Letošní lednová změna ve způsobu stanovení výše nezabavitelných částek a částky, nad kterou se sráží bez omezení, se nesetkala vždy s pochopením.
Dnes si ukážeme, jak se v posledních letech měnila čísla, která rozhodují o tom, kolik zůstane dlužníkovi a kolik připadne jeho věřitelům.
Nesmíme také zapomenout na to, že dluhy se musejí platit. A také na to, že srážky ze mzdy nejsou zdaleka jediným způsobem, jak vymoci zaplacení dluhu. Je snad lepší dlužníkům místo srážek z příjmu zabavovat majetek a pak jej v dražbě prodávat? Nevedly by přepjaté sociální ohledy naopak k mnohem větší „asociálnosti“ a ohrožení rodin dlužníků?
Pro porovnání uvádíme parametry exekučních srážek ze mzdy za rok 2022 a v roce 2023.
| Etapy výpočtu | Od 1. 1. 2022 (zúčtování příjmu za leden) do 31. 3. 2022 (do zúčtování příjmu za březen) | Od 1. 4. 2022 (zúčt. příjmu za duben) do 30. 6. 2022 (zúčt. příjmu za červen) | Od 1. 7. 2022 (zúčt. příjmu za červenec 2022) do 30. 9. 2022 (do zúčt. příjmu za září 2022) |
Od 1. 10. 2022 (od zúčt. příjmu za říjen 2022) do 31. 12. 2022 (do zúčt. příjmu za prosinec 2022) |
Od 1. 1. 2023 (od zúčtování příjmu za leden 2023) |
|---|---|---|---|---|---|
| Nezabavitelná částka na povinného (dlužníka) | 8846,25 Kč | 9138,75 Kč | 9416,25 Kč | 11 103,75 Kč | 13 638 Kč |
| Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu | 2948,75 Kč | 3046,25 Kč | 3138,75 Kč | 3701,25 Kč | 3409,50 Kč |
| Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení, čili hranice, nad kterou je mzda již plně zabavitelná | 23 590 Kč | 24 370 Kč | 25 110 Kč | 29 610 Kč | 30 686 Kč |
| Maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy | 7863 Kč | 8123 Kč | 8370 Kč | 9870 Kč | 10 228 Kč |
Ochrana povinného dlužníka stále zohledňuje nárůst cen bydlení a nákladů na živobytí
V uvedené tabulce můžeme pozorovat podle našeho názoru dostatečně vysoký meziroční nárůst nezabavitelných částek (a částky, nad kterou se sráží bez omezení), jakož i jejich relativní nárůst pro rok 2023 ve srovnání s naposledy pro rok 2022 stanovenými parametry.
Nicméně někteří lidé a instituce kritizují snížení koeficientů pro výpočet uvedených veličin. A to:
- ze 3/4 na 2/3 součtu životního minima jednotlivce a příslušného normativu nákladů na bydlení, pokud jde o stanovení nezabavitelné částky na povinného dlužníka,
- z 1/3 na 1/4, pokud jde o odvození nezabavitelné částky na vyživovanou osobu z nezabavitelné částky na samotného povinného dlužníka,
- z 200 % na 150 % součtu životního minima jednotlivce a příslušného normativu nákladů na bydlení, pokud jde o stanovení částky, nad kterou se sráží bez omezení.
O kolik by byly nezabavitelné částky vyšší, kdyby se nesnížily koeficienty pro jejich výpočet
Při zachování uvedených koeficientů by nezabavitelná částka na povinného činila 15 342,75 Kč, nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 5114,25 Kč a částka, nad kterou se sráží bez omezení, 40 914 Kč.
(Jestliže nebudeme nějak zvláště bazírovat na rozdílu používaného normativu nákladů na bydlení, tedy na rozdílu mezi dříve (do 31. 12. 2022) používaným normativem pro 1 osobu v nájemním bytě v obci s 50 000 – 99 999 obyvateli a aktuálně používaným normativem pro 1 nebo 2 osoby v nájemním bytě v obci s aspoň 70 000 obyvateli.)
Mnohé pohledávky, resp. větší počet pohledávek by se stal v praxi prostřednictvím srážek ze mzdy či obdobného příjmu nevymahatelným.
Výše sociálních dávek roste rychlejším tempem než mzdy
V posledních letech došlo totiž k navýšení ochrany povinných dlužníků a jejich rodin. Opakovaně docházelo ke zvýšení životního minima nebo příslušného normativu nákladů na bydlení, a tak i následně nezabavitelného minima. A stejně tak byla v zájmu vyšší ochrany povinných dlužníků měněna pravidla pro exekuční srážky ze mzdy, hlavně pro jejich míru.
(Od 1. 6. 2019 došlo ke zdvojnásobení částky, nad kterou je zbytek čisté mzdy postižitelný bez omezení, a proto i ke zvýšení jedné nebo dvou třetin zbytku čisté mzdy, která zůstává povinnému dlužníkovi spolu s nezabavitelnými částkami.)
S ohledem na zdražování a inflaci v průběhu r. 2022 došlo pak opakovaně k (dosud nebývalému) zvýšení životního minima i normativu nákladů na bydlení.
Nezabavitelné částky a částka, nad kterou se sráží bez omezení, se zvýšily hned čtyřikrát – znovu pro každé z kalendářních čtvrtletí r. 2022, jak ostatně plyne ze shora uvedené tabulky. Změnu parametrů srážek v předchozích letech (2018–2021) zachycuje další tabulka.
| Etapy výpočtu | 2018 od srážek ze mzdy za leden do srážek za prosinec |
2019 od srážek ze mzdy za leden do srážek za květen včetně |
2019 od srážek ze mzdy za červen do srážek za prosinec |
2020 od srážek ze mzdy za leden do srážek za březen vč. |
2020 od srážek ze mzdy za březen do srážek za červen vč. |
2020 od srážek ze mzdy za červenec do srážek za prosinec |
2021 od srážek ze mzdy za leden do srážek za prosinec |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Nezabavitelná částka na povinného (dlužníka) | 6225,33 Kč | 6428,67 Kč | 6428,67 Kč | 6608 Kč | 6908 Kč | 7771,50 Kč | 7872,75 Kč |
| Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu | 1556,33 Kč | 1607,17 Kč | 1607,17 Kč | 1652 Kč | 1727 Kč | 2590,50 Kč | 2624,25 Kč |
| Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení, čili hranice, nad kterou je mzda již plně zabavitelná | 9338 Kč | 9643 Kč | 19 286 Kč | 19 824 Kč | 20 724 Kč | 20 724 Kč | 20 994 Kč |
| Maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy | 3112 Kč | 3214 Kč | 6428 Kč | 6608 Kč | 6908 Kč | 6908 Kč | 6998 Kč |
Takováto čísla asi neodborníkům mnoho neřeknou. Máme však pro vás lepší ilustraci.
Míra uspokojení exekučně vymáhaných pohledávek se snižuje a v poslední době výrazně
Dopady toho, jak narůstá částka, která zůstává dlužníkovi, a snižuje se naopak částka náležející oprávněnému věřiteli, můžeme ilustrovat na modelové situaci ženatého zaměstnance se 2 dětmi, který pobírá mzdu (po celou dobu v nezměněné výši) 26 000 Kč čistého měsíčně, z níž je exekučně uspokojována nepřednostní pohledávka.
| Čistá měsíční mzda 26 000 Kč v období | Sraženo ve prospěch věřitele | Zůstalo dlužníkovi |
|---|---|---|
| 2018 | 8879 Kč | 17 121 Kč |
| leden–květen 2019 | 8320 Kč | 17 680 Kč |
| červen–prosinec 2019 | 4916 Kč | 21 084 Kč |
| leden–březen 2020 | 4812 Kč | 21 188 Kč |
| duben–červen 2020 | 4637 Kč | 21 363 Kč |
| červenec–prosinec 2020 | 3485 Kč | 22 515 Kč |
| 2021 | 3418 Kč | 22 582 Kč |
| leden–březen 2022 | 2769 Kč | 23 231 Kč |
| duben–červen 2022 | 2574 Kč | 23 426 Kč |
| červenec–září 2022 | 2389 Kč | 23 611 Kč |
| říjen–prosinec 2022 | 1264 Kč | 24 736 Kč |
| 2023 | 711 Kč | 25 289 Kč |
| 2023 (kdyby nedošlo ke snížení koeficientů a zůstaly na předchozí úrovni) | 0 Kč | 26 000 Kč |
Výsledkem opakovaně zvyšované ochrany dlužníků pak je, že ve třetině exekucí srážkami z důchodu a ve čtvrtině exekucí srážkami ze mzdy, v nichž v roce 2019 probíhaly srážky, nelze již dnes (rozumějme na přelomu let 2022 a 2023) provádět vůbec žádné srážky. Uvádí to soudní exekutor Lukáš Jícha v článku Současný způsob výpočtu srážek ze mzdy se dostal za hranu fungování, publikovaném v Advokátním deníku 28. 12. 2022 (ovšem bez bližšího odkazu na zdroj údajů, avšak nejspíš zhruba odpovídají realitě).
Ostatně i v naší tabulce vidíme, že kdyby nedošlo od 1. ledna 2023 ke změně v parametrech srážek ze mzdy spočívající ve snížení koeficientů (kterými jsou z životního minima jednotlivce a příslušného normativu nákladů na bydlení odvozovány nezabavitelná částka a částka zbytku čisté mzdy, nad kterou se sráží bez omezení, a tím i zprostředkovaně výše části mzdy připadající na uspokojení nepřednostních pohledávek, přednostních pohledávek, nebo naopak části, která zůstává vždy dlužníkovi), nemohly by srážky být vůbec realizovány.
Čtěte také: Kolik si můžete vydělat jako uchazeči o zaměstnání, když nepobíráte podporu v nezaměstnanosti?
Jistě v praxi taková situace, že srážky nelze provádět, protože nezabavitelné částky převyšují čistý příjem, u mnoha povinných dlužníků již nastala. Anebo nastane třeba zrovna v průběhu letošního roku, protože s ohledem na setrvávající nepříznivý inflační vývoj lze patrně očekávat další nárůst životního minima nebo normativu nákladů na bydlení i v r. 2023 a tím i nezabavitelných částek.
A v důsledku toho pak je, nebo bude vyloučena realizace exekuce ve formě provádění srážek ze mzdy a obdobných příjmů, která je přitom považována za méně invazivní a přiměřený způsob exekuce v porovnání s exekucí prodejem movitých a nemovitých věcí.
Není opravdu lepší dluhy sice nuceně, ale postupně a předvídatelně splácet ze mzdy či důchodu, než aby soudní exekutor a pracovníci jeho úřadu zabavovali dlužníkům movitý a nemovitý majetek?
Pokud srážky i nadále provádět lze, klesá však zase částka, kterou lze srazit ve prospěch oprávněných věřitelů, a dochází tak k prodlužování doby exekuce. V důsledku toho se pak stává nemožným uspokojování dalších pohledávek (plnění dluhů), pro něž srážky ze mzdy nejsou prováděny z důvodu horšího pořadí při souběhu s dříve zahájenými exekucemi.
Nezabavitelné minimum není jen tolik, kolik činí nezabavitelné částky
Na závěr připomeňme, že základní nezabavitelná částka, tedy součet nezabavitelné částky na samotného povinného dlužníka a částek na vyživované osoby, není vždy totéž co nezabavitelné minimum.
Ještě je třeba vedle nezabavitelných částek brát v úvahu jednu nebo dvě třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek). Právě až základní nezabavitelná částka a k tomu nejméně jedna třetina (pokud je sráženo pro přednostní pohledávky), popř. i dvě třetiny zbytku čisté mzdy (pokud je sráženo pro nepřednostní pohledávky), které zbývají po odečtení nezabavitelných částek, je celkovým nezabavitelným minimem, které musí zůstat povinnému dlužníkovi.
Postup při exekučních srážkách jsme objasnili v článku Jak se nově počítají exekuční srážky ze mzdy a důchodu?
Ovšem pokud je dlužníkova mzda rovna základní nezabavitelné částce nebo nižší, nelze vůbec exekuční srážky provádět.
