Jak vám může pracovní neschopnost zasáhnout do výpočtu mateřské?

Pokud je žena zaměstnaná na hlavní pracovní poměr a otěhotní, standardně může vykonávat své zaměstnání až do doby 6–8 týdnů před plánovaným porodem. V tomto rozmezí 6–8 týdnů před plánovaným porodem odchází na mateřskou dovolenou, která trvá 28 týdnů v případě narození jednoho dítěte a 37 týdnů v případě narození dvojčat a vícerčat. Od chvíle odchodu na mateřskou dovolenou pobírá žena mateřskou – dávku nemocenského pojištění, která se oficiálně jmenuje peněžitá pomoc v mateřství.

Pak následuje rodičovský příspěvek

Poté, co doběhne lhůta, během které má žena nárok na peněžitou pomoc v mateřství, vzniká rodině nárok na rodičovský příspěvek. Ten činí 300 000 Kč a může být vyplácen 2–4 roky dle toho, jak se rodina rozhodne.

Rodičovský příspěvek nemusí být vyplácen nutně matce dítěte, stejně jako peněžitá pomoc v mateřství. Je vázán na osobu, která o dítě soustavně celodenně pečuje, což může být i otec dítěte, případně se oba rodiče mohou střídat. Zákon umožňuje měnit osobu, která o dítě pečuje, co 3 měsíce.

Takto vypadá standardní průběh mateřské dovolené a pobírání peněžité pomoci v mateřství a následně rodičovského příspěvku. Ne všechny případy jsou ale standardní.

Co když jste během těhotenství v pracovní neschopnosti?

Dochází k případům, kdy jsou těhotné ženy během celého těhotenství v pracovní neschopnosti. Jde například o velmi rizikové těhotenství. Žena ale mohla být v pracovní neschopnosti ještě před vznikem těhotenství, například kvůli jiným zdravotním problémům. A těhotenství v kombinaci se zdravotním stavem ženy může být tím pádem rizikové po celou dobu.

Žena tak může být v pracovní neschopnosti řadu měsíců. Během toho samozřejmě pobírá nemocenské. I to je však limitováno časově. Na nemocenské máte nárok maximálně 380 kalendářních dnů v kuse.

Pokud už ale žena byla v pracovní neschopnosti ještě před vznikem těhotenství a kvůli souběhu špatného zdravotního stavu a těhotenství zůstala v pracovní neschopnosti i během celého těhotenství, může se stát, že podpůrčí doba vyprší dříve než před plánovaným porodem či před nástupem na mateřskou dovolenou. Mění se pak pro ženu něco?

Musíte si něco doplácet?

S tím vyvstává řada dotazů. Musíte si například v takovém případě doplácet sociální pojištění? Nikoli. Pojištěnce nevzniká povinnost ve vztahu ke správě sociálního zabezpečení cokoliv odvádět. Odvody za ní totiž vždy činí její zaměstnavatel, a to z příjmů, které jí zúčtuje. Za takovýto příjem se samozřejmě nepovažuje nemocenské vyplácené správou sociálního zabezpečení, uvedla pro Měšec.cz Jitka Drmolová, tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

Pokud jste tedy v dočasné pracovní neschopnosti a pobíráte nemocenské, žádný příjem vám oficiálně nevzniká. Zaměstnavateli tedy nevzniká povinnost za vás cokoli odvádět (nic jste si nevydělali), ale ani vám nevzniká povinnost si cokoli doplácet. 

V případě, že vám podpůrčí doba vyprší, změní se pouze to, že už nemáte nárok na nemocenské. Už vám tedy žádné peníze od správy sociálního zabezpečení nepřijdou. V dočasné pracovní neschopnosti ale můžete být stále, pokud tak uzná za vhodné váš lékař. Opět ale platí, že si nic nedoplácíte. Není-li žádný zúčtovaný příjem, nevzniká povinnost komukoliv cokoliv ve vztahu ke správě sociálního zabezpečení odvádět, informuje Jitka Drmolová.

Následně máte nárok na mateřskou

Z dočasné pracovní neschopnosti pak přejdete dle vlastní volby v době 6–8 týdnů před porodem rovnou do režimu mateřské dovolené a začnete pobírat peněžitou pomoc v mateřství.

Tady mohou nastat dvě situace. V jedné z nich ještě máte nárok na nemocenské, když odcházíte na mateřskou dovolenou. Pak ošetřující lékař pojištěnky, která má nárok na peněžitou pomoc v mateřství, rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, pokud pojištěnka nezačala pobírat peněžitou pomoc v mateřství dříve, dodává Jitka Drmolová.

Pokud by tedy váš nárok na nemocenské ještě trval ke dni nástupu na mateřskou dovolenou, lékař vaši dočasnou pracovní neschopnost ukončí, protože peněžitá pomoc v mateřství má přednost před výplatou nemocenského. Do nástupu na mateřskou dovolenou budete pobírat nemocenskou a od nástupu na mateřskou dovolenou rovnou peněžitou pomoc v mateřství.

Nebo může nastat druhý případ. Byli jste v pracovní neschopnosti velmi dlouho, a tak vám podpůrčí doba vyprší třeba měsíc před tím, než můžete odejít na mateřskou dovolenou. Ani v tomto případě nemusíte nikomu nic doplácet. Pouze se stane to, že podpůrčí doba vám doběhne, přestanete pobírat nemocenské, ale nadále budete v pracovní neschopnosti. A 6–8 týdnů před porodem odejdete na mateřskou dovolenou, což znamená, že od prvního dne nástupu na mateřskou dovolenou začnete pobírat peněžitou pomoc v mateřství.

Může dočasná pracovní neschopnost snížit výši mateřské?

Někdy se ženy obávají, jestli jim dlouhá pracovní neschopnost nemůže snížit výši peněžité pomoci v mateřství. Nemůže.

Peněžitá pomoc v mateřství se počítá z průměrného denního příjmu za rozhodné období. Tímto rozhodným obdobím se myslí 12 kalendářních měsíců před měsícem, v němž žena nastoupila na mateřskou dovolenou. Průměrný denní příjem se vypočítá tak, že se hrubá měsíční mzda za uplynulých 12 měsíců vydělí 365. Následně se výpočet redukuje prostřednictvím redukčních hranic. Od tohoto období se odečítají kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti, v nichž náleží pojištěnce náhrada mzdy a kalendářní dny, za které bylo pojištěnce vypláceno nemocenské, říká Jitka Drmolová.

Protože se dny dočasné pracovní neschopnosti odečítají od dnů, ze kterých je počítána peněžitá pomoc v mateřství, nestane se, že by vám výplata nemocenského „zkazila“ výši mateřské. K těmto dnům se zkrátka vůbec nepřihlíží.

Z čeho se vypočítá výše mateřské?

Výše peněžité pomoci v mateřství se zkrátka vypočítá z částky, kterou jste si vydělali, než jste šli do dočasné pracovní neschopnosti. Pokud jste například nastoupili do pracovní neschopnosti k 1. lednu, následně jste v březnu otěhotněli a rodit máte v polovině listopadu, nastoupíte na mateřskou dovolenou během září, nebo října.

Pokud byste nastoupili na mateřskou dovolenou k 1. říjnu, vaše peněžitá pomoc v mateřství se bude počítat z těch měsíců, ve kterých jste za uplynulých 12 měsíců pracovali. Tedy za prosinec, listopad a říjen předešlého roku. Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Jsou-li v rozhodném období vyloučené dny, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, informuje Jitka Drmolová. 

Váš příjem za 3 měsíce by se tak dělil jen počtem dnů za tyto 3 měsíce. A pokud byste měla za uplynulých 12 měsíců kvůli pracovní neschopnosti příjem třeba jen z 1 měsíce, vydělí se váš příjem jen počtem dnů tohoto jednoho měsíce.

A když není z čeho vypočítat?

Může ale nastat i situace, že peněžitá pomoc v mateřství není z čeho vypočítat. Například jste nastoupili do pracovní neschopnosti ještě dříve než 12 měsíců před nástupem na mateřskou dovolenou. Tím pádem celé rozhodné období strávíte v pracovní neschopnosti. 

Pak se postupuje trochu jinak. V tomto případě by byly obdobím pro výpočet dávky první předchozí kalendářní rok se zúčtovaným příjmem a alespoň 30 kalendářními dny, jimiž se dělí zúčtovaný příjem (jinak jedna třicetina příjmu, kterého by pojištěnka pravděpodobně dosáhla v kalendářním měsíci, ve kterém nastupuje na peněžitou pomoc v mateřství), říká Jitka Drmolová.

Teoreticky by vám v takovém případě mohla podpůrčí doba doběhnout ještě před nástupem na mateřskou dovolenou. Hluché místo, kdy jste bez vyplaceného nemocenského, ale ještě bez peněžité pomoci v mateřství, vám ale také průměr vyplácené dávky nezkazí. Období pro výpočet peněžité pomoci v mateřství se běžně snižuje také o kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti bez výplaty nemocenského. Jde totiž o omluvenou nepřítomnost v práci bez náhrady příjmu, která by jinak opět vedla ke snížení peněžité pomoci v mateřství.

Rodičovský příspěvek funguje jinak

U rodičovského příspěvku to funguje následovně. Máte vždy nárok na 300 000 Kč, ale podle toho, jestli a komu je možné vyměřit denní vyměřovací základ, se bude odvíjet, za jak dlouho příspěvek vyčerpáte.

Pokud je možné ze strany České správy sociálního zabezpečení ke dni narození dítěte stanovit alespoň jednomu z rodičů již zmíněný denní vyměřovací základ, je možné spočítat maximální možnou měsíční výši rodičovského příspěvku podle tohoto základu.

Pokud by nebylo možné stanovit ho matce, tak existuje i varianta, že denní vyměřovací základ se stanoví podle příjmu otce, ale rodičovský příspěvek pobírá matka a s dítětem je doma ona.

Pokud není možné stanovit ho ani matce, ale ani otci, nárok na rodičovský příspěvek sice nezaniká, ale můžete ho čerpat v maximální výši 10 000 Kč měsíčně. Takto budete rodičovský příspěvek pobírat až do vyčerpání celkové částky 300 000 Kč, tedy 2 a půl roku. 

O částku tedy nepřijdete, ale nebudete ji moci čerpat rychleji než 10 000 Kč měsíčně.