Hlavní navigace

Kartou zaměstnavatele zaplatil za útratu kamaráda. Vyletěl na hodinu

Autor: Shutterstock
Richard W. Fetter

Vyhazov na hodinu můžete dostat jenom výjimečně, jakmile ale zkrátíte majetek zaměstnavatele, už se nehledí na souvislosti a okolnosti a neubráníte se ani u soudu.

Zaměstnanec měl k dispozici k hrazení nákladů spojených s výkonem práce platební kartu zaměstnavatele. Kartou zaplatil 3117 Kč za konzumaci na oslavě – rozlučce – konané při příležitosti skončení pracovního poměru jednoho ze zaměstnanců, o níž však zaměstnavatel nevěděl a které se zúčastnila vedle zaměstnanců i osoba, která pro zaměstnavatele nepracovala.

Zaměstnavatel s ním za to, že bez jeho vědomí a souhlasu neoprávněně použil platební kartu pro úhradu svých soukromých výdajů, rozvázal pracovní poměr okamžitým zrušením. Nižší soudy shledaly okamžité zrušení pracovního poměru neplatným, když přihlédly k tomu, že pokyny k používání platební karty byly ze strany zaměstnavatele vydány jen ústně, nepřesně a jen ve velmi omezené míře, že se tedy zaměstnanec mohl domnívat, že týmové akce platební kartou mohl uhradit, že pochybil jen jejím použitím k platbě za třetí osobu a že vzhledem k celkové výši platby (3117 Kč) a k účasti šesti osob na uvedené akci představuje úhrada za jednu osobu poměrně nízkou částku, jejíž úhradu zaměstnavatel po zaměstnanci ani nepožadoval.

Nicméně Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 3034/2016, ze dne 25. 1. 2017, konstatoval, že při posuzování intenzity porušení pracovní povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci je třeba přihlížet zejména k tomu, že se zaměstnanec svým jednáním, i kdyby spočívalo jen ve zneužití platební karty svěřené mu zaměstnavatelem pro úhradu nákladů spojených s výkonem jeho práce zaplacením útraty v restauraci za třetí osobu – kamaráda jednoho ze zaměstnanců, který se také zúčastnil oslavy, dopustil přímého útoku na majetek svého zaměstnavatele. Na tom nemůže nic změnit ani relativně nízká výše škody, neboť podstatně významnější než výše škody způsobené zaměstnavateli a okolnost, zda se zaměstnavatel po zaměstnanci domáhal její náhrady, je narušení nezbytné vzájemné důvěry ve vztazích mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a zpochybnění spolehlivosti zaměstnance ve vztahu k majetku zaměstnavatele.

Nejvyšší soud ČR tak připomněl svůj dřívější judikatorní závěr, že útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý (např. krádeží, poškozováním, zneužitím apod.), nebo nepřímý (např. pokusem odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění), představuje z hlediska vymezení relativně neurčité hypotézy ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení vaší povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. V posuzovaném případě zaměstnanec bez vědomí a souhlasu zaměstnavatele použil kreditní kartu, která mu byla zaměstnavatelem svěřena pro úhradu nákladů spojených s výkonem jeho práce pro zaměstnavatele, k úhradě účtu v restauraci za třetí osobu. Tím zaviněně porušil jednu ze základních povinností zaměstnance řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím, vyplývající z ust. § 301 písm. d) zákoníku práce.

Zaměstnavatel brání svůj majetek? Při vyhazovu nemusí nic zvažovat

Když tedy spočívá porušení vaší pracovní kázně v útoku na majetek zaměstnavatele, jde o porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem odůvodňující okamžité zrušení pracovního poměru a není nutno přihlížet k dalším okolnostem a souvislostem, při jejichž zvážení by případně měl být váš skutek postižen mírněji. (Obecně má být přihlíženo k vaší osobě, k funkci, kterou zastáváte, k vašemu dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře vašeho zavinění, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda jste svým jednáním způsobili zaměstnavateli škodu, atp. A volena má být v závislosti na tom případně mírnější sankce – výpověď. O tom jsme psali v článku Okamžité zrušení pracovního poměru musí být formálně správné i spravedlivé.) Brání-li však zaměstnavatel vaším vyhazovem svůj majetek, nemusí na vás brát při propuštění ohledy.

Co je útokem na majetek zaměstnavatele?

Falšování docházky a předstírání práce (rozsudek NS ČR spis. zn. 21 Cdo 2596/2011, ze dne 17. 10. 2012)

Zaměstnanec do docházkového systému zaměstnavatele zaznamenal příchod na pracoviště, které, aniž by učinil záznam v docházkovém systému, následně opustil, a před koncem pracovní doby se na pracoviště vrátil a v docházkovém systému učinil záznam o svém odchodu ze zaměstnání. Zaměstnanec se svým jednáním (předstíráním výkonu práce pro zaměstnavatele) pokusil získat na úkor zaměstnavatele konkrétní výhodu (mzdu za práci, kterou nevykonal) a tím vlastně (úmyslně) usiloval o nekorektní snížení majetku zaměstnavatele. Jinak řečeno, dopustil se útoku na majetek svého zaměstnavatele.

Odnesení nevydaných zbytků od oběda kuchařkou domů (rozsudek NS ČR spis. zn. 21 Cdo 1496/2013, ze dne 21. 1. 2014)

Zaměstnankyně – pomocná kuchařka se pokusila odnést ze svého pracoviště potraviny, které zbyly po vydání oběda v domově seniorů, na což se přišlo při kontrole jejího zavazadla. V její tašce se našly potraviny v množství představujícím oběd nejméně pro 8–10 strávníků (igelitová taška plná houskových knedlíků v množství odpovídajícím 3 šiškám, dvě litrové láhve přílohového zelí s masem a 4 originálně balené sušenky). Dopustila se tím podle hodnocení Nejvyššího soudu ČR přímého útoku na majetek svého zaměstnavatele, a to v postavení zaměstnankyně, která měla tyto věci používat k plnění svých pracovních úkolů a která možnosti s nimi nakládat zneužila k pokusu o jejich odcizení. Na této povaze a závažnosti jejího jednání nemohla nic změnit ani okolnost, že potraviny, které se pokusila odcizit, zaměstnavateli zbyly po vydání objednaných obědů a že by jinak byly zlikvidovány.

Přenechání zakázky zaměstnavatele konkurenční firmě (rozsudek NS ČR spis. zn. 21 Cdo 1229/2014, ze dne 3. 3. 2015):

Zaměstnanec předal dopravní zakázku, kterou si zákazník u jeho zaměstnavatele objednal, jiné obchodní společnosti, čímž jeho zaměstnavateli ušel zisk. Zaměstnanec se svým jednáním, které spočívalo v úmyslném způsobení škody zaměstnavateli v podobě ušlého zisku předáním zakázky zadané původně jeho zaměstnavateli jiné, se zaměstnancem spřízněné, obchodní společnosti, dopustil útoku na majetek svého zaměstnavatele, a to v postavení zaměstnance, který měl jako vedoucí střediska dopravy a mechanizace činit kroky potřebné k vyřízení zakázky zaměstnavatelem a k zajištění jeho zisku z ní a který namísto toho informace o zakázce zneužil k jejímu předání jinému podnikateli.

Našli jste v článku chybu?