V roce 2009 (tedy před 8 lety) jsem na Měšci napsal článek pod názvem Finanční podvody na Internetu a snažil se v něm shrnout nejčastější způsoby, jakými se podvodníci z lidí snaží vylákat peníze. Za tu dobu se objevily různé nové a dokonalejší způsoby, ale je vidět, že i ty nejstarší metody stále ještě nepatří do starého železa, a dokonce je podvodníci dokázali zase o něco vylepšit.
Nigerijské balíčky
V rozmezí několika dnů jsem se dostal ke dvěma velmi podobným případům. Jeden poškozený mě oslovil přímo e-mailem, druhý dotaz jsem nalezl na diskusním fóru Měšce.
Postup je stále stejný: nabízíte nějaké zboží na internetové aukci či bazaru. Kontaktuje vás kupec ze zahraničí, který má o zboží velký zájem. Je ochoten akceptovat i nesmyslnou cenu a vysoké dopravné. Smysluplnost takového rozhodnutí zdůvodňuje nejčastěji tím, že daný produkt v místě doručení nelze zakoupit.
Oproti minulosti zde nastává první rozdíl. Zatímco dříve se zboží zasílalo do zemí s problematickou vymahatelností práva (zejména Nigérie, ale i třeba Filipíny), dnes jsou podvodníci o něco dále a využívají prostředníků v „důvěryhodnějších“ zemích. Spoustu prodejců totiž do zemí tzv. třetího světa není ochotno zásilky posílat, v Evropě občas narazím i na případy, že např. prodejci na německé eBay odmítají zaslat zboží byť jen do České republiky (někdy se soukromou zprávou s ohledem na mé 100 % hodnocení nechají přesvědčit, někdy nikoliv), natož někam do Afriky. Ve dvou mnou sledovaných případech se jednalo o USA a Německo.
Příběh českého foťáku v Americe
Oslovil mě pán, který do USA odeslal starší fotoaparát. Příjemce zásilky ho informoval, že zadal ve své bance příkaz k odeslání 350 EUR, který měl být realizován po odeslání zásilky. Po doručení potvrzení z pošty však „z banky“ přišel e-mail, že klientův účet neumožňuje odeslat částku menší než 1000 EUR a že má doložit potvrzení od Western Union o odeslání doplatku 650 EUR na adresu klienta, což se mu nakonec podařilo usmlouvat na zálohu 300 EUR. V tuto chvíli se na mne obrátil s žádostí o radu, jak tento převod nejlevněji vyřešit. Informoval jsem ho, že jde o podvod a začali jsme problém řešit.
Samozřejmě jsem doporučil nic neposílat, jen by to prohlubovalo ztrátu. Peníze jsem považoval za ztracené, ale podle přísloví „tonoucí se stébla chytá“ jsem mu zkusil kontaktovat ambasádu USA, zda by v této věci nemohli něco udělat (např. balíček na místě zadržet). Pán ale dostal lepší nápad – informovat místní oddělení policie příslušné k poště, kam byl v USA balíček doručen.
Odpověď byla velmi zajímavá, o adresátovi zásilky se dozvěděl, že
…is a 75 year old woman who like you was scammed by the same person. She believed she was in a romantic relationship with a male she met on Facebook.com. It was further discovered that the same person that stole your camera was tricking her into forwarding him property. The person who scammed both of you is believed to be a resident of Nigeria.
Podvodníci tedy využili nic netušící „romanticky zamilované“ staré paní, která si se svým „milým“ dopisovala po Facebooku, aby celá akce vypadala důvěryhodněji (prodávající raději zašle zboží do USA než do Nigérie). Policii se podařilo balíček zajistit a podvedený prodejce už jen řešil, jak ho dostat zpět do ČR. Bylo to komplikovanější o to, že dle vyjádření místní policie nemají možnost platit poštovné za balíčky odeslané do zahraničí. Zaslání na dobírku nepřicházelo do úvahy, navrhli sice spediční společnost, která by dopravné vybrala při doručení, ale cena dopravného převyšovala cenu fotoaparátu. Nakonec se dohodl s vyšetřovatelem a poslal mu peníze na poštovné na jeho soukromý PayPal účet. Později mi potvrdil, že balíček opravdu dorazil zpět do ČR.
Podvodníci měli celou akci celkem slušně propracovanou. Zakoupili doménu chasebanktransfer.com, která s doménou chasebank.com, patřící existující skutečné bance, samozřejmě nemá vůbec nic společného. Komunikace z této domény jim dodávala větší důvěryhodnost.
Německý příběh s iPhone
Druhého případu jsem si po několika dnech všiml opět v diskusním fóru na Měšci. Hned na první pohled mi bylo jasné, že jde o identický způsob podvodu. Tentokrát šlo o iPhone za 310 EUR do Německa, do obce Neugersdorf, jen kousek od našich hranic. Kdybyste si po snídani dali pěší tůru ze Šluknova, dorazíte akorát na oběd.
Aby kupující dodal celé akci větší důvěryhodnosti, zaslal prodávajícímu i oboustrannou kopii „svého“ občanského průkazu. Zaslání proběhlo na jinou adresu z důvodu, že paní pracuje na moři a vrací se až v listopadu. Doručení mělo proběhnout na adresu její neteře.
Bankou, která pošle peníze (tentokrát až mobil skutečně přijde – nejspíše proto, aby získali podvodníci více času) měla být „First security bank“. Banka po doručení balíčku vyzvala k zaslání dalších 300 EUR „jejímu agentovi do Nigérie“.
Rozhodl jsem se, že vyzkouším podobný postup, jako zvolil poškozený v prvním případě. Vyžádal jsem si od diskutujícího potřebné údaje, využil mých znalostí němčiny a sestavil dopis saské policii, který podvedený spolu s e-mailovou korespondencí odeslal.
Spolupráce s německou policí se ukázala o něco komplikovanější, dorazila následující odpověď:
… Unfortunately, I can not simply seize the package, which according to German law can only order a judge.
The owner of the card shown is already known by the police.
You have 2 options:
1. You must report to a police station at your place of residence!
2. You reimburse in writing, stating your personal data and send it to me (also possible in Czech language)
Poškozený dále s německou policií komunikuje, bohužel ani po dvou měsících jsme se nedobrali použitelného výsledku.
Jak podvodům na internetu předejít?
Podvodům se v životě nevyhneme, a už vůbec ne na internetu. Můžeme se ale snažit těm „nejprůhlednějším“ předejít. Pravidlo u podvodů typu „nigerijských balíčků“ je jasné.
Nikdy neposílejte zakoupené zboží před tím, než je zaplaceno.
Nevěřte žádnému virtuálnímu potvrzení z virtuální banky, ani když vám bude tvrdit, že peníze jsou pro vás už připraveny a stačí jen doručit nějaké potvrzení. Pěkně si počkejte, až je uvidíte na svém bankovním účtu nebo na účtu PayPalu.
Neakceptujte platební metody, kterým nerozumíte.
Nenechte se přesvědčit k registraci do nějakého nového a pro vás neznámého systému s tím, že „tam“ vám kupující pošle peníze a že odtud si je převedete na vlastní účet (pokud o zboží opravdu stojí, nebude mu činit problém využít standardní nástroje). Pokud nechcete ztrácet ani čas, odmítejte zájemce z podezřelých lokalit (např. Nigérie a další africké země, Filipíny), zejména pokud cena včetně poštovného neodpovídá reálné hodnotě zboží.
Šekové podvody
Další platební metodou využívanou k podvodům jsou šeky. Běžný osobní šek (neplést s šekem cestovním) vám v bance na počkání neproplatí. Musíte uzavřít smlouvu o přijetí šeku k nezávaznému inkasu a čekat měsíc až dva, než banka zjistí, jestli je šek krytý, a zajistí jeho proplacení. Kupující, samozřejmě, tlačí na prodejce, aby zboží již poslal, v některých případech i vyhrožuje trestním stíháním. Někteří „s nervy nevydrží“ a zboží pošlou dříve než zjistí, že šek nebyl krytý. Také zaplatí poplatek (pokutu) bance za poskytnutí nekrytého šeku k proplacení.
Pozor na odlišné adresy
Podezřelé je rovněž, pokud zboží má končit na jiné adrese, než je adresa kupujícího. Nejčastějším zdůvodněním je, že kupující je v zahraničí („oblíbené“ jsou vojenské mise nebo práce na lodích či ropných plošinách) a zboží se má zaslat jeho příbuznému. Tady se přiznám, že u mně platí přísloví, že „kovářova kobyla chodí bosa“: několika známým nakupuji na zahraničních aukcích sběratelské předměty a nechávám je zasílat přímo na jejich adresy (někteří prodejci toto ale s ledovým klidem ignorují a zboží pošlou na moji adresu).
Zvláštní pozornost je potřeba věnovat v případě platby přes platební systém PayPal, který má velmi silnou ochranu kupujících. Setkal jsem se s případem, kdy prodejce poslal do zahraničí (Filipíny) drahé hodinky na jinou adresu, než která byla registrována jako doručovací v systému PayPal. Přestože takto proběhly dva obchody, kupující (až po druhém obchodě) zahájil spor, kde uvedl, že mu byl účet zneužit. Protože prodejce v rozporu s pravidly společnosti PayPal zaslal zboží na jinou než registrovanou adresu, bylo dáno za pravdu kupujícímu a vrácena kupní cena několik tisíc amerických dolarů.
I když podvodníci berou za vděk v podstatě jakýmkoliv zbožím, nejvíce se zaměřují na takové, které je snadno prodejné, tedy hlavně elektroniku, jako jsou fotoaparáty, notebooky, mobilní telefony a tablety. Pokud se u tohoto druhu zboží rozhodnete ho vůbec nezasílat do zahraničí, s velkou pravděpodobností o reálného kupce nepřijdete (jen výjimečně je v zahraničí použitá elektronika dražší než u nás) a ušetříte si minimálně spoustu dopisování, kdy budete postupně zjišťovat, že jste byli napáleni.
Samozřejmě se může stát, že na nějaký váš inzerát odpoví reálný zájemce ze zahraničí, i to jsem pomáhal řešit, když jedna paní posílala svoji kolekci gramofonových desek do Švýcarska. Zde ale zájem dával smysl – prodejní cena byla velmi nízká a šlo o nahrávky, které by zájemce nejspíše dnes snadno nezakoupil (byť nešlo o žádnou vzácnost, jen by musel oběhnout mnoho antikvariátů) ani v ČR, natož ve Švýcarsku. Vážného zájemce o iPhone nebo fotoaparát z jiného kontinentu byste ale očekávat neměli.
ČLÁNKY DO MAILU