Autorské právo zahrnuje výlučná práva osobnostní a výlučná práva majetková. Autorský zákon rozvádí jednotlivé formy užití díla při realizaci majetkových práv autora.
Stanoví, že autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky. A dále má právo udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva. Jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených zákonem. Takovým poskytnutím oprávnění právo autorovi nezaniká, ale vzniká pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy.
Jaké jsou formy užití autorského díla?
Jde o právo
- na rozmnožování díla,
- právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla,
- právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla,
- právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla,
- právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla,
- právo na sdělování díla veřejnosti, přičemž jde zejména (jde tedy o demonstrativní výčet)
- o právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla,
- právo na vysílání díla rozhlasem či televizí,
- právo na přenos rozhlasového či televizního vysílání díla,
- právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla.
Podrobněji zákon hovoří o jednotlivých formách takto:
Rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě. Dílo se může rozmnožovat zejména ve formě rozmnoženiny tiskové, fotografické, zvukové, obrazové nebo zvukově obrazové, stavbou architektonického díla nebo ve formě jiné trojrozměrné rozmnoženiny anebo ve formě elektronické zahrnující vyjádření analogové i digitální.
Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem.
Je stanoveno, že prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, který byl uskutečněn autorem nebo s jeho souhlasem na území členského státu Evropských společenství nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru, je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování pro území Evropských společenství a ostatních smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru vyčerpáno. Přitom právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno. V daném případě jde o smluvně zajištěný princip vyčerpání práva v rámci EU, který zabezpečuje, že bez souhlasu nositele práva nemohou být rozmnoženiny díla paralelně dováženy z třetí (nečlenské) země, byť by tam byly vyrobeny oprávněně.
Pronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla ve hmotné podobě za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou.
Půjčováním originálu nebo rozmnoženiny díla se pak rozumí zpřístupňování díla ve hmotné podobě zařízením přístupným veřejnosti, nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou.
Vystavováním originálu nebo rozmnoženiny díla se podle zákona rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě umožněním shlédnutí nebo jiného vnímání originálu nebo rozmnoženiny díla, zejména díla výtvarného, díla fotografického, díla architektonického včetně díla urbanistického, díla užitého umění nebo díla kartografického.
Sdělováním díla veřejnosti se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově. Sdělováním je také zpřístupňování díla veřejnosti způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby, zejména počítačovou nebo obdobnou sítí. Sdělováním díla veřejnosti však není pouhé provozování zařízení umožňujícího nebo zajišťujícího takové sdělování. Zákon specifikuje jednotlivé formy sdělování díla veřejnosti a řeší i specifickou problematiku družicového vysílání a kabelového přenosu a jeho varianty.
Podmínky realizace majetkových autorských práv
Autorský zákon stanoví, že majetkových práv se autor nemůže vzdát. Majetková práva jsou předmětem dědictví. Zdědí-li majetková práva k dílu více dědiců, použije se na jejich vzájemné vztahy k dílu ustanovení řešící vztahy mezi spoluautory. Zdědí-li však takto majetková práva stát nebo státu majetková práva připadnou (když není oprávněný dědic), vykonává je za stát svým jménem Státní fond kultury České republiky a (pokud jde o díla audiovizuální) Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. Příjmy z výkonu majetkových práv státu vykonávaných těmito státními fondy jsou příjmy těchto státních fondů.
Majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil.
Tomu, kdo poprvé zveřejní dosud nezveřejněné dílo, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv, vznikají takovým zveřejněním výlučná majetková práva k dílu takto zveřejněnému v rozsahu, v jakém by je měl autor díla, pokud by jeho majetková práva k dílu ještě trvala. Takové právo trvá 25 let od zveřejnění díla.
U díla, které nebylo zveřejněno během 70 let od jeho vytvoření, majetková práva uplynutím této doby zanikají.
Doba trvání majetkových práv k dílu audiovizuálnímu se počítá od smrti poslední přeživší z následujících osob: režisér, autor scénáře, autor dialogů a skladatel hudby zvlášť vytvořené pro užití v audiovizuálním díle.
Je-li pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodné zveřejnění díla a dílo se zveřejňuje po určitou dobu ve svazcích, dílech, na pokračování nebo v řadách, počítá se doba trvání majetkových práv pro každou takovou část díla samostatně.
Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvého dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání.
Dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, může každý bez dalšího volně užít. Dále však platí ochrana osobnostních práv autora. A tak i po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu. Dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Ochrany takového práva se může domáhat kterákoli z osob autorovi blízkých, přičemž toto oprávnění mají, i když uplynula doba trvání majetkových práv autorských. Této ochrany se může vždy domáhat i právnická osoba sdružující autory nebo příslušný kolektivní správce uvedený v autorském zákoně.
ČLÁNKY DO MAILU