Hlavní navigace

Jaká jsou pravidla a podmínky moratoria na splácení úvěrů?

Autor: Depositphotos
V souvislosti s koronavirem můžete přerušit splácení úvěrů buď na tři, nebo na šest měsíců. Přečtěte si, co pro to musíte udělat a jaká jsou s tím spojená pravidla.
Jiří Matzner
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Dne 14. dubna 2020 nabyl účinnosti nový zákon o moratoriu (č. 177/2020 Sb.), jehož účelem je odklad splátek úvěrů, peněžitých zápůjček nebo obdobných finančních služeb. Zákon o moratoriu se aplikuje na všechny úvěrující, kteří jako podnikatelé poskytují úvěry úvěrovaným. Zákon tak dopadne jak na klasické banky, tak i na takzvané nebankovní poskytovatele úvěrů, které nemají bankovní licenci České národní banky a úvěry poskytují výhradně podnikatelům.

Působnost zákona o moratoriu a ochranná doba

Zákon o moratoriu se uplatní na veškeré úvěry (včetně zápůjček) sjednané a načerpané před 26. 3. 2020. Na úvěry načerpané po tomto datu se moratorium již neuplatní, stejně tak jako například na úvěry, u nichž byl úvěrovaný k 26. březnu 2020 v prodlení déle než 30 dní, na úvěry, u kterých je úvěrovaným penzijní společnost, na úvěry určené k obchodu s investičními nástroji, na finanční záruku či na nájem věci nebo na leasing, u něhož není sjednána povinnost koupě předmětu smlouvy. Zákon o moratoriu současně vymezuje délku ochranné doby (tzv. moratoria), v jehož průběhu dojde k odkladu splátek úvěrů. 

Nutnou podmínkou pro aktivaci ochranné doby je aktivní oznámení úvěrovaného vůči úvěrujícímu, že hodlá využít možnosti odložení splátek úvěru podle zákona o moratoriu (tzv. opt-in režim). Nijak se ovšem nepočítá s tím, že by oznámení mělo být jakkoli vázáno na souhlas nebo posouzení ze strany úvěrujícího. Ochranná doba tak automaticky počíná běžet prvním dnem prvního kalendářního měsíce po tomto oznámení.

Cílem je, aby ochranná doba započala běžet vždy k prvnímu dni kalendářního měsíce, tedy aby se splátky stanovené např. k 25. dni daného měsíce odsunuly o celé měsíce a běžely po uplynutí ochranné doby dále k 25. dni měsíce. Úvěrovaný bude mít rovněž možnost si vybrat ze dvou variant trvání ochranné doby. Zákon o moratoriu u ochranné doby předvídá pevný konec, a to buď k 31. říjnu 2020, nebo k 31. červenci 2020. V praxi tak bude ochranná doba trvat buď 6 měsíců, nebo 3 měsíce, podle toho, zda si úvěrovaný zvolí delší, či kratší variantu ochranné doby.

Uvedená délka ochranné doby se samozřejmě uplatní za předpokladu, že oznámení bylo učiněno v dubnu 2020.

Pokud by bylo oznámení učiněno později, délka ochranné doby se poměrně zkrátí, vždy však alespoň o jeden měsíc. Při oznámení učiněném až v květnu 2020 tak ochranná doba činí pouze 5 měsíců (respektive 2 měsíce) a při oznámení v červnu 2020 bude ochranná doba činit pouze 4 měsíce (respektive 1 měsíc).

Na základě prostého oznámení úvěrovaného úvěrujícímu o jeho záměru ochrannou dobu využít začne automaticky běžet delší ochranná doba (tj. ochranná doba s koncem 31. října 2020). O kratší ochrannou dobu tedy musí úvěrovaný výslovně požádat, jinak se automaticky má za to, že požádal o ochrannou dobu delší.

Účinky ochranné doby a náležitosti oznámení

Splatnost jednotlivých splátek úvěru (úroku i úmoru) se o délku ochranné doby odkládá. Splátkový kalendář tedy zůstává nezměněn co do výše splátek, pouze se odkládá jejich splatnost. Uvedené se nevztahuje jen na platby, které jsou z režimu ochranné doby zákonem o moratoriu vysloveně vyňaty, jako např. povinnost platit úroky z úvěru právnickými osobami v průběhu ochranné doby nebo povinnost platit platby vyplývající z pojištění, která se vztahuje na všechny úvěrované. 

Oznámení o využití ochranné doby může úvěrovaný úvěrujícímu zaslat písemně (např. poštou nebo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, které splňují požadavky písemnosti, tedy zejména dostatečnou identifikaci odesilatele), nebo i jiným způsobem, který určí úvěrující (např. prostřednictvím online aplikace). Není-li však úvěrujícím určen konkrétní způsob zasílání oznámení s využitím prostředků komunikace na dálku, má úvěrovaný možnost oznámení učinit jakýmkoli způsobem, při kterém bude mít k dispozici záznam o doručení oznámení úvěrovanému. Oznámení musí vždy obsahovat označení úvěrovaného, dále prohlášení, že úvěrovaný má v úmyslu využít ochrannou dobu z důvodu negativního ekonomického dopadu pandemie COVID-19, a označení úvěru, kterého se oznámení týká.

Pokud oznámení označení úvěru, kterého se týká, neobsahuje, platí, že se oznámení týká veškerých úvěrů poskytnutých úvěrujícím úvěrovanému. Splní-li oznámení shora uvedené požadavky, úvěrující má bez zbytečného odkladu poté, co oznámení úvěrujícímu došlo, povinnost úvěrovanému písemně potvrdit jeho přijetí a dále do 30 dnů ode dne, kdy oznámení úvěrujícímu došlo, úvěrovanému písemně sdělit den začátku a konce ochranné doby, jakož i informaci o výši, počtu a četnosti plateb, které má úvěrovaný provést po skončení ochranné doby a celkové částce, kterou má úvěrovaný zaplatit. Nepotvrdí-li však úvěrující přijetí oznámení tímto způsobem, nemá to vliv na běh ochranné doby. Pokud oznámení shora uvedené požadavky nesplní, úvěrující bez zbytečného odkladu po jeho obdržení úvěrovaného písemně vyzve k odstranění vad oznámení.

Zákaz sankcí

Kromě důsledků a účinků ochranné doby a způsobů její aktivace zákon o moratoriu přináší i některá další specifika týkající se splácení úvěrů. Jedním z nich je zakotvení zákazu sankčních plateb souvisejících s prodlením. V době od 1. května 2020 do 31. října 2020 totiž úvěrujícím nevzniká právo na sankční platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení úvěrovaného s plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru (např. úroků z prodlení).

Tento zákaz se ovšem uplatní pouze na podnikající fyzické osoby (tj. OSVČ) a neuplatní se na právnické osoby, které budou mít nadále povinnost tyto sankční platby hradit. Předmětný zákaz však nastává automaticky a neaplikuje se v daném případě (na rozdíl od aktivace moratoria neboli ochranné doby) tzv. opt-in režim.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).