Zaměstnanec pobírající řádný starobní důchod může odškodnění za neplatné propuštění získat, ať už v důchodu byl v době vyhazovu nebo ho získal až potom. U zaměstnance v předčasném důchodu je tomu jinak. Ten je hodnocen jako že není schopen, ochoten a připraven pro zaměstnavatele pracovat, což je podmínka odškodnění. Proč tomu tak je?
Odškodnění za neplatný vyhazov náhradou mzdy za dobu trvání sporu
Pokud dal zaměstnavatel neplatnou výpověď nebo zrušil neplatně pracovní poměr okamžitě či ve zkušební době, a oznámil-li mu zaměstnanec bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na dalším zaměstnávání, jeho pracovní poměr trvá i nadále. Zaměstnavatel je v takovém případě podle § 69 odst. 1 zákoníku práce povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu.
Tato náhrada zaměstnanci přísluší ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání. A to až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.
Z čeho vychází nárok na odškodnění v podobě náhrady mzdy za neplatný vyhazov z práce
Náhrada mzdy (platu) podle § 69 odst. 1 ZP má proto povahu ekvivalentu mzdy (platu), kterou si zaměstnanec nemohl vydělat v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele. Přesněji kvůli neplatně rozvázanému pracovnímu poměru, kdy mu nepřiděloval práci.
Ustanovení § 69 ZP přitom nijak nesouvisí s jednotlivými důvody rozvázání pracovního poměru, podstatné je, zda skončení pracovního poměru bylo shledáno neplatným.
Ke ztrátě na výdělku následkem neplnění povinnosti zaměstnavatele přidělovat práci podle smlouvy může ovšem u zaměstnance současně dojít jen tehdy, je-li sám připraven, ochoten a schopen konat práci podle pracovní smlouvy.
Nemůže-li zaměstnanec konat práci podle pracovní smlouvy v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, mateřské nebo rodičovské dovolené nebo pro jinou překážku v práci, při níž mu nepřísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu, nemá ani právo na náhradu mzdy (platu) podle § 69 odst. 1 ZP.
Čtěte více:
Máte nárok na odškodnění, když jste plánovali mateřskou a dostali jste neplatnou výpověď?
I když vyhrajete spor o neplatnost vyhazovu z práce, odškodnění získat nemusíte
Zaměstnanec pobírající předčasný důchod je omezen ve výkonu pracovní činnosti
Jak zhodnotil Nejvyšší soud ČR (NS ČR) v rozsudku ze dne 29. 6. 2023 (spis. zn. 21 Cdo 445/2023), rozhodne-li se zaměstnanec, u něhož byly splněny předpoklady pro vznik nároku na tzv. předčasný důchod (starobní důchod, na který vznikl nárok podle § 31 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění – ZDP), o své vlastní vůli o tuto dávku důchodového pojištění požádat a tzv. předčasný důchod je mu přiznán, nemůže vykonávat výdělečnou činnost v rozsahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění (§ 27 ZDP).
Zákonná podmínka uvedená v § 37 odst. 2 věty před středníkem ZDP totiž podle NS ČR souběh takové výdělečné činnosti a výplaty starobního důchodu, (na který vznikl nárok podle § 31 odst. 1 ZDP), vylučuje.
Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31 ZDP, tedy předčasného důchodu nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci.
Kdo pobírá předčasný důchod není z pohledu zákona připraven konat práci
Proto za situace, kdy byl se zaměstnancem neplatně rozvázán pracovní poměr, je třeba dovodit, že nadále nemá být zdrojem jeho příjmů mzda (plat) z dosavadního pracovního poměru, ale přiznaný předčasný důchod, jehož výplatu na základě vlastní žádosti pobírá.
Podle NS ČR tak není připraven a ochoten dále konat pro zaměstnavatele práci podle pracovní smlouvy, i když před podáním žádosti o důchod zaměstnavateli oznámil, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával (spis. zn. 21 Cdo 445/2023).
O nutnosti být připraven, ochoten a schopen znovu vykonávat práci pro zaměstnavatele jsme psali v článku Chcete odškodnění za neplatný vyhazov? Musíte být opravdu ochotni a schopni pracovat
Není-li (nemá-li být) podle rozhodnutí zaměstnance, s nímž byl neplatně rozvázán pracovní poměr, nadále zdrojem jeho příjmů zásadně mzda (plat) u dosavadního zaměstnavatele, ale přiznaný předčasný důchod, nemá ode dne, kdy mu byl tento důchod přiznán, nárok na náhradu mzdy či platu dle § 69 odst. 1 ZP.
Důvody, pro které se zaměstnanec rozhodl požádat o tzv. předčasný důchod, jsou přitom nerozhodné.
Starobní důchodce nárok na odškodnění má, předčasný nemá
Pro úplnost je nutné připomenout, že v případě posuzování nároku na náhradu mzdy či platu z neplatného rozvázání pracovního poměru za situace, kdy zaměstnanec pobírá současně řádný starobní důchod, na který mu vznikl nárok podle § 29 ZDP, je situace odlišná.
Výplata tohoto důchodu totiž podle § 37 odst. 1 věty první ZDP náleží v plné výši i osobám vykonávajícím výdělečnou činnost.
Odškodnění nedostanete ani když jste předčasné penze šli kvůli neoprávněné výpovědi
Zaměstnanci, který si po rozvázání pracovního poměru (jehož neoprávněnost byla pravomocně uznána soudem) požádal o předčasný starobní důchod (jež mu byl přiznán) a domáhal se odškodnění za neplatně rozvázaný pracovní poměr (náhrady mzdy dle § 69 odst. 1 ZP) nepomohla žádná argumentace. Soud náhradu mzdy nepřiznal.
Zaměstnanec marně namítal, že postup soudu je vůči němu velmi tvrdý. Vysvětloval, že do předčasného důchodu odešel právě kvůli (neplatné) výpovědi. Kdyby zaměstnavatel pracovní poměr nerozvázal, o ukončení zaměstnání by neusiloval a o přiznání předčasného důchodu by nežádal.
Soud však odmítl, že uplatněný postup vůči zaměstnanci je v rozporu s dobrými mravy.
Kdo nemá v předdůchodovém věku peníze si prý má podat návrh na předběžné opatření
Podání žádosti o přiznání předčasného důchodu bylo – a to i v situaci, kdy byl po rozvázání pracovního poměru neplatnou výpovědí žalovaného bez příjmu – podle soudu volbou propuštěného zaměstnance. Ten se prý mohl návrhem na vydání předběžného opatření domáhat, aby žalovanému zaměstnavateli bylo uloženo poskytnout mu alespoň část pracovní odměny [§ 76 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu].
Předběžné opatření je opatření soudu, kterým jsou na návrh účastníka řízení dočasně řešeny určité poměry, než je ve věci vydáno definitivní (pravomocné) rozhodnutí.
Důsledky mohou být tvrdé
To je ale ze strany soudu trochu hraběcí rada, navíc přicházející pozdě. I kdyby se zaměstnanec domáhal formou předběžného opatření náhrady mzdy, neměl by záruku, že mu soud vyhoví. A zaměstnanec prostě musel řešit otázku svého živobytí.
Nejvyšší soud ČR však zhodnotil, že rozhodl-li se zaměstnanec místo toho požádat o přiznání tzv. předčasného důchodu, jehož výplata do dosažení důchodového věku v případě výkonu výdělečné činnosti nenáleží, dal tím nepochybně najevo, že nadále nemá být zdrojem jeho příjmů mzda z pracovního poměru, ale právě přiznaný důchod.
A tím dal najevo, že není připraven a ochoten dále konat pro žalovaného práci podle pracovní smlouvy (což je podmínkou přiznání odškodnění za neplatně rozvázaný pracovní poměr), i když mu před podáním žádosti o předčasný důchod a před jeho přiznáním oznámil, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával.
ČLÁNKY DO MAILU