Podle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce platí, že pokud vám dal zaměstnavatel neplatnou výpověď nebo s vámi neplatně zrušil pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a oznámili jste zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trváte na tom, aby vás dále zaměstnával, váš pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout vám náhradu mzdy nebo platu. Náhrada vám přísluší ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy jste oznámili zaměstnavateli, že trváte na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy vám zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.
Speciální situace vyžaduje zvláštní přístup
Při úvaze o povaze náhrady mzdy nebo platu z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru je třeba mít na zřeteli, že pokud jste rozvázali vy nebo zaměstnavatel pracovní poměr výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době, avšak druhá ze smluvních stran základních pracovněprávních vztahů jejich platnost neuznává, nebo byla-li uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru, kterou některá ze stran pokládá za neplatný pracovněprávní úkon, vznikl tím mezi zaměstnavatelem a vámi spor o to, zda váš pracovní poměr na základě učiněného pracovněprávního úkonu skutečně skončil, nebo zda pracovní poměr bude nadále pokračovat. Dokud nedojde k vyřešení tohoto sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru, panuje mezi vámi vztahů nejistota o tom, jaké budou vaše pracovněprávní vztahy a jaké vám vzniknou závazky.
Pracovní smlouva ve sporném případě neplatí
V období, které začíná dnem následujícím po dni, v němž pracovní poměr měl podle výpovědi, okamžitého zrušení, zrušení ve zkušební době nebo dohody skončit, a které končí dnem, jímž soud pravomocně rozhodne ve věci platnosti rozvázání pracovního poměru nebo jímž dojde jinak k platnému skončení pracovního poměru, se právní vztahy mezi vámi nemohou, s ohledem na nejistotu v právním postavení, řídit pracovní smlouvou, kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem a příslušnými pracovněprávními předpisy ve stejné podobě, jako kdyby pracovní poměr nepochybně trval. Pracovněprávní vztahy mezi vámi a zaměstnavatelem se proto v uvedeném období řídí zvláštní právní úpravou, obsaženou v ust. § 69–72 zákoníku práce. Ust. § 69–72 zákoníku práce mají povahu lex specialis, která vylučuje, aby na práva a povinnosti účastníků pracovního poměru za období, v němž jsou jejich vztahy sporné v důsledku rozvázání pracovního poměru, byla aplikována zejména (jde-li o váš nárok podle ust. § 69 zákoníku práce) obecná ustanovení zákoníku práce a jiných pracovněprávních předpisů o překážkách v práci. V uvedeném období vám proto nepřísluší nejen náhrada mzdy nebo platu podle ust. § 199 zákoníku práce, ale ani náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou podle ust. § 222 odst. 2 a 4 zákoníku práce, popřípadě z jiného důvodu.
Náhrada mzdy nebo platu podle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce je vyvolána tím, že zaměstnavatel vám po rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době přestal v rozporu s ust. § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce přidělovat práci podle pracovní smlouvy, ačkoli trváte na dalším zaměstnávání. Náhrada mzdy nebo platu má proto povahu ekvivalentu mzdy, kterou jste si nemohli vydělat v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele, uvedené v § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Tímto způsobem se sleduje, aby vám byla reparována újma, kterou jste utrpěli následkem protiprávního postupu zaměstnavatele. Smyslem ust. § 69 zákoníku práce je poskytnout vám náhradu mzdy nebo platu poté, co jste byli postiženi neplatným rozvázáním pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době ze strany zaměstnavatele. Ust. § 69 zákoníku práce přitom nijak nesouvisí s jednotlivými důvody rozvázání pracovního poměru, podstatné je, zda skončení pracovního poměru bylo shledáno neplatným. Ke ztrátě na výdělku následkem neplnění povinnosti zaměstnavatele přidělovat vám práci podle pracovní smlouvy může u vás současně dojít jen tehdy, jste-li sami připraveni, ochotni a schopni konat práci podle pracovní smlouvy. Nemůžete-li konat práci podle pracovní smlouvy v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, mateřské nebo rodičovské dovolené nebo pro jinou překážku v práci, při níž vám nepřísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu, nemáte ani právo na náhradu mzdy nebo platu podle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce.
Soud musí všechno pečlivě prozkoumat a zjistit, proč jste potřebovali volno
Protože v období, kdy se pracovněprávní vztahy mezi vámi a zaměstnavatelem řídí zvláštní právní úpravou obsaženou v ust. § 69–72 zákoníku práce, se právní vztahy mezi stranami pracovního poměru nemohou, s ohledem na nejistotu v jejich právním postavení, řídit pracovní smlouvou, kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem ani příslušnými pracovněprávními předpisy, včetně obecných ustanovení zákoníku práce a jiných pracovněprávních předpisů o překážkách v práci, ve stejné podobě, jako kdyby pracovní poměr nepochybně trval, nemůže se v tomto období uplatnit ani smlouva o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu z důvodu jiné osobní překážky v práci než důležitých osobních překážek uvedených v ust. § 191 zákoníku práce nebo jiných důležitých osobních překážek v práci stanovených nařízením vlády č. 590/2006 Sb., která byla uzavřena mezi vámi a zaměstnavatelem ještě předtím, než došlo k neplatnému rozvázání pracovního poměru. Za takových okolností je třeba, určil Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 5097/2016, ze dne 17. 8. 2017, aby se soud při rozhodování o náhradě mzdy nebo platu podle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce (bez ohledu na to, že vám bylo na základě dohody uzavřené se zaměstnavatelem dříve, než došlo k neplatnému rozvázání pracovního poměru, poskytnuto pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu) zabýval tím, zda jste byli v tomto období připraveni, ochotni a schopni konat práci podle pracovní smlouvy, nebo zda vám v konání práce skutečně bránila překážka v práci, která byla důvodem sjednání dohody o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu, popřípadě zda vám v konání práce podle pracovní smlouvy nebránila dočasná pracovní neschopnost, mateřská nebo rodičovská dovolená anebo jiná překážka v práci, při níž vám nepřísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu.
Na účelu neplaceného volna nezáleží
Nejvyšší soud ČR, když řešil uvedený výkladový problém, neopomenul, že neplacené volno si nemusíte brát jen proto, že nemůžete pracovat, že vám v tom brání překážky v práci, ale také třeba proto, že chcete pracovat jinde, takže jste schopni a připraveni pracovat. Taktéž můžete pracovat pro jiného zaměstnavatele nebo podnikat i během trvání sporu o platnost rozvázání pracovního poměru. Oznámíte-li totiž poté, co vám byla dána neplatná výpověď nebo co s vámi byl zrušen neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, zaměstnavateli, že trváte na tom, aby vás dále zaměstnával, a on vám to neumožní, máte nejen nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku (podle ust. § 69 odst. 1 zák. práce), ale i možnost zapojit se do práce u jiného zaměstnavatele nebo do jiné výdělečné činnosti. Smíte v tomto období pracovat u jiného zaměstnavatele v pracovním poměru nebo na základě jiného pracovněprávního vztahu, popřípadě provozovat samostatnou výdělečnou činnost, aniž by v tom mohl zaměstnavatel spatřovat porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vámi vykonávané práci. Musíte však být připraveni znovu nastoupit do práce u svého zaměstnavatele, jakmile se stane pravomocným rozhodnutí soudu o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru nebo okamžitého zrušení pracovního poměru anebo zrušení pracovního poměru ve zkušební době.
Předem, před neplatným rozvázáním pracovního poměru, dohodnuté neplacené volno či jiná překážka v práci neanuluje tedy automaticky váš nárok na náhradu příjmu za neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.
Případnou odbornou kritiku příspěvku můžete autorovi zaslat prostřednictvím odkazu „Našli jste v článku chybu?“, který je umístěn dole na stránce.
