Počet nařízených exekucí se stále zvyšuje a tak logicky roste také počet exekuovaných důchodů. Penzisté možná ještě snáze sedají na lep nevýhodným nabídkám, které je spletitou cestou mohou dovést až do dluhové spirály a k exekuci. Čtěte také: Exekutorský zápis: Poslední šance dlužníka nebo jízdenka do pekla
Kdo provádí srážku
Srážku exekuované částky provádí plátce důchodu, tedy Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Ta je povinna tak učinit v případě:
- že byl nařízen výkon rozhodnutí soudem,
- ve správním řízení,
- exekučním příkazem soudního exekutora,
- v konkurzním řízení,
- v insolvenčním řízení.
Obecný postup při realizaci nařízení výkonu rozhodnutí je takový, že oprávněný orgán zašle ČSSZ jako plátci důchodu příkaz k provedení srážek. Zákonnou povinností ČSSZ je ode dne doručení výkonu rozhodnutí zařídit srážky z důchodu povinného. Jakmile nabude nařízení výkonu rozhodnutí právní moci, vyrozumí o tom vydávající orgán ČSSZ, která je povinna vyplatit srážené částky oprávněnému,
upřesnil postup výkonu exekuce z důchodu Kamil Vařeka, ředitel odboru komunikace a tiskový mluvčí ČSSZ. Čtěte také: Dlužíte 1000 Kč, zaplatíte 20 000 Kč a s posvěcením zákona
Provádění exekuce v tomto případě znamená srážku výplaty důchodu, kterému předchází také zjištění nezabavitelné částky. ČSSZ dále musí exekuci účetně zpracovat a je povinna také všechny tyto případy kontrolovat a evidovat. ČSSZ provádí srážky z důchodu ve prospěch oprávněného na základě občanského soudního řádu – ustanovení § 299,
informoval server Měšec.cz Vařeka.
Kolik musí zbýt z důchodu po srážce
V případě, že je na důchod nařízena exekuce, postup je vždy stejný bez ohledu na to, zda je výkon rozhodnutí namířen proti poživateli starobního nebo třeba invalidního důchodu. Pro provádění srážek z důchodu se nerozlišuje druh důchodu,
potvrdil serveru Měšec.cz Kamil Vařeka.
Základní částka, která nesmí být podle § 278 občanského soudního řádu stržena důchodci z měsíční výše důchodu, se řídí nařízením vlády č. 595/2006 Sb. Je rovna úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zvláštního právního předpisu (dále jen „nezabavitelná částka“) na osobu povinného a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel,
vysvětlil serveru Měšec.cz Vařeka. Čtěte také: Stačí tři měsíce a pojišťovna i banka s vámi ztratí trpělivost
Životní minimum jednotlivce činí, podle ustanovení § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, měsíčně 3126 Kč.
Normativní náklady na bydlení pro jednu osobu v obci s počtem obyvatel od 50 000 do 99 999 jsou ve výši 4597 Kč. (Tato částka se používá bez ohledu na to, v jak velkém městě žije povinný doopravdy.)
Dvě třetiny z úhrnu obou částek činí 2/3 * (3126 Kč + 4597 Kč) = 5148,67, po zaokrouhlení tedy 5149 Kč.
V případě, že je osoba, která musí strpět exekuci, povinna ještě vyživovat jiné osoby, pak za každou takovou osobu se do nezabavitelné částky započítává ještě 1287,17 Kč.
Po odečtení základní nezabavitelné částky se zbytek důchodu rozdělí na třetiny. K vydobytí pohledávky oprávněného lze srazit jednu třetinu, jde-li však o přednostní pohledávku, lze srazit dvě třetiny. Třetí třetina zůstane výkonem rozhodnutí nepostižena,
upozornil ještě server Měšec.cz Kamil Vařeka.
Už jste se setkali s exekutorem?
Nezabavitelnou částku zvýšila poslední valorizace
Nezabavitelnou částku na povinného zvýšila na 5148, 67 Kč až poslední valorizace, která nabyla účinek od počátku letošního roku. Částka, nad kterou se zbytek důchodu dlužníka srazí, byla zvýšena na 7723 Kč (viz výše 3126 Kč + 4597 Kč). V rozmezí těchto částek se pak uplatňuje princip postihu tohoto příjmu maximálně jen z jedné třetiny vypočtené částky, resp. ze dvou třetin, pokud jde o uspokojení přednostních pohledávek, mezi něž patří především výživné. Maximální výše 1/3 ze zbývajícího příjmu byla přitom navýšena na 2574 Kč. Podobné téma: Novela exekučního řádu chrání především dlužníky
Došlo k poměrně významnému zvýšení základní nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (výpočtové základny), což v praxi (i v kontextu s úspornými opatřeními souvisejícími s finanční krizí) vedlo k nižším srážkám ze mzdy a prodloužení splácení dluhů věřitelům,
komentovali jsme aplikovaná opatření v článku: Dlužíte příliš? Celou výplatu vám vzít nemohou