto případech se vychází ze statisticky zjištěné průměrné mzdy v národním hospodářství, z níž se příslušným procentem odvozuje výše podpory. Uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, anebo u něj nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit, jakož i uchazeči, který splnil podmínku pro přiznání podpory.

Na velké peníze si nepřijdete

Podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání. Například u uchazeče u zaměstnání, který ukončil zaměstnání ze zdravotních důvodů a byl více než 2 roky v invalidním důchodu III. stupně, zlepšilo se jeho zdraví, míra invalidity mu proto při kontrole byla posudkovým lékařem snížena nebo se zcela uzdravil). Se podpora v nezaměstnanosti stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu.

Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2020 činila 34 611 Kč. Podpora v nezaměstnanosti pak tedy aktuálně v roce 2021 činí 5192 Kč, následně 4154 Kč a pak 3808 Kč. Je to hodně málo, ale lepší než nic.

Situace, kdy uchazeč o zaměstnání bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, může nastat zřejmě jen tehdy, kdy zaměstnavatel nesplní svou povinnost a nevydá zaměstnanci na jeho žádost potvrzení dle § 313 odst. 2 ZP, tedy od potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtového listu) oddělený doklad osvědčující zejména výši průměrného výdělku a další skutečnosti rozhodné pro přiznání podpory v nezaměstnanosti (tj. například skončení zaměstnání nikoliv z vážného důvodu nebo pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem).

U OSVČ by komplikace s počítáním podpory nastat neměly

V případě samostatné výdělečné činnosti, u níž je rozhodný poslední vyměřovací základ (na důchodové pojištění), by podobný problém neměl nastat, jelikož vyměřovací základ potvrzuje Česká správa sociálního zabezpečení, která takové potvrzení, pokud má k jeho vydání potřebné podklady, vydá. Při nemožnosti vydat předmětné potvrzení by se zřejmě muselo jednat o zavinění uchazeče, který nedoložil podklady potřebné pro vydání tohoto potvrzení.

Pokud zaměstnavatel řádně splní vůči zaměstnanci své povinnosti, jeho průměrný výdělek lze určit vždy, a to i když pro zaměstnavatele případně pro překážky v práci nepracoval, ale byl u něj zaměstnán. Pokud nelze u zaměstnance stanovit průměrný výdělek, použije se pravděpodobný výdělek. U zaměstnance tak lze pro účely podpory v nezaměstnanosti průměrný měsíční čistý výdělek stanovit vždy, pouze mohou nastat situace, kdy tento výdělek uchazeč o zaměstnání není schopen doložit z důvodů na straně zaměstnavatele.

Problémy mohou nastat, když OSVČ zahájí i ukončí podnikání v témže roce

Nemožnost určit vyměřovací základ naopak může nastat v situaci, kdy je samostatná výdělečná činnost zahájena a zároveň ukončena v témže roce. Přičemž je rovněž v tomto roce podána žádost o podporu v nezaměstnanosti (s tím, že zbývající potřebná část doby důchodového pojištění je splněna předchozím zaměstnáním nebo započtením náhradní doby). Například zaměstnanec propuštěný ze zaměstnání k 31. 12. (2020) nebo rodič do té doby pobírající rodičovský příspěvek, aniž by čerpal v zaměstnání rodičovskou dovolenou, začne podnikat jako OSVČ od 1. 1. následujícího kalendářního roku (2021) a činnost ukončí k 31. 7. (2021).

Tip do článku - účto fakturace duben

Důchodově pojištěná samostatná výdělečná činnost je tak provozována od 1. 1. do 31. 7. (2021) a podmínka 12 měsíců doby důchodového pojištění je splněna onou samostatnou výdělečnou činností ve spojení s předchozím zaměstnáním nebo náhradní dobou předcházející samostatné výdělečné činnosti. Následně 1. 8. (2021) požádá uchazeč o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a o přiznání podpory v nezaměstnanosti.

Vzhledem k tomu, že vyměřovací základ lze stanovit pouze za ukončené zdaňovací období, jímž je kalendářní rok, nemůže ČSSZ vyměřovací základ určit dříve než v následujícím kalendářním roce (2022) po podání přehledu a příjmů a výdajů za uplynulý kalendářní rok (2021). Jelikož v předchozím roce (2020) samostatná výdělečná činnost konána nebyla, a ani za tento rok tak nelze určit vyměřovací základ, přičemž nelze užít ani výdělek z případného zaměstnání, protože se nejedná o poslední ukončenou činnost, je třeba postupovat podle § 51 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).