Bezpečnostní přestávka je něco jiného než přestávka v práci na jídlo a oddech. Nárok na bezpečnostní přestávku neupravuje přímo zákoník práce, ale zvláštní (speciální) právní předpisy pro bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci.
Na bezpečnostní přestávku mají nárok zejména zaměstnanci, kteří vykonávají pracovní činnosti, které jednostranně zatěžují jejich organismus, jde např. o:
- práce v chladu,
- práci v nepřirozené poloze,
- monotónní práce,
- práce s následky lokální svalové zátěže,
- práce se zrakovou zátěží apod.
Dále zaměstnanci, kteří pracují s rizikovými faktory jako jsou chemikálie. Na bezpečnostní přestávky mají nárok i řidiči silniční dopravy a členové posádek letadel, vrtulníků apod.
Bezpečnostní přestávky se vždy započítávají do pracovní doby a jsou placené
Má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, pak se mu (podle ust. § 89 odst. 1 zákoníku práce) její doba započítává do pracovní doby. Bezpečnostní přestávka je tedy s nárokem na mzdu čili je placená.
Je to tedy stejné nebo podobné jako s přiměřenou dobou na oddech a jídlo. O této době blíže v článku Kdy je přestávka na jídlo a oddech v práci placená a kdy ne?
Přiměřená doba na oddech a jídlo se poskytuje místo běžné přestávky v práci (na jídlo a oddech), která není součástí pracovní doby, a to při výkonu těch prací, které nemohou být s ohledem na svou povahu přerušeny.
Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce (podle ust. § 88 odst. 1 věty druhé zákoníku práce) zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby, takže je placená. Zaměstnanec tak nadále vykonává svou práci, ale má při tom možnost se třeba protáhnout, najíst, napít. V praxi je to pestré, může jít o zaměstnance na pracovišti, kde pracuje sám – a kde je možnost se najíst a oddychnout asi větší než třeba při práci lékaře-chirurga při operaci.
Tomu se ale nyní věnovat nechceme. Můžete se ohledně přestávek v práci a přiměřené doby na oddech a jídlo a rozdílů mezi nimi a ohledně nároků zaměstnanců podívat na naše další dřívější články:
- Kdy je přestávka na jídlo a oddech v práci placená a kdy ne?
- Když musíte být o přestávce na oběd k dispozici, byť nepracujete, musí vám být proplacena
Bezpečnostní přestávka je placená, i když připadne na jinak neplacenou běžnou přestávku v práci
Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se (podle ust. § 89 odst. 2 zákoníku práce) přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby. Jinak se přestávka v práci (na jídlo a oddech) do pracovní doby nezapočítává (dle ust. § 88 odst. 4 zákoníku práce). Bezpečnostní přestávka v době přestávky na jídlo a oddech je tedy placená, zatímco běžná pracovní přestávka placená není.
Bezpečnostní přestávky se neposkytují na začátku a na konci pracovní doby, podobně jako běžné přestávky v práci (na jídlo a oddech), to by ztratily svůj smysl.
My se zaměříme na bezpečnostní přestávky podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.
Tento právní předpis vydaný k provedení zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je novelizován nařízením vlády č. 20/2025 Sb. s účinností k 15. únoru 2025.
Aktuální změny pravidel při poskytování bezpečnostních přestávek
Do zmíněného nařízení vlády se doplňuje pravidlo, že poslední bezpečnostní přestávka se zařazuje nejpozději 1 hodinu před ukončením směny.
Dále dochází k upřesnění, že pokud zaměstnavatel využije možnosti střídání pracovních činností (namísto poskytnutí bezpečnostní přestávky), nesmí zaměstnance přiřadit k práci, v rámci které by byl znovu exponován (vystaven) danému (rizikovému, zdraví ohrožujícímu) faktoru, pro který je střídána jeho pracovní činnost.
Takové střídání, kdy by na jiném pracovním místě nebo jiném pracovišti byl zaměstnanec exponován (vystaven) znovu témuž (rizikovému) faktoru, by nezajistilo dostatečnou ochranu zdraví při práci.
Zaměstnanec však může být přesto přiřazen k výkonu práce, v rámci které je exponován (vystaven) faktoru, pro který byl střídán a jehož kriteriální hodnoty (limity) odpovídají kategorii první a druhé.
Kategorizace prací se provádí podle vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.
Za práce v kategorii první se přitom považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví. Za práce kategorie druhé se považují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity (a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do kategorie druhé podle přílohy č. 1 k dané vyhlášce o kategorizaci prací).
Bezpečnostní přestávky při zátěži teplem
Nejsou-li dodrženy hodnoty zátěže teplem při práci (zařazené do třídy IIb až V podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.), je zaměstnavatel povinen uplatňovat režim střídání práce a bezpečnostní přestávky na pracovišti.
Bezpečnostní přestávky při zátěži chladem
Při práci vykonávané po dobu delší než 2 hodiny za směnu v (při) teplotě 4 °C a nižší má zaměstnanec právo na bezpečnostní přestávku v ohřívárně. Ohřívárna se vybavuje zařízením pro prohřívání rukou. Bezpečnostní přestávka pak musí trvat nejméně 10 minut.
Nejde-li u práce spojené s manipulací s materiálem, jehož teplota je 10 °C a nižší, používat rukavice proti chladu a druh práce vyžaduje přímý kontakt tepelně nechráněné kůže ruky s materiálem, musí být zaměstnanci umožněna po ukončení takové práce bezpečnostní přestávka určená pro prohřátí rukou v trvání minimálně 5 minut.
Bezpečnostní přestávky při fyzické a lokální svalové zátěži
Práce spojená s celkovou fyzickou zátěží a lokální svalovou zátěží překračující hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut, a to nejpozději po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce, nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.
Dojde-li ke střídání činností, nesmí být zaměstnanec exponován faktoru zařazenému v rizikové kategorii podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pro který se zajišťuje střídání.
Poslední bezpečnostní přestávka nesmí být zařazena později než 1 hodinu před ukončením směny.
Bezpečnostní přestávky při práci v nepřirozené poloze
Práce spojená se zaujímáním nepřirozených poloh těla (právní předpis hovoří o podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních polohách) po dobu překračující stanovené hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut, a to nejpozději po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce, nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.
Dojde-li ke střídání činností, nesmí být zaměstnanec exponován faktoru zařazenému v rizikové kategorii podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pro který se zajišťuje střídání.
Poslední bezpečnostní přestávka nesmí být zařazena později než 1 hodinu před ukončením směny.
Bezpečnostní přestávky při ruční manipulaci s břemenem nebo břemeny
Práce spojená s ruční manipulací s břemenem překračující stanovené hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut, a to nejpozději po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce, nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.
Dojde-li ke střídání činností, nesmí být zaměstnanec exponován faktoru zařazenému v rizikové kategorii podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pro který se zajišťuje střídání.
Poslední bezpečnostní přestávka nesmí být zařazena později než 1 hodinu před ukončením směny.
Bezpečnostní přestávky při monotónní práci a vnuceném tempu
Monotónní práce, jakož i práce ve vnuceném pracovním tempu, musí být k omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut, a to nejpozději po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce, nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.
Dojde-li ke střídání činností, nesmí být zaměstnanec exponován faktoru zařazenému v rizikové kategorii podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pro který se zajišťuje střídání.
Poslední bezpečnostní přestávka nesmí být zařazena později než 1 hodinu před ukončením směny.
Bezpečnostní přestávky při zrakové zátěži
Práce se zrakovou zátěží musí být v zájmu omezení jejího nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnance přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut, a to nejpozději po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce, nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.
Dojde-li ke střídání činností, nesmí být zaměstnanec exponován faktoru zařazenému v rizikové kategorii podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pro který se zajišťuje střídání.
Poslední bezpečnostní přestávka nesmí být zařazena později než 1 hodinu před ukončením směny.
Bezpečnostní přestávky při práci s rizikovými faktory
Pokud je při trvalé práci, zařazené jako riziková (podle zákona o ochraně veřejného zdraví), nezbytné nepřetržité používání osobních ochranných pracovních prostředků k omezení působení rizikového faktoru nebo při trvalé práci, kde musí zaměstnanec povinně používat po celou dobu směny jiné ochranné prostředky určené zaměstnavatelem a tyto ztěžují zaměstnanci pohyb, dýchání, vidění a jiné fyziologické funkce, musí být v průběhu směny zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž si je může zaměstnanec odložit.
1. přestávka se zařazuje nejpozději po 2 hodinách od započetí výkonu práce v trvání nejméně 15 minut.
Následné přestávky se zařazují nejpozději po každých dalších 2 hodinách od ukončení předchozí přestávky v trvání nejméně 10 minut.
Poslední přestávka v trvání nejméně 10 minut se zařazuje nejpozději 1 hodinu před ukončením směny.
ČLÁNKY DO MAILU