Hlavní navigace

Jak žádat úřad práce o peníze, které vám nevyplatil insolventní zaměstnavatel?

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Kolikrát za rok můžete požádat o pomoc stát, když vám zaměstnavatel neplatí? Můžete žádat o peníze opakovaně? Stát stanovil přesné postupy a my si probereme, jak na ně.

Zaměstnanec požádal místně příslušný úřad práce o uspokojení mzdových nároků za měsíce květen a červen 2011, které mu nevyplatil jeho insolventní zaměstnavatel. Jelikož byly splněny podmínky pro poskytnutí peněžité pomoci zaměstnancům insolventního zaměstnavatele, byly bývalému zaměstnanci úřadem práce přiznány mzdové nároky za měsíce květen a červen 2011. Avšak nikoliv už další mzdové nároky za měsíc červenec 2011, o které zaměstnanec dále požádal. Jeho nárok byl odmítnut s tím, že další žádost je nepřípustná, protože zaměstnanec může žádat o peněžitou pomoc jen jednou za 12 měsíců.

Občan si tedy musel vybojovat další mzdové nároky soudní cestou a uspěl až u Nejvyššího soudu ČR. Ten v odůvodnění svého rozsudku spis. zn. 21 Cdo 5865/2016, ze dne 27. 6. 2017, shrnul a rozebral právní úpravu problematiky. Podrobně jsme problematiku vyplácení výplaty přes úřad práce rozebírali v článku Nepřišla vám výplata? Úřad práce vám může vyplatit přes 120 tisíc.

Pravidla zákona

Jako zaměstnanec máte v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem č. 118/2000 Sb. právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených vám vaším zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti. Výjimku tvoří zaměstnanci uvedení v ust. § 2 zákona č. 118/2000 Sb., na které se tento zákon nevztahuje.

Nárok na vyplacení pak máte coby zaměstnanec, s nímž zaměstnavatel sjednal pracovní poměr, dohodu o provedení práce zakládající účast na nemocenském pojištění, tedy s výdělkem vyšším než 10 000 Kč za měsíc, nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých vám vznikly v rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.

Mzdovými nároky se rozumějí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které vám náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která vám náleží podle dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.

Zaměstnavatel je pro účely zákona č. 118/2000 Sb. v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo po dni, kdy byl na něho podán insolvenční návrh u příslušného soudu v České republice, nebo u nadnárodního zaměstnavatele, tj. zaměstnavatele, který vedle provozování činnosti na území České republiky provozuje činnost na území nejméně jednoho dalšího členského státu Evropské unie, a také dnem, kdy byl prohlášen za platebně neschopného u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie.

Kde a kdy žádat

Požádat o uspokojení svých mzdových nároků můžete kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce České republiky nebo kontaktní pracoviště této pobočky. Místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce vyvěsí na úřední desce neprodleně poté, co ji soud vyrozumí o vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo o zahájení insolvenčního řízení, informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště této pobočky, a současně informuje o lhůtě, do které můžete tyto nároky uplatnit.

Tyto informace rovněž sdělí ve stejné lhůtě Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní na své internetové stránce nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení a současně je oznámí ve stejné lhůtě všem krajským pobočkám Úřadu práce a kontaktním pracovištím těchto poboček, které je následující pracovní den po jejich obdržení od Ministerstva práce a sociálních věcí vyvěsí na své úřední desce nebo oznámí jiným rovnocenným způsobem. (Tak byl upraven postup dříve, v době, kdy občan žádal o uspokojení mzdových nároků, nyní je aktuálně upraven takto: Informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce současně s informací o lhůtě, ve které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit, vyvěsí Úřad práce České republiky na své úřední desce neprodleně poté, co se o platební neschopnosti dozví. Tyto informace Úřad práce České republiky rovněž ve stejné lhůtě sdělí Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení na svých internetových stránkách.) 

Mzdové nároky můžete uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce zveřejnila uvedené informace na úřední desce (nyní je pravidlo formulováno takto: mzdové nároky můžete uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících ode dne, kdy jsou informace o možnosti uplatnit mzdové nároky zveřejněny na úřední desce Úřadu práce České republiky), jsou-li splněny další podmínky stanovené zákonem č. 118/2000 Sb.. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí. Nárok na uspokojení mzdových nároků, který není uplatněn v těchto lhůtách, zaniká. Vaše právo na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno.

Jak uplatnit nároky

Jako zaměstnanec uplatníte mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště této pobočky písemnou žádostí, ve které uvedete zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, kalendářní měsíce rozhodného období, za které uplatňujete mzdové nároky, a způsob jejich výplaty, případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena. A také označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody podle zvláštních právních předpisů. Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků. Při uplatnění mzdových nároků jste povinni prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Jen jednou za rok

Podle ust. § 5 odst. 1 zákona č. 118/2000 Sb. mzdové nároky můžete uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce rozhodného období. Po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce uspokojit vaše další mzdové nároky uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí 12 měsíců ode dne vydání příkazu k úhradě mzdových nároků. (Nyní je pravidlo formulováno takto: Po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může Úřad práce České republiky uspokojit další mzdové nároky téhož zaměstnance uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž uplynulo 12 měsíců od posledního měsíce, za který byl mzdový nárok žadatele úřadem práce uspokojen.) 

Z citovaného ustanovení zákona především vyplývá, že mzdové nároky můžete uplatnit u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště této pobočky nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům nevyplaceným zaměstnavatelem za 3 kalendářní měsíce rozhodného období, kterým je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci. Nemusíte vyčkávat na splatnost všech mzdových nároků, které chce u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště této pobočky uplatnit, ale můžete je uplatňovat postupně, jakmile se jednotlivě stanou splatnými. Sami si přitom rozhodujete o tom, za které tři měsíce rozhodného období budete mzdové nároky uplatňovat. Byly-li vaše mzdové nároky prostřednictvím krajské pobočky alespoň zčásti uspokojeny, můžete uplatnit další mzdové nároky vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí 12 měsíců ode dne vydání příkazu k úhradě mzdových nároků.

Řešení případu a z něho vyplývající závěr

Nejvyšší soud ČR konstatoval ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 5865/2016, ze dne 27. 6. 2017, že vzhledem k tomu, že zaměstnanec v následné žádosti o uspokojení mzdových nároků neuplatnil jiné mzdové nároky než v původní žádosti a že druhou následnou žádost o uspokojení mzdových nároků podal ještě před vydáním příkazu k úhradě původně požadovaných mzdových nároků, nelze považovat jeho (opakovanou) žádost za nepřípustné uplatnění dalších mzdových nároků vůči témuž zaměstnavateli před uplynutím 12 měsíců ode dne vydání příkazu k úhradě mzdových nároků ve smyslu ust. § 5 odst. 1 věty druhé zákona č. 118/2000 Sb. Zaměstnanec tedy může uplatňovat mzdové nároky i postupně, jakmile se jednotlivě stanou splatnými, tedy ve více žádostech, až do dne vydání příkazu k úhradě mzdových nároků.

Našli jste v článku chybu?