Jakou si vybrat smlouvu na brigádu, abyste měli co nejmenší odvody? (2. díl)

V předchozím článku o podmínkách brigád jsme vás seznámili s tím, že z vydělané odměny zaplatíte vedle daně též pojistné, pokud se dostanete na hranici, kdy budete účastni nemocenského pojištění (u dohody o provedení práce 10 001 Kč nebo 3000 Kč u dohody o pracovní činnosti). Způsob zdanění (srážkovou daní nebo zálohou) pak závisí na tom, jestli podepíšete u zaměstnavatele prohlášení k dani, nebo ne.

Záloha na daň při učinění prohlášení k dani

Pro způsob zdanění je rozhodující, zda zaměstnanec učinil prohlášení k dani, nebo ne, tedy zda podepsal, či nepodepsal tzv. růžový papír. Pokud zaměstnanec učiní na příslušný kalendářní rok prohlášení k dani, pak zaměstnavatel vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. Zálohy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Základem pro výpočet měsíční zálohy zaměstnance na daň je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený za kalendářní měsíc a zvýšený o pojistné, které platí zaměstnavatel sám za sebe z titulu zaměstnávání zaměstnanců, tedy příjem v podobě tzv. superhrubé mzdy. (To samozřejmě, pokud jste účastni nemocenského pojištění, jak jsme si to vysvětlili.)

Vypočtenou měsíční zálohu na daň zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec učinil prohlášení k dani, sníží nejprve o prokázanou částku měsíční slevy na dani (měsíční základní slevu na poplatníka, popřípadě slevu na invaliditu a slevu na studenta) a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Pokud poplatník neučinil prohlášení, sráží mu zaměstnavatel srážkovou daň. Pro výpočet
srážkové daně se zaokrouhluje základ daně na celé koruny dolů a rovněž daň zvláštní sazbou se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

Zdanění odměny z dohody o pracovní činnosti

Limit pro uplatnění patnáctiprocentní srážkové daně ze mzdy či platu z pracovního poměru nebo odměny z dohody o pracovní činnosti odvisí od výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, která, jak už bylo uvedeno, činí 3000 Kč. Tady je však nutno zdůraznit, že zatímco se srážková daň použije (pokud zaměstnanec neučinil prohlášení k dani) pro příjmy v úhrnné výši nepřesahující u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc částku 3000 Kč čili do 3000 Kč včetně, zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění, jestliže sjednaná částka započitatelného příjmu za kalendářní měsíc činí alespoň částku 3000 Kč, tedy od 3000 Kč.

Pojistný i daňový limit jsou sice co do částky stejně vysoké – 3000 Kč, ale zákon o nemocenském pojištění hovoří o tom, že nemocenské pojištění vzniká od uvedené částky (když ji příjem dosahuje: činí aspoň), zatímco zákon o daních z příjmů, že srážkovou daň lze uplatnit do oné částky (když ji příjem nepřesahuje: příjem nepřesahující).

• Do částky 2999 Kč hrubého výdělku včetně tak nevzniká účast na nemocenském pojištění (tedy ani povinnost platit pojistné odvody) a lze uplatnit srážkovou daň.
• U částky právě a přesně 3000 Kč hrubého výdělku přesně již vzniká účast na nemocenském pojištění (a sráží se pojistné odvody), ale ještě lze uplatnit srážkovou daň.
• U částky od 3001 Kč hrubého výdělku vzniká účast na nemocenském pojištění (a sráží se pojistné odvody) a už nelze uplatnit srážkovou daň.

Srážková daň z odměny z dohody o provedení práce

Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem zaměstnanci jsou samostatným základem daně pro zdanění patnáctiprocentní srážkovou daní, jedná-li se o příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani.

Z příjmu plynoucího na základě dohody o provedení práce, pokud je do částky 10 000 Kč za kalendářní měsíc včetně, se tedy odvádí srážková daň, jestliže zaměstnanec neučinil u tohoto zaměstnavatele prohlášení k dani. Limit pro možnost uplatnění srážkové daně a neplacení pojistného z důvodu neúčasti na nemocenském pojištění je tak u dohody o provedení práce zcela stejný, maximem je příjem ve výši 10 000 Kč za měsíc. (Naopak od 10 001 Kč vzniká účast na nemocenském pojištění a nelze použít srážkovou daň,
nýbrž se sráží záloha na daň.)

Z příjmu plynoucího na základě dohody o provedení práce, pokud jeho výše nepřekročí
částku 10 000 Kč za kalendářní měsíc, sráží tedy zaměstnavatel při výplatě daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně ve výši 15 %, avšak jen v případě, že zaměstnanec nepodepsal u tohoto zaměstnavatele prohlášení k dani. Příjem z dohody o provedení práce pak tvoří samostatný daňový základ, po uplatnění srážkové daně už ho nemusíte nikde vykazovat. Můžete ho ale zahrnout do daňového přiznání a získat odvedenou daň zpět. Když si v průběhu daného roku vyděláte celkově jen málo, dostanete pak sraženou daň zpátky. Využít toho mohou ti, kdož si vydělávají příležitostně.

Započtení příjmů už zdaněných srážkovou daní totiž umožní více (nebo dokonce plně) využít daňové slevy a nezdanitelné části základu daně. Potřebovat budete potvrzení o příjmu od zaměstnavatele, které vám na požádání vydá po konci roku.

Pokud zaměstnanec, který má příjem z dohody o provedení práce do 10 000 Kč za měsíc, podepsal prohlášení k dani, sráží se zálohová daň 15 %, ale současně se zohledňuje daňová sleva na poplatníka. Podepsání prohlášení však není žádnou povinností. Prohlášení k dani lze ovšem podepsat za každý měsíc jen u jednoho zaměstnavatele.

Bude uplatněna základní daňová sleva na poplatníka, která činí 24 840 Kč ročně (2070 Kč měsíčně). Slev na dani ale můžete uplatnit víc: slevu na vyživované dítě, slevu na manželku či manžela, slevu pro studenty nebo pro zdravotně postižené.

Jelikož letní brigády využívají k výdělku hodně studenti, tak si řekněme, že roční pro ně činí 4020 Kč čili za měsíc 335 Kč, což znamená, že studentova celková roční sleva na dani činí 28 860 Kč čili na měsíc 2405 Kč. Sleva na dani ale snižuje jenom daňovou zátěž, nikoliv pojistné odvody, pokud je musí zaměstnanec z odměny platit. Ty už nezúčtuje, ty mu nikdo nevrátí.

Zálohová daň z odměny z dohody o provedení práce

Pokud příjem za práci na základě dohody o provedení práce překročí stanovený limit (10 000 Kč), sráží zaměstnavatel při výplatě takového příjmu zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti sice také ve výši 15 %, ale při stanovení základu pro výpočet zálohy musí příjem zaměstnance navýšit o povinné pojistné, a to o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel, takže se daň počítá ze superhrubé mzdy (odměny), avšak na druhou stranu zase přihlíží ke slevě na dani, která zaměstnanci náleží. Současně i zaměstnanec platí z odměny pojistné a je účasten důchodového a nemocenského pojištění.

Zdanění dohody o provedení práce při odměně do 10 000 Kč 

Zdanění dohody o provedení práce při odměně od 10 001 Kč 

Příklady

1. Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce na měsíce červenec a srpen, odměna za provedenou práci je stanovena ve výši 10 000 Kč za měsíc. Zaměstnanec nepodepsal u plátce daně prohlášení k dani. Příjmy vyplacené zaměstnavatelem v měsíci srpnu za měsíc červenec a v měsíci září za měsíc srpen jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně ve výši 15 %.

2. Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce na měsíc červenec a srpen, odměna za provedenou práci je stanovena ve výši 20 000 Kč celkem za oba měsíce. Zaměstnanec nepodepsal u plátce daně prohlášení k dani. Výplata odměny za provedenou práci ve výši 20 000 Kč bude zaměstnavatelem provedena až po skončení práce za oba měsíce současně ve výplatním termínu za měsíc srpen v měsíci září. I když se jedná o příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce a zaměstnanec nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani, nelze tyto příjmy zdanit daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Úhrnná výše příjmů u téhož zaměstnavatele přesáhla totiž za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, neboť úhrnná výše příjmů za kalendářní měsíc srpen činila 20 000 Kč. Z vyplacených příjmů je zaměstnavatel povinen srazit zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti ve výši 15 %, avšak vzhledem k výši příjmů plynoucích zaměstnanci na základě uzavřené dohody o provedení práce srazí uvedených 15 % ze základu pro výpočet zálohy na daň zvýšeného o povinné pojistné. Zaměstnancova odměna z dohody o provedení práce činí 8000 Kč měsíčně. Zaměstnanec nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani. Hrubá odměna činí 8000 Kč, z níž se odečte srážková daň ve výši 15 %, tedy 1200 Kč, čistá odměna tak činí 6800 Kč.

3. Zaměstnancova měsíční odměna z dohody o provedení práce činí 10 000 Kč. Zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani, a proto se při výpočtu čisté odměny uplatní daňová sleva poplatníka ve výši 2070 Kč. Zálohová daň z příjmu by činila 1500 Kč (15 % z 10 000), s ohledem na slevu na poplatníka však daň bude nulová, a proto čistá odměna rovná se hrubé odměně a činí 10 000 Kč měsíčně.

4. Zaměstnancova odměna z dohody o provedení práce činí 15 000 Kč za měsíc, zaměstnanec nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani. Z hrubé odměny se srazí sociální pojištění ve výši 6,5 %, tedy 975 Kč (15 000 × 0,065), zdravotní pojištění ve výši 4,5 %, tedy 675 Kč (15 000 × 0,045). Superhrubá odměna pro účely zdanění se vypočítá navýšením hrubé odměny o 33,8 %, činí tedy 20 070 Kč (1,338 × 15 000). Zálohová daň z příjmu činí 15 % ze superhrubé odměny 20 100 Kč (je třeba ji navýšit na celé stokoruny nahoru), tedy 3015 Kč. Čistou odměnu dostaneme odečtením povinných odvodů od hrubé odměny, tedy 15 000 Kč − 975 Kč − 675 Kč − 3015 Kč, činí tak 10 335 Kč.

5. Zaměstnancova odměna na dohodu o provedení práce činí 15 000 Kč měsíčně, zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani. Postup a výpočty budou stejné jako v předchozím případě, ale patnáctiprocentní zálohová daň z příjmu 3015 Kč se sníží o slevu na poplatníka 2070 Kč, bude tedy nižší a činit bude toliko 945 Kč. Čistá odměna bude činit 12 450 Kč (hrubá odměna 15 000 Kč – zálohová daň z příjmu 945 Kč – sociální pojištění 975 Kč – zdravotní pojištění 675 Kč).

6. Zaměstnanec, který je studentem, má odměnu z dohody o provedení práce ve výši 14 000 Kč, přičemž podepsal prohlášení k dani. Z hrubé odměny se mu srazí sociální pojištění ve výši 6,5 %, tedy 910 Kč (14 000 × 0,065), zdravotní pojištění ve výši 4,5 %, tedy 630 Kč (14 000 × 0,045). Superhrubá odměna se vypočítá navýšením hrubé odměny na 133,8 %, činí tedy 1,338 × 14 000 Kč čili 18 732 Kč, ale protože je nutno ji zaokrouhlit pro účely výpočtu zálohy na celé stokoruny nahoru, bude činit částku 18 800 Kč. Zálohová daň z příjmu činí 15 % ze superhrubé odměny 18 800 Kč, tedy 2820 Kč. Daň se ovšem sníží o slevu na dani ve výši 2405 Kč, takže činí jenom 415 Kč. Čistou odměnu dostaneme odečtením odvodů od hrubé odměny, tedy 14 000 Kč − 910 Kč − 630 Kč − 415 Kč, činí tak 12 045 Kč.

Zdanění odměny z dohody o pracovní činnosti

Výše uvedené příklady můžeme použít i pro ilustraci zdanění odměny z dohody o pracovní činnosti, pouze si musíme uvědomit, že srážkovou daň lze uplatnit až do částky 3000 Kč za měsíc a od částky 3000 Kč se odvádí pojištění, tedy se počítá podle principů superhrubé mzdy.