Hlavní navigace

Jan Bláha, Fio banka: Nabídneme kreditky, pak splátkové úvěry a platby mobilem

Gabriela Hájková

Páté největší bance v ČR v posledních letech přibývá sto tisíc klientů ročně. Největším zdrojem je trojice největších bank, od kterých přechází nespokojení klienti hledající levnější alternativu.

Skupina Fio začínala na trhu původně jen s investicemi. Díky velikosti bankovního trhu ale nyní 90 % klientů využívá bankovní služby. Ještě letos Fio banka nabídne klientům kreditní karty, pak přijdou na řadu i klasické úvěry a platby mobilem.

Jan Bláha


Autor: Karel Choc

Ředitel obchodu a marketingu ve Fio bance.

Vystudoval Ekonomickou fakultu VŠB – TUO. Ve finanční skupině Fio je od roku 2000, působil zde na několika pozicích.

Od roku 2006 zde působí jako obchodní ředitel, od roku 2014 pak také jako ředitel marketingu.

Ve Fio bance je zodpovědný za obchodní politiku, marketingové aktivity společnosti a obchodování na finančních trzích.

V září jste ohlásili tři čtvrtě milionu klientů, jste pátou největší bankou v ČR co do počtu klientů. Jaký podíl z těchto klientů vás má jako hlavní banku a kolik klientů je neaktivních, tedy jen se zřízeným účtem?

Záleží na metrice, která určuje aktivitu. Pokud být aktivní znamená udělat měsíčně alespoň nějakou akci na účtu, je většina našich klientů aktivních. Vzhledem k tomu, že náš bezpoplatkový účet nepodmiňujeme obratem, počtem plateb kartou ani jinými podmínkami, tak máme i spící účty, ale těch je menšina.

Mění se v čase nějak dynamika přibývání klientů?

Od roku 2013 stabilně dosahujeme více než sto tisíc nových klientů ročně. V řádu deseti tisíc do toho zasahují změny u jiných bank, například ukončení činnosti Zuno banky, Brokerjetu a podobně.

Sledujete i to, kolik lidí k vám třeba za rok přejde od konkurence? Dá se stabilně říci, že k vám přechází klienti od velkých bank, nebo získáváte i od novějších, které se také dají považovat za nízkonákladové?

Sledujeme počty klientů, kteří k nám přecházejí z jiných bank v rámci Kodexu mobility. A tzv. velká trojka z toho stále vychází jako hlavní zdroj nespokojených klientů, kteří hledají levnější a lepší alternativu. Přechody probíhají i mezi nízkonákladovými bankami, ale jsou to zanedbatelná čísla.


Autor: Karel Choc

Všimla jsem si, že rozšiřujete svou bankomatovou síť. Dříve jste měli bankomaty Pharro, které však neměly moc dobrou pověst. Z mojí vlastní zkušenosti dokázaly být velice pomalé a občas i poruchové. Jedná se nyní o jiné bankomaty, nebo jsou to stále Pharro?

Trochu Vás poopravím, Pharro není typ bankomatu, ale název společnosti, která bankomaty provozuje. Spolupracujeme s ní i nadále. Celou bankomatovou síť jsme ale v uplynulém roce překlopili na nové typy, které fungují bez problémů.

Zdá se mi, že tempo přidávání nových bankomatů je rychlejší. Cítíte nějak tlak velkých bank s vlastní bankomatovou sítí na menší konkurenty, které na ní mají „parazitovat“? Snaží se velké banky tlačit na zvyšování poplatků za výběr klientů od konkurence?

Růst počtu bankomatů je spíš přirozený než tlačený konkurencí. Máme víc klientů a stále hledáme vhodné příležitosti a místa pro nové bankomaty. Pokud se objeví, bankomat přidáme.

Nemyslím si, že malé banky parazitují na sítích velkých bank. Za každý výběr nejčastější kartou MasterCard inkasuje vlastník bankomatu 15 Kč. Třenice o výši tohoto poplatku na trhu jsou, ale věřím, že se snad podaří přes karetní asociace MasterCard a Visa dohodnout kompromis.

Postupně rozšiřujete i svou pobočkovou síť. Máte nějaký cíl, kolik byste jich chtěli, nebo se řídíte spíš aktuální situací a potřebou?

Opět jde o přirozený růst. V řadě míst stěhujeme pobočky na lepší místa a zvyšujeme počet klientských pracovníků. A přidáváme nové pobočky, abychom zlepšili pokrytí velkých měst a okolí Prahy. V lednu jsme otevřeli pobočku ve Vysočanech, chystáme pobočku na Žižkově nebo v Litoměřicích.


Autor: Karel Choc

Sledujete si i to, jaký podíl vašich klientů si vyřizuje v drtivé většině vše online a kolik jich raději preferuje osobní kontakt? Co hlavně klienti na pobočkách vyřizují?

Už dlouho se snažíme maximální objem služeb nabídnout klientům elektronicky. Pobočková síť je pro nás ale také důležitá. Přestože žijeme v digitální době a hodně lidí chce řešit všechno na dálku, stále je mnoho klientů, kteří i pro založení účtu preferují osobní jednání. Stejně tak například pro vyřízení hypotéky. Pro řadu podnikatelů je navíc hotovostní platební styk a využití pokladen na pobočkách nezbytnou součástí služeb banky.

Jak jste zmínil, postupně u stále více služeb umožňujete jejich ovládání a sjednávání online (např. účet, kontokorent, nové účty pro investování nebo úvěr na obchodování s cennými papíry). Co tedy klienti nejraději stále sjednávají na pobočce?

Jsou produkty, u kterých je dnes nezbytné, aby šly sjednat elektronicky – například spořicí účet, cestovní pojištění, termínované vklady, ale třeba i kontokorent. A klienti tuto cestu u těchto produktů preferují. Naopak u hypoték nebo investování, kdy je navíc potřeba podrobně zjistit investiční profil klienta, je z mé zkušenosti vhodnější osobní kontakt s klientem.

V červnu jste otevřeli své první hypoteční centrum. Vedl vás k tomu strmý zájem o hypotéky? Nyní se dá možná čekat naopak trochu útlum, nelitujete?

Objem hypotečního trhu rostl tím, jak klesaly úrokové sazby a snižovala se výhodnost jiných tříd investic. Náš podíl na trhu je malý, pořád máme kam růst. Proto chceme jít cestou specializace části kolegů. Myslím, že práce pro nás bude pořád dost.

Když zabrousím do minulosti, o bankovní licenci v minulosti z praktických důvodů žádala místo záložny Fio burzovní společnost. Investice patří k vašemu příběhu od počátku. Vlastně ještě víc než služby, které jste později začali nabízet jako družstevní záložna. Předpokládám ale, že časem počet klientů, kteří s vámi bankují, převážil nad počtem těch, kteří s vámi investují.

Máte pravdu. Je to jednoduše dáno tím, že bankovní trh je mnohonásobně větší oproti individuálním investicím. Dnes je devadesát klientů ze sta bankovních.

Dlouhodobě se v této oblasti věnujete i edukační činnosti. Pravidelně otevíráte bezplatné kurzy Škola investování. Studentům vysokých škol zase nabízíte v rámci projektu Studentbroker možnost investovat nanečisto na světových burzách a soutěžit mezi sebou o nejlépe zobchodované portfolio. Co tyto aktivity přináší vám? Je Škola investování způsob, jak získat další klienty, a Studentbroker možnost, jak najít zajímavé a schopné lidi, které můžete po škole zaměstnat?

Obojí má za cíl seznámit veřejnost s obchodováním s akciemi. Škola investování je určená všem bez omezení, takže ji navštěvují jak aktivní investoři, kteří si chtějí doplnit znalosti, tak i ti, pro které to je pouze nahlédnutí do světa kapitálových trhů bez snahy o aktivní investování. Hlavní je pro nás opravdu edukace. Představujeme akciové nástroje jako vhodný nástroj pro dlouhodobé investování. Důchodová reforma se v České republice spíše diskutuje, než koná, proto je individuální ovládání spotřeby a investice do akcií vhodnou alternativou. Ale je pravda, že řada účastníků se posléze stala našimi klienty.

Studentbroker probíhá na vysokých školách a studenti si mohou v praxi vyzkoušet, jak dokážou spravovat svěřené portfolio a jak naloží s fiktivním rozpočtem. Několikrát se stalo, že vedlejším efektem byl i nábor studentů, kteří u nás začali pracovat na dealingu, ale rozhodně to není smysl Studentbrokera.  

Poměrně zásadním krokem pro vás byl nákup RM-SYSTÉMu v roce 2006. Proč tehdy mimoburzovní trh skomíral a jak se vám podařilo ho oživit?

Nemyslím si, že by RM-SYSTÉM skomíral. Už pod předchozím majitelem v něm vznikl systém Easyclick se zvýhodněnou poplatkovou funkcí. Pod Fio bankou se podařilo ušetřit část nákladů přechodem na vlastní obchodní systém. Také jsme přidali řadu zahraničních bluechip akcií, aby je klienti mohli obchodovat v českých korunách na domácím trhu. Vložili jsme do něj novou energii a naše obchodní znalosti, ale spojení bylo tehdy prospěšné oboustranně. Koupí RM-SYSTÉMu se nám podařilo získat rozsáhlou pobočkovou síť a zkušené zaměstnance, kteří se orientovali na kapitálovém trhu.


Autor: Karel Choc

Už od začátku se držíte svého předsevzetí neúčtovat víc poplatků, než je nutné. Zároveň jste bankou s českými vlastníky. Jak silnou to má souvislost a z čeho jako banka žijete kromě úvěrů?

Závazek neúčtovat poplatky za základní bankovní služby držíme už od roku 2006. To je déle, než máme bankovní licenci. Je to naše strategie a závazek vůči klientům. Dlouhodobě se takto profilujeme na trhu. Být nízkonákladový vůči klientům vyžaduje ale i přísné řízení nákladů a chytrá řešení automatizace procesů. Živí nás stejně jako ostatní banky úrokové výnosy a výnosy z poplatků. Akorát těch poplatkových je méně.

Když už jsem zmínila ty úvěry, v nabídce vám chybí spotřebitelské úvěry. Plánujete je nabídnout? A kdy?

Ano, spotřebitelské splátkové úvěry nám chybí. Všechny produkty si připravujeme, programujeme a zavádíme sami. Proto není možné představit všechny najednou, ale jdou postupně po sobě. Do konce letošního roku nabídneme kreditní karty, pak budou následovat splátkové úvěry.

Microsoft postupně ukončí podporu pro Windows Phone (podpora trvá min. do 10. 12. 2019). Budete i nadále udržovat aplikaci pro Windows Mobile?

Stávající verzi aplikace Smartbanking máme i pro Windows Phone. Během příštího roku chceme představit zcela nový Smartbanking, který bude mít nejen inovovaný vzhled, ale postupně do něj přidáme řadu nových funkcí. A u něj s podporou operačního systému WP nepočítáme.

V roce 2016 jste spouštěli ve spolupráci s O2 a Mastercard pilotní provoz mobilních plateb s pomocí SIM karet s NFC pro chytré telefony s Androidem. Proč jste na konci téhož roku službu ukončili a plánujete v dohledné době jiné podobné řešení pro mobilní platby?

Z našeho pohledu byla vhodná příležitost vyzkoušet NFC technologii. Bohužel, jak se ukázalo, bylo to ve slepé vývojové větvi. V blízkých měsících by měl do ČR přijít  AndroidPay a to je směr, kterým se chceme vydat a umožnit našim klientům opět platit prostřednictvím mobilního telefonu. A pokud se v budoucnu rozhodne i Apple, tak přidáme i Apple Pay.

Děkuji za rozhovor.

Našli jste v článku chybu?