Jak se bránit proti inflaci

Obrana začíná prevencí

Obrana proti jakémukoliv negativnímu vývoji by měla začínat u prevence, tzn. opatření směřujících k tomu, aby tento vývoj nenastal, resp. jeho nepříjemné důsledky byly minimalizovány.

Vývoj inflace jednotlivec dokáže ovlivnit stěží – není-li ovšem ministerským předsedou nebo guvernérem centrální banky. V parlamentní demokracii však každý občan může do určité míry spolurozhodovat o budoucím politickém a tedy i makroekonomickém vývoji.

Problémem je, že lidi už unavuje vybírat ve volbách strany a politiky, kteří jim nejméně vadí, místo aby vybírali ty, kteří se jim nejvíce zamlouvají. Také zkušenosti s plněním volebních programů a předvolebních slibů nemáme zrovna pozitivní. To však neznamená, že nejlepším řešením je přestat se o politiku zajímat a nestarat se o to, kdo a s jakými politickými i ekonomickými prioritami bude této zemi vládnout. Ale zpět k obraně proti inflaci.

Inflace se týká všech

Občas lze slyšet názor, že se někdo inflace nebojí, protože nemá žádný majetek, o který by jej mohla připravit. Samozřejmě, že větší strach z inflace by měl mít člověk s matrací vycpanou bankovkami než ten, kdo na majetku příliš nelpí.

Není-li však člověk jako Diogénes, jemuž prý stačil k životu starý sud, ryby a mořský vzduch, inflace se ho více či méně týká. I bezdomovcům se bude lépe dařit, pokud se jejich řady nebudou příliš rychle rozrůstat a lidé se budou zbavovat vysloužilých věci v ještě dobře použitelném stavu, protože si budou moci dovolit pořídit nové.

Inflace se netýká pouze majetku, ale má vliv na vývoj celé ekonomiky, mj. i na zaměstnanost a výši reálných výdělků, tzn. koupěschopnost obyvatel. Týká se tedy skutečně (skoro) všech.

Dnešní a budoucí spotřeba

Každý racionálně uvažující člověk své příjmy rozděluje na část, kterou spotřebuje, a část, kterou si odloží proto, aby ji použil někdy v budoucnu. Obě části by měly přiměřeně odpovídat situaci, v níž se člověk nachází, včetně budoucích změn, které očekává.

Jiné priority a z nich vycházející životní styl bude mít mladý člověk s perspektivním zaměstnáním bez jakýchkoliv závazků, jiné pak člověk očekávající narození potomků nebo třeba člověk v předdůchodovém věku.

Téměř pro každého však platí, že žít jen dneškem a všechny své příjmy hned utratit je nerozumné, stejně jako neúměrně šetřit a omezovat svou spotřebu. Lidé by měli mít alespoň rámcovou představu o své současné a očekávané budoucí finanční situaci a své příjmy, výdaje i majetek zahrnout do dlouhodobějšího finančního plánu.

Rodinné finanční plánování

O tom, že se správou rodinných rozpočtů není vše v pořádku, svědčí i to, že více než polovina rodin přiznává problémy s plánováním svých výdajů. Když píšu o potřebě plánovat rodinný rozpočet, nemám však zrovna na mysli vytváření síťového digramu v rozdělení na pětiletky – nic se nemá přehánět! Nicméně pokud někdo z jiných než dietních důvodů od snídaně ve složení: toastový chléb, kaviár, šampaňské přejde v průběhu měsíce pouze k staršímu chlebu v očekávání termínu další výplaty, možná by si přece jen své příjmy a výdaje měl lépe rozvrhnout.

Čeká-li někoho obstarání vlastního bydlení, hodlá-li strávit pár měsíců cestováním po světě nebo třeba nechce-li mít v důchodu existenční problémy, bez dlouhodobého finančního plánování se zpravidla neobejde.

Dnešní a budoucí hodnota

V každém finančním plánu je kromě výše příjmů a výdajů důležitým parametrem čas. Mít sto tisíc korun dnes nebo za dvacet let může být velký rozdíl. Stačí se podívat na vývoj cen i mezd v posledních dvaceti letech. Dnešní minimální mzda ve výši 6 700 Kč, z níž lze spíše živořit než žít, by v roce 1984 byla velmi slušným platem. Sto tisíc Kčs byla hlavní výhra v loterii a dalo se za ni pořídit auto i menší byt. Dnes by stačila pouze na auto, a to značně ojeté. Jistě můžete namítnout, že lze jen těžko srovnávat socialistické a kapitalistické ceny. Nezpochybnitelné však je, že v důsledku inflace došlo k zásadní změně kupní síly české koruny a že tento vývoj lze očekávat i do budoucna.

Jak ochránit své příjmy

Inflace je fenomén, který ovlivňuje celou ekonomiku. Rozeběhne-li se inflace, téměř vždy dojde k růstu mezd, někdy i k propouštění zaměstnanců. Je logické, že zaměstnavatelé se snaží udržet si třeba i za cenu zvýšení mzdy především ty zaměstnance, kteří jsou pro něj nezbytní. Nastanou-li problémy, zbaví se v první řadě zaměstnanců, bez nichž se obejde a jejichž náhradu v případě potřeby nalezne bez větších problémů.

Chcete-li ochránit své příjmy a zajistit si jejich nadprůměrný růst, musíte být nadprůměrnými zaměstnanci. Znamená to především mít dostatečnou kvalifikaci a dobré pracovní výsledky. Zbytek už je taková „hraběcí“ rada, která se dost obtížně realizuje. Měli byste totiž být zaměstnáni ve správném oboru u toho správného zaměstnavatele a mít i určitou dávku štěstí.

Jak ochránit svůj majetek

Hodně záleží na tom, o jaký majetek a v jakém objemu se jedná a na jak dlouho jej chcete proti inflaci ochránit. Negativní důsledky inflace na majetek se totiž kumulují a plně se projeví zejména v delším časovém horizontu.

Nejhorší dopady má inflace na finanční hotovost. Nemusíte mít přitom peníze jen doma v podhlavníku. Téměř stejně na tom budete, pokud je máte na velmi málo úročeném běžném účtu nebo vkladní knížce.

Dalším důležitým parametrem je váš postoj k riziku. Jiné nástroje mohou být pro ochranu majetku před inflací použity, držíte-li se přísloví „lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše“, a jiné, pokud nechcete jen zachovat hodnotu majetku, ale chcete jej i rozmnožit o zisk. Ten je totiž vždy nepřímo úměrný riziku, které jste ochotni podstoupit. O čem je tady řeč? Především o investování.

Zisk, riziko a likvidita

Zisk, riziko a likvidita tvoří u všech investic nerozlučnou trojici. Vztah zisku a rizika jsem zmínil, zbývá ještě likvidita. Likvidita vyjadřuje časovou dostupnost investovaných finančních prostředků a souvisí s investičním horizontem, tedy s tím, kdy budete potřebovat svou investici převádět do spotřeby. Nevíte-li jistě, kdy budete své peníze potřebovat, raději neinvestujte, nebo jen vhodným způsobem, protože ztráty vzniklé nenadálou rychlou potřebou hotovosti mohou být velmi vysoké.

Nenechte se příliš ovlivnit reklamou a radami prodejců investičních produktů a neinvestujte také do něčeho, čemu nerozumíte. Určitě se vám vždy vyplatí zjistit si předem dostatek informací a používat svůj „selský rozum“.

Diverzifikace nesouvisí s diverzí

Diverzifikace investic slouží k rozložení rizika. Žádaná investice není zcela bezpečná a vždy je tu menší či větší riziko toho, že nevyděláme nebo dokonce že utrpíme ztrátu. Není tedy příliš rozumné celý svůj majetek vložit do jedné investice, zvláště jedná-li se o investici rizikovou. Částku, kterou hodláte investovat, byste měli rozdělit a zvolit různé investiční možnosti. Nevyjde-li jedna, nepřijdete o všechno. Na druhou stranu není žádoucí své investice příliš rozmělnit.

*) Uváděné údaje jsou pouze orientační a u konkrétních produktů se mohou podstatně lišit!

Investovat lze nejrůznějším způsobem. Byť jen stručný popis všech možností do jednoho článku shrnout prostě nelze. Ostatně to nebylo ani jeho cílem. Nejlepší, co může začínající investor pro začátek udělat, je porozhlédnout se po internetu a vstřebávat informace.