Jak se nás dotkne prezidentování Zemana?

Tak jsme se dočkali a měli možnost volit v přímé volbě prezidenta. Zatímco první kolo proběhlo relativně v klidu a vyjma některých výstřelků v televizních debatách či stížností některých vyloučených kandidátů na jejich vyřazení, se nic zvláštního neudálo, v druhém kole jako by explodovaly veškeré emoce. Navíc jsme to ani moc politikům neukázali, do druhého kola postoupili staří političtí matadoři, žádné nové či neokoukané tváře (bez členství v KSČ).

Nechceme hulváta

Vyhrál egocentrický hulvát, lhář a příslušník bývalého korupčního režimu. I takové názory jsme mohli slyšet od „intelektuální elity“, některých podnikatelů či většiny zdejší umělecké scény (vyjma samozřejmě Jiřinky Bohdalové a Martina Dejdara, nadšených podporovatelů Miloše Zemana).

Názor bývalého majitele internetového obchodu Kasa.cz Martina Kasy

Názor majitele pivovaru Bernard Stanislava Bernarda

Opravdu prezidentování pana Zemana bude pro Českou republiku pohromou a jsme národem pitomců? Pojďme se místo planých výstřelů některých lidí podívat na jednotlivé pravomoci prezidenta a rozebrat si, jak se nás konkrétně dotkne jeho prezidentování.

Co na to Ústava?

Pravomoci a práva prezidenta definuje Ústava, nejvíce v článku 54 až 66, nejdůležitější z hlediska pravomocí je však článek 62 a 63.

Čl. 62

Prezident republiky
a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
b) svolává zasedání Poslanecké sněmovny,
c) rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,
g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení,
h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního,
i) podepisuje zákony,
j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.

Čl. 63

(1) Prezident republiky dále
a) zastupuje stát navenek,
b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,
c) je vrchním velitelem ozbrojených sil,
d) přijímá vedoucí zastupitelských misí,
e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,
f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu,
g) jmenuje a povyšuje generály,
h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
i) jmenuje soudce,
j) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,
k) má právo udělovat amnestii.

(2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon.

(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.

Znamená to, že prezident vyjma reprezentativní funkce, také jmenuje vládu, jednotlivé ministry, soudce, jmenuje členy bankovní rady a předsedu Nejvyššího kontrolního úřadu. Dále podepisuje zákony a vrací je do Parlamentu, ratifikuje mezinárodní smlouvy nebo uděluje milosti či amnestie.

Česká národní banka – nejspíše se nic nezmění

Jedna z nejdůležitějších pravomocí prezidenta, která může ovlivnit hospodářské směřování země, je jmenovaní členů bankovní rady do České národní banky. Zeman během svého prezidentského období stihne jmenovat 5 ze 7 členů (první období přečkají jen viceguvernéři Tomšík a Hampl) .

A kdo by mohl v bankovní radě usednout? Kromě bývalého ministra financí a současného šéfa ING Penzijního fondu Jiřího Rusnoka to bude také ekonom a bývalý prezidentský kandidát Jan Švejnar, nebo odborářští ekonomové Martin Fasmann a Jan Ungerman. 

Lze spekulovat nad tím, že ohlášené personální obsazení by mohlo vést k mírné převaze holubicí nad jestřáby, respektive zastánců nižších úrokových sazeb. Nižší úrokové sazby podporují ekonomiku vyšším hospodářským růstem, na druhé straně dlouhodobě nízké úrokové sazby vedou k vyšší inflaci a může dojít také k překročení 2% inflačního cíle. Současné hlavní úrokové sazby ČNB jsou na nule (0,05 %) a nejspíše nelze očekávat v dohledné době změnu, současné vedení banky možná také začne nakupovat devizové rezervy. K tématu čtěte: ČNB by se měla zrušit, nepomáhá ekonomice, tvrdí ekonom

Ústavní soud – záleží na Rychetském

Zeman si váží současného předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, kterému chce prodloužit mandát do roku 2017 a konzultovat s ním personální obsazení Ústavního soudu. Na základě těchto konzultací se domnívám, že do jednoho či dvou měsíců se podaří navrhnout takové kandidáty, kteří budou v Senátu průchozí, poznamenal zvolený prezident. Obměna soudců by Ústavnímu soudu prospěla, v řadě věcí se totiž neshodne s Nejvyšším soudem. Čtěte také: Analýza: Jak se projeví zvýšení daní?

Jako další funkce, která může mít v dlouhodobém horizontu vliv na míru korupce v naši zemi, je především post předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu. Zde si údajně Zeman dokáže představit současného senátora a bývalého ředitele Státního fondu životního prostředí Libora Michálka. 

Bude nás dobře reprezentovat?

Jedním z hlavních témat, na kterých si Zeman založil svou kampaň, je především jeho názor na zahraniční mise, které by měly plnit především obchodní charakter. Při svých cestách by bral české podnikatele a snažil by se pro Českou republiku získat nové zakázky: Do zahraničí by měl prezident jezdit tam, kde se nabízejí obchodní příležitosti pro české exportéry. Rozhodně by to neměly být turisticky zajímavé destinace, uvedl.

To je však úkolem každého prezidenta a je otázkou, zdali vyjednávací a jazykové schopnosti pana Zemana jsou natolik velké, aby pro zemi získal nějaké ty zakázky navíc. Lze však očekávat pragmatický přístup v zahraniční politice, který praktikoval také dosluhující prezident Václav Klaus.

Nový prezident by se tak například nejspíše vyhnul pozvání Dalajlámy a společného kritizování porušování lidských práv při pití čaje, podobně jak tomu bylo za Václava Havla, což bohužel vedlo k ochabování nebo i přetrhání dlouhodobých obchodních vazeb s Čínou ještě z dob minulého režimu. Tip: Číně hrozí největší bublina na světě, vznikají v ní města duchů

Vládo, připrav se na tlak

Zeman také nejspíše bude házet současné vládě klacky pod nohy, podle jeho názoru má současná vláda historicky nejnižší společenskou podporu a tuto situaci by podle něj vyřešily jen předčasné volby. V těch by pravděpodobně, podle posledních předvolebních průzkumů, drtivě zvítězila ČSSD, která by mohla vládnout s tichou podporou komunistů. Čtěte také: ČSSD: Spoléháme na tichou podporu komunistů. A škrtat nechceme

Důležité však je, že vláda bude mít mnohem obtížnější schvalování veškerých zákonů. Kromě senátů se nebude moci spolehnout ani na prezidenta. V březnu například dojde ke schvalování novely zákona o spotřebitelském úvěrů, bude tedy vhodné sledovat, zdali prezident, který během své kampaně získal peníze od exekutorů nebo spolumajitelů úvěrových společností, tento zákon podepíše. Akceschopnost vlády se tak výrazně sníží, což by mohlo vést k pozastavení i některých rozumnějších reforem. 

Je také zajímavé pouvažovat nad tím, jak by dopadla před koncem roku 2012 peripetie se zvyšováním DPH a zdali by Zeman tento zákon podepsal včas.